Je úžasná!

Předpokládám, že jsem vám chyběl, někteří z vás si dokonce možná mysleli, že jsem se uchlastal, nebo si to šel hodit, avšak já měl natolik plodný týden, že až nyní mám čas se vám tady zase intelektuálně vysemenit.  

Hlavním headlinerem uplynulého týdne byla návštěva Chemického komanda. Už dlouho jsem nebyl tak nakopnut. Vy asi víte, že je Chemča úžasná, ale jak stárnu, asi některý věci prožívám jinak. Naprosto totálně mě odzbrojila krátce po příjezdu, kdy se mi v podstatě omluvila, že mi tentokrát nic nepřivezli. Neuvěřitelný! Pro mě je hlavní, že přijeli a přivezli sebe.

Další detail byl v minulé kapitole zmíněný pribiňák. Moje mamka se totiž Chemči zeptala, jestli do něj Daník něco chce, prej granko (pašák, stejný preference jako já), tak šla mamka pro dózu do kuchyně, a v tu chvíli vystřelila Chemická s miskou pribiňáku v ruce za ni, aby to mamka měla blíž. Potkaly se na prahu mýho pokoje. Strašně pozorný a roztomilý. A Chemče to zas proklatě slušelo.

Pak mě naprosto odrovnala Anička. Když přijeli, spinkala, ale za chvilku se probudila, moje mamka byla zrovna u ní, povídala si s ní a ona se hned po probuzení na mamku tak strašně smála, takhle vytlemený a pohodový miminko jsem ještě neviděl. A trvalo to celou návštěvu. Trochu nevrlejší byla Annie v poslední třetině návštěvy, tak jí Chemča dala nabaštit, a po kojení si sedly obě ke mně na postel. Nikdy v životě jsem neviděl, aby se na mě tak strašně moc nějaká ženská smála. A takovou dobu. Ze smíchu to přešlo do ještě většího, kdy dokonce mhouřila očíčka. Krásný. Já, s obličejem psychopatickýho magora, co utekl z blázince, a takový hezký smích? Většinou u miminek budim děs. Všechno mě to nějak dojalo. Tak jsem se Chemči zeptal, jestli Aničce můžu dát pusinku na čelíčko. Prej jo. Po mý puse se smát přestala:-)

Další věc, která mě nakopla, byl Chemčin návrh - v polovině července budou na dva týdny na Vysočině, staří Chemikáři jedou totiž na dovču, tak tady bude hlídat barák. Na týden si prej k sobě vezme První s Radkem, takže to budou pidiprázdniny dvou matek na mateřský, no a ten druhý týden se prý staví Chemčata za mnou a mohli bychom dát nějaké promítání, pohádku. Chemča prej nakoupí zmrzku nebo něco upeče. Zase mě to dojalo. Tak jsem vybíral pohádku. Animáky ne, spíš něko hranýho a českýho. Bude to pro tříletýho, takže v první fázi jsem škrtl "Panna a potvor" i "S čerty nejsou žerty", jakož i "Jasněnku a ševce Míru, co má v zadku megadíru" (nebo Jíru?), moc strašidelný. Zatím mám dva favority - "Princeznu ze mlejna" a "Vobuchu, vylez ven!" Za další tipy budu rád.

Chemče se rozbila paměťovka do mobilu, sděluje mi to při návštěve. Nabídl jsem se, že udělám průzkum, ptám se, jestli je přijatelná cena do 300, že za to bude mít 32GB. Prej klidně do pětikila, tam to vidím na možnost 64GB. A Iva, ta velice dobře ví, že pokud jde o cenu, měním se ve zkurvenýho buldoka. Zde však nejdu po absolutně nejnižší ceně, chci něco v Praze a s levnou dopravou. Něco v Praze proto, kdyby se to náhodou rozbilo. Blbý je, že v Líbeznicích, kde Chemča bydlí, funguje Uloženka, nikoliv Zásilkovna. A e-shopů s Uloženkou je méně. Nejlíp tedy vychází Softcom, kde 32GB Kingston stojí i s dopravou na Uloženku 288 korun, 64GB verze pak na 543 (494 + 49). Absolutně nejlevněji se 64GB verze dá pořídit za 423 korun, a to v Bohuňovicích. Softcom hrdě vyzývá, že pokud jsme někde našli lepší cenu, máme dát vědět. Vědět dávám a je mi řečeno, že lepší cenu než těch 494 nabídnout nemůže. A tak se nějak zakousnu a daří se mi najít slevový kupon na dopravu zdarma v těch Bohuňovicích v hodnotě 99 korun, který platí při použití DPD nebo Balík do ruky od České pošty, takže Chemča by ji  tedy měla jen za pořizovací cenu tý karty. S obřím hýkáním jí to znamuji v SMSce a ptám se, jestli má zájem. Prej jo. A protože bych se pro ni rozdrobil, ptám se jí, jestli ji chce objednat. Prej chce. Staniž se. Vím, že nejde o existenční částky, ale v procentech se jedná o nezanedbatelný rozdíl (28 %), a to by se mi za snazší reklamaci připlácet nechtělo. Jo, když se posere, bude to muset balit a posílat poštou, ale s tím počítá. Karta objednaná a zaplacená ve čtvrtek 28. června. Navíc jsem jí sehnal knížky pro Daníka k narozeninám (ty má 28. července) a k Vanocům za nejlepší cenu na netu a s dopravou zdarma. Jsem až psychopaticky dobrej, dejte mi šanci a snesu vám modrý z nebe.

