Mow | Co volit, vole?!

Pokud čekáte smradlavou politickou agitku a tipy na to, koho volit, zapomeňte. Já letos poprvé volit nejdu, jinak jsem si zásun do urny a pocit vlivu, že o něčem rozhoduji, dost užíval. Při posledních volbách jsem ale selhal. Tím, že jsem na vozíku, chodí volební komis za mnou domů, přičemž maminka jim mé přání zasunout musí nahlásit. Tak tedy nahlásila, komise přišla, ale při kontrole mé občanky zjistili, že ji mám 3 měsíce propadlou, takže jsem neodvolil, volební komise přišla zbytečně a odkvačila s nepořízenou.

Vyznáním jsem levičák, ovšem s výhradami a komanče jsem nikdy nevolil. Při posledních volbách, kterých jsem se aktivně zúčastnil, to byly součástí koalice Věci veřejné, jež jsem považoval za svěží vítr do zatuchlé politické žumpy, nakonec volím Piráty. Spoustu let jsem byl naivní blb. Rozčiloval jsem se v internetových diskuzích, nadšeně sledoval politické debaty a nevěřícně hlavou kroutil nad dětinským chováním politiků, jejich hamižností, šlendriánem a tak. Dnes už jsem to vzdal, dost výrazně mi to totiž zkracovalo život. Byl jsem naivní i v tom, že jsem si myslel, že se dá vládnout tak, aby všechny skupiny obyvatelstva byly spokojené. Už tak čtyři pět let vím, že to je blbost, protože jinou představu, jaký by měl stát být, máte, když jste důchodce, jinou jako matka-samoživitelka, jinou jako zaměstnanec a ještě jinou jako zaměstnavatel, živnostník nebo podnikatel. A zájmy všech těhle skupin jdou často proti sobě, protože každá má jiné zájmy. Důchodci by rádi vyšší důchody, na ty se musí někde vybrat, ať už ze sociálního pojištění, nebo z daní. Zaměstnavatelé a živnostníci by raději odvody nižší. Zvýšení důchodů o 200 korun měsíčně stojí cca 6 miliard ročně, o 500 zhruba 22 miliard ročně.

Taky mi neunikla z diskuzí celkem velká nevraživost mezi veřejným a soukromým sektorem, kdy když se zvyšují důchody, tak nikdo nenadává, většinou jde o almužny. Ale když se náhodou přidá učitelům, doktorům, policistům nebo i úředníkům, tak je řev. A já se vždy musím smát a řeknu si, kam to ta česká mentalita dopracovala. Jestli ti, kteří jsou proti, kdyby byli tím učitelem, doktorem, policistou nebo úředníkem, tak jestli by dokázali pracovat tři čtyři roky bez přidání, jestli, kdyby měli dost silné odbory, by řekli: "Ne, já přidat nechci!, budeme šetřit státní kasu!"  

Ano, já chápu, že ten, kdo dělá ve fabrice, kde se pár let nepřidávalo, se může cítit ukřivděný, může mu to přijít jako nespravedlnost, takže když nepřidají mně, ať nepřidají nikomu. Jenže smyslem vládnutí je udržovat sociální smír, čili vládnout tak, aby žádná skupina lidí nebyla příliš nasraná. A stát si prostě nemůže dovolit jít proti doktorům, policistům, úředníkům a učitelům, protože zajišťují služby občanům, a byl by to kurva průser, kdyby přestaly fungovat. A není vina státních zaměstnanců, že někdo dělá ve firmě, kde stojí za prd management, nebo kde jsou odbory slabé jako čaj. Ti, kdo tvrdí, že by se mělo přidávat, jen když je vyrovnaný rozpočet, tak by se muselo za těch 28 let přidat pouze dvakrát třikrát.

Na druhou stranu je potřeba, aby požadavky odborů byly přiměřené. Osobně mě třeba rozlítily nároky učitelů, jež požadují růst platu o cca 15% ročně, a v roce 2020 by chtěli mít v průměru 46 tisíc. Tvrdí, že jsou nejhůře placenou vysokoškolskou profesí. Hm, to mě pobavilo. Všechny mé kamarádky, až na První, mají vejšku, na platy jsem se nikdy neptal, ale myslím, že pokud mají průměrnou mzdu, tak je to úspěch. A ti učitelé neberou o mnoho méně. Často nám dávají za vzor ve vzdělání Finsko. Ve Finsku prý vystudovat učitele se náročností rovná studiu psychologie. A ten finský učitel bere jen o něco málo, než je tamní průměrná mzda. Učitelství zkrátka nikdy není a asi ani nebude skvěle placenou profesí. Asi všichni bychom chtěli platy jako na Západě, ale bohužel. Plat jako na Západě by chtěla mít určitě i prodavačka, traktorista, školní kuchařka, no prostě všechny profese, nejenom ty, jež pracují pro stát.

