Kleopatra, sex, ventilace a Německo

Za okny pěkně chčije, včera jsem pojedl tvarohovou špičku, tedy takový ten závin s tvarohem, a hned mě napadl rým: "Musím papat tvarůžek, ať mi stojí parůžek!" Mohl být přelom roku 2012/13, kdy jsem objevil na Amatérech Kleopatru. Po mnoha letech skládání trapných seznamovacích básní a brnkání na city žen při chatech, jsem se rozhodl poprvé ženu oslovit normálním, dospělým způsobem. Kleopatra mě dostala upřímností fotek, kdy za slunného léta byla na dece, a dělala kočičí hřbet (foto zezadu), na jiných se zase předváděla se salátovou okurkou a žena, která si umí hrát se salátovkou, má u mě nejvíc šanci. Hrozně jsem zatoužil po její roztažené duši, protože určitě bude upřímná i ve všem ostatním.

Potřebuji definovat aspoň 3 vlastnosti, jež jsou na mně pozitivní a které bych mohl královně Egypta nabídnout. Chemická už roky ví, že jsem zvrácený, a tak ji další objev na mé zhýralé sexuální scéně nepřekvapí. Jen nechápe, proč se tak rozplývám nad okurkou, když normálně zeleninu nežeru. Chci se před Kleou prezentovat v lepším světle, ptát se mamky by nebylo objektivní, a tak udeřím na Chemickou, který tři vlastnosti má na mně nejradši, že je potřebuji do mailu pro květinu mého života, ovšem pokud Chemču žádná má pozitivní vlastnost nenapadne, rozhodně ji nepropíchám zlostí kola u auta. "Co mám na tobě nejradši? 1) že je na tebe spoleh, 2) že umíš podržet, 3) tvůj smysl pro humor."

Pokud vás zarazil bod 2, je tím samozřejmě myšleno morální podržení, vy chlívaci. Je snad jasné, že se všemi kámoškami mám ryze přátelský vztah. Přesto váhám, jestli mám Kleopatře napsat, že umím podržet, jako bych tím naznačoval, že mi jde o zásun. Přitom u většiny mužů, pokud netrpí erektivní dysfunkcí, se bere schopnost podržet jako samozřejmost. Kdybych jí ale napsal, že umím podržet morálně a psychicky, zas by mohla nabýt dojmu, že mám mezi nohama Lehouna a Měkkejše. Takže nakonec jí píšu, že umím podržet morálně i orálně. Neodepisuje.

O několik měsíců dříve už mě nic nebaví. Jestliže se nějaká rozhodne mi věnovat čas, je to 5 minut max. Chci oprášit šprechtící znalosti, a tak si přes ICQ nechávám vyfiltrovat všechny holky v Německu mezi 18 až 25 lety, které jsou online, a drze si je přidávám. Jedna, říkejme ji Helga, si mě dokonce přidává taky, ale po tom, co jí napíšu, že jsem Körperbehinderte, jí zrudne květina.

Pro velkou část mých kamarádek bylo záhadou, jak ventiluji sexuální napětí. Nijak. Ejakuluji ušima, je to rychlejší. Ne, vážně. Jednou mě navštívila Veselá a Maggie a já měl zrovna období, kdy jsem toho byl plnej - depek, vzteku, smutku, snů, nic, kurva, nevychází. Vyprávěl jsem jim o citech, zklamání, o bezradnosti a sexuální abstinenci. A když jsem tu dvouhodinovou přednášku dokončil, Veselá řekla větu, kterou mě potěšila i naštvala: "My už jsme se tě na tohle všechno chtěly zeptat dřív, ale nenašly jsme odvahu."

Proč naštvaly? Protože se styděly zeptat, já už jsem dnes ve věku, kdy nemám problém kecat i o tomhle, takže zkratkovitě:

- nehoním

- když se udělám, naši mě musí umýt a převlíct a mně je trapně. Jim to nevadí, tatínek jednou v žertu prohlásil, že by to chtělo babu pro přirozený odtok. Já zase, že kdybych to posílal do spermobanky, tak už mám dneska na moped, nebo hodně dobrý lyže.

Pak je tu Sladká, která mě umí dokonale vyvést z míry. Máme podobný smysl pro humor. A nedávno mi řiká, ať si řeknu mámě o papírový kapesníček. Výbornej nápad! Celej život smrkám do bavlněných, a teď budu chtít papírovej, tím budu fakt nenápadnej. "Tak si řekni o látkovej, udělej se do něj, zabal to, obsah nikdo zkoumat nebude", navrhla Sweetka. To má taky vady. Bavlněnej nevyhazujete hned po prvním vysmrkání, a jelikož mě dává smrkat většinou mamka, určitě by se mi nechtělo strkat nos tam, kde jsem se předtím udělal. Ale rýmu mívám malokdy.

Mně honitba ale vůbec nechybí, asi jsem frigidní, přijde mi to takový nemastný. Navíc pozoruji, že se vzdálenost mezi mou paží a pínasem považlivě zvětšuje. Mám pro to 3 vysvětlení: buď ještě v 35 rostu, má pidichlouba se mi zmenšuje, nebo se mi zkracujou šlachy na pravačce, každopádně můj Malý přítel se pomalu ale jistě dostává z mého područí. A už nemručí.  

Možná se ptáte, jestli při sledování porna netrpím, jestli nejsem frustrovaný. Vůbec ne. Sledováním porna testuju, že jsem ještě heterák, že se mnou ty ženský ještě něco málo dělají, občas to zabírá i na depky, ale už v tom nejedu tolik jako na střední. Většinou mám rád holky s hračkama, když je to klasický porno, nudí mě to, ten chlap je tam pro mě rušivý element a žárlím nad jeho rozměry hodné výfuku sportovního auta. A to si představte, že bylo období, kdy jsem uvažoval o kariéře pornoherce. Sice by mě museli na ženy spustit kladkostrojem, ale Rocco Sifredi by měl mít nástupce, že jo.

Tak na stříkanou, příští týden budou tropy, my se v sobotu možná pojedeme podívat do Dvora Králové do ZOO, Andílek dnes frčí na Benátskou noc a zítra má druhé narozeniny potomek Chemči.