Mow | MoW bloguje

Mám za sebou pravděpodobně nejúžasnější návštěvu roku 2019 a zcela určitě jsem včera prožil jednu z nejlepších sobot svýho života. Včera mě totiž navštívil Martin Hofmann. Kecám, byl to někdo mnohem lepší - Tajná mě navštívila v mé sluji, kam se vypravila už spousta princezen, ale tahle Princezna ze Severu (zdravíme Tarju Turunen) byla nejúžasnější.

Byly časy, kdy jsem počítače miloval, a stále si uchovávám nepatrný přehled, který už ovšem není tak dechberoucí a encyklopedický jako kdysi. Už tu jednu IT kapitolu mám, ale je suchá, nevtipná a nudná. Tahle bude asi jen o tři chupy z ženského ohanbí zábavnější. Každopádně platí to, že když jste na vozíku, jsou počítače asi tak to jediné, co vám dává smysl. Překvapivě

Je čas nechat nakouknout čtenářky do mých trenclí aneb události posledních dní. Největším blockbusterem je to, že jsem pomáhal vybírat Tajné batoh na notebook. Nakonec jsme vybrali Case Logic Huxton 15,6" s pětadvacetiletou zárukou, na Czechcomputeru za fantistických 1 194 korun. Tajná objednala, zaplatila, zvolila dodání jako Balík na poštu a bylo jí hezky. Jenže

Rytíř v bílé zbroji, kterýmu mocinky stojí. Úvodem toho stručného elaborátu bych chtěl poděkovat Tajné, že mi umožnila zaparkovat u sebe Aničku Falči, protože její luxusní hruď by před vašimi zraky neměla zůstat skryta. Klidně se vám přiznám, že když jsem objevil film Dellamorte Dellamore, pouštěl jsem si tu milostnou scénu, kdy si Anička obkročmo osedlá Ruperta Everetta,

Je toho tolik, že nevím, odkud začít, navíc si laskavě uvědomte, že tohle sypu jedním prstem, takže než sem vybliju vše, co chci, možná to ani nestihnu. Zase jsem o rok starší a narozeniny jsem strávil mezi osmi kusy schwarzwaldského dortu. Ten zmetek je tak kurevsky dobrej, skoro nemá piškot a je samá šlehačka. Je mi 36 a sere mě to. Víte, jako že se to už zaokrouhlávává