Lidi se podle mě nechali v roce 89 oblafnout a nachytat. Politici mluvili jen o tom hezkým, nebude nezaměstnanost, většina lidí se prostě má objektivně líp. Ale taky strach o práci, doba je divočejší, stresovější. Děje se spousta nespravedlností, lumpáren, křivd, kterých se třeba před 89 nedělo tolik. Nebo jsme jen o nich nevěděli. Nevím. A proto dokážu pochopit, že se dost lidem po těch časech stýská. Jasně, komunisti byli prevíti a ten režim by se zhroutil dřív nebo později stejně, ale kdyby lidi tehdy veděli, že si kromě svobody a cestovaní, dostatku zboží vyzvoníme i exekutory, hypotéky na 25-30 let a další nešvary doby, zvonili by klíči stejně?. Prostě, postarej se sám o sebe. Ten, kdo nemá problém se uživit, bude za tuhle dobu rád. Ale třeba ta matka-samoživitelka nebo důchodce, který nemá na léky, nebo se po zaplacení nájmu může jít pást, tak toho svoboda a možnost cestování nezasytí.

Ještě tak před šesti sedmi lety jsem se dojímal, když se v televizi vzpomínalo na 89, záběry z té doby. Lidi věřili. Stáli na náměstích, promrzlí, mokří a zpívali s Hutkou, Krylem, Tublatankou. A myslím, že takhle semknutý národ od té doby nebyl, že to bylo naposled, co jsme se sjednotili, a táhli za jeden provaz, přičemž bylo jedno, jestli jsi soustružník, elektrikář, učitel, úředník. Všichni si byli rovni.

Myslím, že chybou dnešní doby je, že víme o všem, hlavně o tom negativním. Víme, komu se kde přidalo, víme, kdo kolik bere, víme o každém tunelu, korupci, o každé kauze a ti občané to prostě nedávají. Já dřív taky ne, dnes už jo. A vůbec mi to žíly netrhá. Je to totiž normální. Ne správný, ale normální. Řekl bych, že Samet odkryl skutečné povahy lidí v politice. Konkrétně? Tak dobrou paměť nemám, ale namátkově - Pandury, CASA, Opencard, PROMOPRO a stovky dalších. Důvod? Prachy. Tímhle státem protečou stovky miliard, zaměstnává cca 430 tisíc lidí, to si opravdu myslí ten zbytek, cca 10 milionů, že budou všichni poctiví? A víte co? Já si myslím, že většina poctivá je, jenže čas od času, možná dost často, někoho zkrátka zaláká ulít si pár mega, desítek mega, stovek mega z toho státního cecíku. Žádný stát nefunguje perfektně, stát tvoříme my všichni. Lidi. A lidi nejsou dokonalí. Jenže občané už jsou tak nasraní, že mají pocit, že tu nic nefunguje. Jo, za komárů tu bylo sladké informační vakuum, člověk pustil zprávy a dozvěděl se maximálně, jak se plní pětiletky nebo jak je rekordní sklizeň obilí. Jo, nejsem kus šutru, taky mě sere, když děcko s nemocí Motýlích křídel nemá na léky, rodinu to stojí 14 litrů měsíčně. Ale přesně o tomhle jsem se kdysi pohádal s jistou na Emiminu, když jsem napsal, že nejsou peníze na léky. Vyjela po mně úplně šíleně - za komunistů prej nebyly léky. A shodou okolností si druhý den koupím MF Dnes, kde je článek, že v lékárnách chybí určité medikamenty. Důvod? Nejsme pro farmaceutické firmy zajímavý trh. Jiná poukazovala na to, že o téhle nemoci se mluví, ale o desítkách a stovkách onkologicky nemocných dětí, které jsou u nás léčeny na špičkové úrovni, nikoliv. 

