Jsem chlupatej a nestydím se za to, taky milovník Nutelly, masa, dobrých filmů a rockové muziky, sběratel propisek, fanoušek žen, gynekolog-teoretik a především vozíčkář:-)

mow: Tak tenhle tvůj druhej koment se mi líbí víc, a fakt no není tím, že mně tak příjemně lechtáš nad egem Kdyby byl ten první koment rozšířen o ten druhý, asi bych nezněl tak útočně. Tímto se ti omlouvám, vždy mě trochu naštve, když mi lidi nerozumí. Já tě chápu a i ti závidím. Možná jsi měla štěstí, možná máš větší koule podnikat věci, na který já koule nemám, i když reálně kuličky vlastním. Možná nejsi tak postižená jako já a jsi podstatně samostatnější.

Stejně si trochu trvám na svým, on je to totiž, jak naznačuji před tvým druhým komentářem, v podstatě začarovaný kruh. Měl bych začít na všechno srát a jít za svým štěstím. Kdyžtak o tom přemýšlím, tak psát tenhle blog byl jeden ze skvělých nápadů, co jsem měl. Ty jsi na tom líp, tobě se vztah povedl, což ti možná dodalo palivo do dalších let, mně bude v lednu pětatřicet, a zatím jsem si ani nešáh

Dost ženskejch mi na blogu tvrdí, jak jsem fajn. I ony jsou fajn. A ty, Mečoune, samozřejmě taky. Ale když jsem tak strašně fajn, tak proč kurva nikoho nemám? Buď mi tady všichni mažete med kolem orálu, nebo přijdu fajn jen vám a mejm kámoškám, zbytku populace zas tolik ne. A nebo jsem fajn jako kámoš, jako nabíječ a partner bych stál třeba za vyliž prdel, to nevíš. A proto si myslím, že bejt fajn (kámošově) je už samo o sobě obrovská pocta a vyznamenání. Iva už mi to neznačila: "Kdybys byl debil, určitě by za tebou kamarádky 17 nejezdily." Má pravdu. Ale to, že přijdu fajn jim, neznamená, že bych byl fajn i jako nekámoš. Dík za povzbuzení.