Mezi svými

30. červenec 2017 | 17.32 | rubrika: první rubrika

Včera jsme se po asi 15 letech byli podívat ve Dvoře Králové nad Labem do tamní ZOO. Cestou mě opět napadaly barvité rýmy a pubertální hlášky, kterými oblažuji čtveřici spolucestujících, a obsah těch hlášek si s dovolením nechám pro sebe, protože byste zaručeně začli pochybovat o mé ynteligenci. Když jsem byl na základce, snil jsem o tom, že budu studovat zoologii.

Kleopatra, sex, ventilace a Německo

27. červenec 2017 | 09.25 | rubrika: první rubrika

Za okny pěkně chčije, včera jsem pojedl tvarohovou špičku, tedy takový ten závin s tvarohem, a hned mě napadl rým: "Musím papat tvarůžek, ať mi stojí parůžek!" Mohl být přelom roku 2012/13, kdy jsem objevil na Amatérech Kleopatru. Po mnoha letech skládání trapných seznamovacích básní a brnkání na city žen při chatech, jsem se rozhodl poprvé ženu oslovit

Potřebuju alobal, zn. Spěchá

25. červenec 2017 | 09.31 | rubrika: první rubrika

Jo, musím s tím ven, naozaj. Díky svýmu blogování jsem poznal spoustu skvělých lidí, jež mi svými postřehy báječně nakopávají hemisféry, a pomáhají tak určitě oddálit nástup toho zmrda Alzheimera. Nicméně to, co v posledních dnech ve svých komentech píše Thesis, je na samostatnou kapitolu. Dokonce ji podezřívám, že mě chce myšlenkově vojet. Její řádky jsou tak pravdivý,

O egu, duši a ohleduplnosti (věnováno Sayonaře)

24. červenec 2017 | 09.25 | rubrika: první rubrika

Ano, tahle elfí fanynka mě vyprovokovala k napsání téhle kapitoly, ale nebudu řešit fantasy, nýbrž lidskou osobnost, což má kolikrát k fantasy taky hodně blízko. Hrozně mě totiž zaujala od ní věta v komentáři v předchozí kapitole ohledně žen a vulv: ..."jestli ty nejsi nějak moc ohleduplný."

Možná jo. A jsem schopný

Poznámka pod čárkou

22. červenec 2017 | 18.31 | rubrika: první rubrika

Už několik let si každé léto říkám, jak radikálně změním svůj život, učiním něco přelomovýho, co vyplní a nasytí mé zvrácené touhy a přání. A vono hovno. Asi bych chtěl jednou slyšet větu: "MoWe, bytostně ráda bych tě chtěla šukat!" Já vím, že to nezní úplně romanticky a touhle větou má vztah vrcholit, ne začínat, ale já stále nějak přemýšlím, co by mi vyplavilo

Drobné kapky ejakulační z mého života

20. červenec 2017 | 16.00 | rubrika: první rubrika

Posledních pár let snáším hůř léta. Ne, nejsem typ, který trpí při vedrech, tím to není. Má rachitická postava je přímo určena k přežití v tropech. Mít tak o 100 kilo víc, museli by mě kropit zahradní hadicí a nakoupit přesně 69 větráků do mého pokoje. Nic takového nemusí. Letní dny už několik roků prohlubují mojí samotu, cítím se v tomto období osamělejší. Někdo by

Tři bonusové svatební od pana fotografa

2. červenec 2017 | 17.05 | rubrika: první rubrika

Jelikož jsem se dlouho neozval, protože se v mém vlnobití a živobytí nedělo nic zajímavého, podělím se aspoň o tři fotky. Na jedné z nich jsem já a to je vlastně důvod, proč ji zveřejňuji - chci, abyste si užili mé nevzhledné já v obleku. Ta, nebo ten z vás, který dosáhne při pohledu na mě mezi novomanželským párem největšího počtu orgasmů, vyhrává zajímavou finanční

Řekl sis někdy o...?

16. červen 2017 | 17.03 | rubrika: první rubrika

Řekl. Tímhle blogem se táhnou jako smrad v podstatě dva směry - první tvoří prožité příhody a situace, druhou pak úvahy o ženách a lásce. Možná namítnete, že už jsem o tom druhém napsal dost. Ještě ne úplně. Na střední se mi hrozně líbila jedna cholka, a tak jsem si ji o přestávce zavolal, a začal si s ní povídat, respektive vyzpovídávat. A když jsem končil, nadhodil

Ta mlaskla aneb maj to spočítaný

11. červen 2017 | 18.37 | rubrika: první rubrika

Tak jsem po svatbě. Po svatbě Chemický a Dejva. Bylo to nádherné, dojemné, tím spíš, že šlo o moji první kompletní svatbu v takto požehnaném věku, neboť jedinou celodenní účastí na svatbě byly totiž do včerejška vdavky maminčiny ségry, to mi mohlo být sedm nebo osm, a pamatuji si z ní především to, jak jsem se na svatební hostině dožadoval dezertu, a děda, když viděl

komentáře (12) | přidat komentář | hodnocení 1 (1x) | přečteno: 74x

O snech

28. květen 2017 | 16.47 | rubrika: první rubrika

Tuhle kapitolu bych chtěl věnovat snům. Nikoliv přáním, ale snům, co se mi zdají. Počítejte s tím, že tohle bude mimořádně psychopatická kapitola. Jo, ještě abych nezapomněl - ano, po ránu mi občas stojí, takže nesahat.

1) Úvodem bych chtěl říct, že ve svých snech nejsem na vozíku, ale jsem úplně zdravý, velmi pohledný a neobyčejně