Lidi si myslí, že kdyby se nekradlo a netunelovalo, byly by peníze na všechno. Omyl! V žádným státě nejsou peníze na všechno. Bylo by jich sice víc, ale ne na všechny spravený silnice, ne na dvojnásobný důchody, vždycky se bude trochu krást. Třeba Pavlík Bém, velký horolezec, říkával, že chce malý a levný stát. Ani já nestojím o přebujelý stát, ale přišlo mi, že pravici se vždycky povedlo fungování státu spíš ochromit. Malý a efektivní stát je sice fajn, ale nesmí to vést k jeho nefunkčnosti, kdy musíte jet do nemocnice 80 kiláků, v obci vám zavřou školu a tak podobně. Stát je služba lidem, stát není firma. A nikdy nemůže být efektivní jako firma. Z principu. Ale kupovat vedomě dražší zboží kvůli úplatkům? Do tepláků! I když... Vážně si myslíte, že ve středních a větších firmách je nějaká extra efektivita? Že se řeší cena tonerů, náplní, papírů do tiskárny? Jsem přesvědčený, že v řadě větších firem dochází k plýtvání a nehospodárnostem podobně jako u státu. Firmičku s pěti nebo deseti lidmi ohlídáte snadno. Tam je znáte osobně. Ale firmy, co mají 300, 500, 1 000, 10 000 zaměstnanců? No, a představte si, že celý veřejný sektor v ČR zaměstnává 750 tisíc lidí. A fakt se neposeru, když vyhodí a pošlou do vězení úřednici z dopravního za to, že pomáhala překupníkům s autama. Trest je správný. Ale jestli si přišla na pár desítek tisíc. Co ty velké ryby? Ty peníze pro úřednici nešly ze státních peněz, ale prachy za Pandury, CASY a Opencard už jo..

Vzpomeňme na pana Drábka a jeho kámoše Šišku, tyhle dva se podepsali na naprosté destrukci sociálního systému. O tom psát nechci. Jen připomenu, že pan Drábek chtěl zavést efektivnější a nový software na výplatu sociálních dávek, nakonec se zjistilo, že byl o cca 2 miliardy dražší než software původní, a pan Šiška skončil v klepetech. Ministr dopravy Dobeš chtěl zase zavádět nový registr vozidel, který nakonec skončil zhroucením, a pan ministr rezignoval. Proč pořád musí zefektivňovat? Normálně proti efektivitě nic nemám, ale pokud to vede k nefunkčnosti systému, který lidi používají, minimálně bych se zamyslel.

Každopádně mám pocit, že lidi rozhodí každá blbost. Když se i dnes občas podívám do diskuzí, žasnu, kolik lidí a odborníků na vše tady máme. Že nejdou do politiky. Vzpomínám si, jak hodně lidí naštval plat pana Žaludy, bývalého generálního ředitele Českých drah. Bral cca půl milionu měsíčně, dalších 100 litrů mu posílali na penzijní připojištění. No, a když mu bylo zakoupeno Audi A8, jež mělo ve výbavě masážní zadní sedadla, byl oheň na střeše. I mně tehdy ten plat přišel přestřelený, obzvlášť pokud byly Dráhy ve ztrátě. Na stranu druhou pan Žaluda přiznal, že předtím pracoval v České spořitelně (nebo pojišťovně, teď nevím), kde bral měsíčně rovného melouna. Tím jeho plat neobhajuji, i v ČD by mu stačila pětina. Nicméně, jak stárnu, najednou si vzpomenu na obyčejné lidi a řeknu si: "Kdyby vám někdo nabídl flek za půl melouna měsíčně, odmítli byste ho? Nebo byste si ho nechali snížit na polovinu, pětinu? Pochybuji."

Myslím, že velká část lidí jsou pokrytci. Samozřejmě, někomu může přijít nemorálních i těch 100 litrů, třeba ve srovnání s prodavačkou z hypermarketu, která tam maká za desítku čistého. I kdyby si snížil plat na 30, tak ta prodavačka se bude mít furt na prd. Nemělo by se spíš přidat tý prodavačce? Protože ona z toho, že si Žaluda mnohonásobně snížil plat, nic mít nebude, možná kromě určitého pocitu zadostiučinění a spravedlnosti, že ty rozevřený nůžky mezi nima nejsou padesátinásobný, ale jen deseti- nebo trojnásobný, ovšem za pocit si toho moc nekoupí. Svět a život není spravedlivej a pocit (ne)spravedlnosti vychází většinou ze subjektivních pocitů.

Nudný článek, co? Nebojte, bude pokračování. A nemusím furt psát jen o kozách a kundách, to možná až po volbách:-)