Včera jsem se tak přehraboval maily a narazil na konverzaci s Leonou, kterou jsem, jak víte z minulosti, připravil o kalhotky. Nyní bych to mohl zveřejnit v plném znění, když mi bylo divné, proč se tak znenadání odpojila. Druhý den poslala vysvětlení:
"Ahojky Marťas.
Promiň, že jsem včera tak narychlo odešla :( Nebudeš tomu věřit :D ale jen jsem co jsem se po tom krásném orgasmu rozpustila do židle a relaxovala, se otevřeli dveře :-o Přišel správce budovy, že se v kanceláři svítí, jestli někdo nazapomněl zhasnout :) Myslela jsem, že to se mnou v tu chvíli sekne :'( Sukýnku jsem stáhla, tanga zakopla pod skříňku a vyběhla ven. Nevím jestli něco viděl, ale asi mu bylo jasné co se dělo, protože jsem byla červená až za ušima :) A rovnou jsem to měla i se zpestřením, kdy jsem jela v tramvaji na ostro :D No a nejlepší na tom je, že tanga už jsem ráno nenašla :) Každopádně děkuji za příjemné zkrášlení pracovní doby a jak jsem stihla snad dobře přečíst, musím Ti to někdy oplatit ;) Pa Lea :-*"
Má odpověď:
"Ahoj Leo,
děkuji za zprávičku, nečekal bych, že se ozveš a vysvětlíš svoje nenadálé rozloučení, ale potěšilas mě mírou slušnosti, fakt zírám a vážím si toho. Vlastně spíš smekám (i když kšiltovku nemám:-)) Myslím, že se vůbec nemáš za co omlouvat, kór po tom, co se stalo. Spíš bych se měl omluvit já do čehože jsem tě namočil a jestli za to ten orgáč vůbec stál. Takhle když to čtu, přijde mi to jako celkem vtipná historka, ale věř mi, že v tu chvíli bych nechtěl být ve tvý kůži a dokážu si představit, že ses v ten moment musela cítit úplně hrozně:-( Těch tang je mi líto, ale nejhůř se cejtím kvůli tomu, jestli jsem ti nezničil firemní pověst. Rád s tebou příště pokecám, ale po týhle zkušenosti asi jen o nesexuálních věcech - co tě v životě baví, co ti chutná, co posloucháš za muziku. Patrně to pro tebe bude bezpečnější:-) Takže tři omluvy ode mě:
1. Za červený uši a ostudu
2. Za jízdu tramvají naostro a zvídavé mlsné pohledy mužů, případně nastydnutí tvých intimních partií
3. Za ztracené kalhotky, které musely být hodně drahý a velmi oblíbený, přemýšlím o kompenzaci, ale nemám bankovní účet, tak jedině, že bych ti něco uhradil prémiovou SMS. Tohle je mi fakt blbý:-(
Tak promiň a třeba zas někdy za příznivějších okolností:-)
Marťa"
Stalo se v únoru 2014, moje první a poslední ztracené kalhotky. Poučení pro čtenáře? Zásadně nemasturbujte na pracovišti, a to ani tehdy, když vás k tomu vyzývá šarmantní nadržený vozíčkář:-)