Včerejší Fuck a pokus o Janu

Tak už jsem byl v kině včera, tedy o týden dřív, a v Brodě. Chotěboř se nám totiž trochu vysmekla. Já původně nevěděl, že se dá obsazenost chotěbořského kina sledovat online, a nebýt Karlíka, nevěděl bych, že už jsou místa obsazená, respektive pro vozíčkáře obsazená. Jako vozíčkář totiž můžete být před první řadou, což se mi nechtělo, nebo v řadě osmé, kde asi ještě nějaká místa pro vozíčkáře byla, ale vedle už klasická sedadla byla obsazena, takže by si Éčko neměla kam sednout, a sedět v kině na různých místech by trošku postrádalo smysl.

Na jiný film se mi ale jít nechtělo, takže po zralém vyhodnocení situace Éčku píšu, že bychom mohli dát Brod, který znám a je osvědčený. Brácha s Carlosem souhlasí a já o minulém víkendu zamlouvám lístky. Brašně s přítulkyní se do 3. řady moc nechce, takže je posílám do patnacté, tedy druhé nejvyšší, a my s Éčkem jdem do trojky. Do trojky nalevoboku. V sedm večer tedy vyrážíme směr Brod, plán se trochu mění, protože vyrážíme brácha, Karlík a já, s Éčkem si dáváme spicha zhruba ve 40 před kinem (film je od 20.00). Zde musím oběma parťákům vyseknout poklonu - byl to náš první samostatný výlet bez rodičů a zvládli to se mnou ukázkově.

Jsme na místě v 19.27 a chvíli po tom se zjevuje Éčko, moc jí to sluší. Jde koupit lístky, brácha s hezčí polovičkou si dávají před kinem ještě cígo a pozorujeme trousící se omladinu, jejíž průměrný věk odhaduji na 12-16, o tom se ještě zmíním.

Vypadá to, že mě chtějí prorvat hlavním vchodem. Já tvrdím, že hlavním vchodem nechci, protože když jsme tam byli se Sladkou, pouštěli nás bokem, jež je zcela bezbariérový, zatímco hlavním vchodem by nás čekaly ke zdolání tak tři schůdky. Na můj nátlak tedy objíždíme s vozíkem kino (řídí Karlík), zatímco brácha přeparkovává auto. Na bočních dveřích je napsáno "Kadeřnictví Eva". To mě poser. Jsme vůbec ve správným kině? A vůbec ve správným městě? A byl jsem vůbec při těch dvou předchozích návštěvách v brodským kině, nebo jsem se tehdy propadl do zcela jiného časoprostoru? Mám pocit, že mi začíná hrabat. V tom se odněkud vynoří nikoliv Patrik, ale muž, jež vzezřením vzdáleně připomíná Gandalfa, a pouští nás bokem, respektive mě, takže nemusím čekat. Jsem zavezen do teploučka sálu, ale zbylá trojka to musí vzít hlavním, aby ji byly odtrženy vstupenky.

Po chvilce se mi zjevuje Éčko, které jelo do kina hned z práce, ale stihlo se stavit ještě u kadeřnice. Má hlad jako vlk. Tohle vědět, dorazím s ledničkou na zádech. Naštěstí si ukořistila alespoň Bebéčka, Hořický trubky a Ledový čaj. Jak se k ní tak nahýbám, můžu vzbuzovat dojem, že mám zájem o kus trubky. Ne-e. Baví mě inhalovat její vůni. Takže ji to musim říct. Prej to bude buď lak na vlasy, nebo voňavka, co jsem jí dal k Vánocům, můžu prej si vybrat, co to může bejt.

Hodně mě pobavil její dotaz, jestli jsem zabržděnej na obou kolech, protože jsem před začátkem filmu zběsile konverzoval o Janě, a máchal kolem sebe rukama jak větrný mlejn.

Uklidnil jsem ji, že jsem zašlajfován na obou, takže ze schůdku nesjedu, ale kdybych náhodou v průběhu filmů zmizel, najde mě někde před první řadou.

Film byl skvělý, dokonce lepší než jsem čekal, neb po české premiéře kleslo hodnocení ze 71% na 58%, ale přesně ten druh humoru, který mám rád, nekorektní, pubertální, nevyzrálý, ostatně jako celá má osobnost. A když Éčko vidělo ostatní diváky, prohlásilo, že já a ona tam působíme lehce nepatřičně, skoro jako staříci, a dost zvedáme věkový průměr. Tento fakt cestou z kina ale vyvrátil brácha, když prohlásil, že tam byl i jeden pár kolem 40. Já povečeřel polovinu tvarohové špičky a toboli Imodia, protože mi začly cca ve 14.00 zažívací potíže.

A víte co? Janu si nechám do samostatné kapitoly. Ve zkratce:

- Anička v březnu nepřijela, na Vysočině byli, ale naši byli trochu nachcípaný, pak už byli téměř fit, ale zase začala mít trochu rýmu Anička, ještě jeli šestinedělí, a tak se fakt zdržovali jen u jejich rodičů, jinak žádný návštěvy, měli by dorazit v květnu

- Anička už má skoro 4 kg, doktor si myslí, že ji krmí steakama

- Eliášek 4,5 kg. Hezky jedou