Pondělní návštěva patřila mezi kratší, přijeli téměř s hodinovým zpožděním (10.51) a ve 12.15 už odjížděli. Nechtěli rušit na oběd. Ale nerušili. Z minulýho dne zbyly houskový knedlíky, tak je mamka udělala s vajíčkem, já je sice sním, ale to pondělí jsem dal přednost pribiňáku, ktery jsem si mohl vzít třeba v jednu. Brácha s Carlosem mi v Lidlu skutečně koupili 40 kusů Kinder Pinguií, a i když Chemča na sladký moc není, Kindrí má ráda. Tak jsem jim dal 4 kousky na cestu, prej si dá jedno možná už v autě.

27. června nám nastoupila na mateřskou Veselá a vrací firemní mobil. Zvýhodněný paušál jí zůstane, akorát si ho bude cvakat sama. Takže mi 26. června večer volá, že by ráda nový mobil, limit do 5 000. Střílím klasiku Chemický a Davida, jak Chemčin P9 Lite 2017, tak Dejvova Moto G5s Plus stojí oba 4 490 korun, nechci vydyndat rozpočet na maximum, chce si pak pořídit i pouzdro. Tady žádnou slevu ani kód zatím sehnat neumím. Naštěstí ve firemním telefonu byla SIM klasické velikosti, která šla použít i v tlačítkovém mobilu, na kterém Lustiga momentálně funguje.

Bohužel, není vše zalité sluncem. Vůči ostatním jsem pečlivý a snaživý. Předminulý týden mi přestal jít DVD přehrávač. Mám plochou televizi Samsung (82 cm), která má sice USB, ale jelikož je z roku 2010, ještě není nadána schopností přehrávání filmů, umí jen obrázky a MP3. Televize má jedno HDMI (v něm mám zapojený set-top box od O2) a jeden SCART. A tak jsem si objednal 21. června za 999 korun Huyndai, recenze pozitivní, když tady pak 25. června mám Chemčata, a Dvojmatka mi navrhuje promítání, říkám si, jak dobře jsem koupí udělal. Objednávám v Electroworldu v domnění, že má stále pobočku v jihlavským City Parku. Po dokončení objednávky mě napadne se pro jistotu podívat na mapu prodejen. Jihlava už tam není. Výborný.

26. června přístroj konečně dorazí, Carlos mi ho zapojuje, obraz jde, zvuk jde, ale ovladač peklo. Pozitivní pocity z předchozího dne, způsobené chemickou návštěvou, rychle berou za své. Z postele mi vůbec ovladač nereaguje, z křesla taky ne, musíte k němu jít cca na 1 metr a kurevsky přesně mířit, i tak funguje jedno zmáčknutí z pěti. Baterky v ovladači samozřejmě nové. Začínám propadat zvláštní kombinaci vzteku a touhy brečet. Nejradši bych vyhodil do povětří ústředí Huyndaie, vůbec nechápu, jak takový bazmek vůbec mohl opustit brány fabriky. Takže ke compu a smolím odstoupení od smlouvy, mamka to musí zase balit a posíláme toho sráče zpátky. Podle mě nejde o výrobní vadu, ale zkurvenou vlastnost. Ve čtvrtek je zpátky u svého přenašece, měli by ho dávat zadarmo. Mrdejte na Hyundai. 

Chemča měla původně přijet někdy v půlce července na dva týdny a v srpnu na týden. Ve čtvrtek mi ale psala, že tady budou až od 22. července. A Korektorko, můžu jim prozradit něco z naší osobní korespondence? Když totiž Královna čárek poprvé na fotce viděla, jak vypadám, napsala mi tehdy hrozně vtipnou a pravdivou větu, že by podle ksichtu neřekla, že jsem tak vtipnej. Kdyby mě prej někde potkala, nedovolila by si prohodit vtip. Jo, něco na tom je, já vypadám poměrně suše, leckdy i psychopaticky, když jsem naštvanej, naběhne mi na čele velká žíla. To znamená, že to je špatný.

Včera do pokoje přišel Carlos. Je zdvořilý. Ptá se, jestli mi nevadí. Nevadí, pokud zrovna nesleduji porno či netelofonuji s kamarádkami, případně obojí naráz. Tak jí říkám, že až mi bude v pokoji vadit, tak to pozná, protože budu mít na čele tu žílu. Na to se na mě podívala a říká: "Ty ji tam máš ale pořád!"