mow: Konečně na to někdo kápl - tenhle blog nepíšu proto, aby mě lidi litovali, abych v nich vzbuzoval soucit a obdiv. ale chci je pobavit. Bejt na vozíku není prdel, ale občas se dá pár prdelí zažít. Samozřejmě bych celej tenhle blog mohl pojmout výhradně jako nadávání na život, na mý sny, smutky, ale četl by to někdo? Takže proto jeden kluk na kriplkáře píše a dává znát věci, které by pod svým skutečným občanským jménem nikdy nezveřejnil.

Pro Ivu: po ránu bývá velký Filuta