Paštička a počítače

3. srpen 2016 | 15.39 |

Největším problémem tohoto blogu je pro mě udržet chronologickou souslednost. Naštěstí mám zazálohovanou historii ICQ, smsky, maily. Ne úplně všechno, ale dost z toho, co je pro mě zásadní. Proč? Kvůli vzpomínkám. Vzpomínky jsou totiž to jediný, co mi jednou zůstane.

Vraťme se do léta roku 2008. Chemická úspěšně promuje a zve mě na promoční prase. Je okouzlující (Chemická). V půli oslavy mě odlupuje a společně se spolužačkou z obchodky, chemickým spolužákem z gymplu (Biologem) a budoucím manželem Sladké mi ukazuje krásy obce. Spolužačka z obchodky se rozhodne přelézt plot, který vede do parku. Plot padá. Bereme kramle. Původně navrhuji, ať mě tam, jako nejslabší kus stáda, nechají napospas osudu. Už vidím supy nad hlavou. Návrh jednoznačně zamítnut.

Chemická mi pomáhá překonat šrám z Drtící. Rozumíme si jako nikdy. Možná je to tím, že já i ona jsme se ocitli na odvrácené straně Měsíce a víme, jak chutná zklamání. Víte, co je paradoxní? Že ještě předtím, než se tohle vše událo, bych si vsadil, že mě opustí spíš Královny. Půjdou na vysoké, najdou si práci, založí rodiny a MoW bude sám. Ne že by to tak přímo chtěly, ale prostě plynutím osudu. A dnes? Dnes ty holky znám přes 16 let, jezdí za mnou každé dva měsíce i se svými dětmi a partnery. Určitě existuje spousta vozíčkářů, kteří by dali obě koule za to, kámošit s takovýma luxusníma žíněma. Když jsem se o tom po mnoha letech Chemické zmínil (nemyslím o tom, že jsou luxusní žíně, ale že jsem myslel, že mě jednou všechny opustí), cítila se uraženě a prohlásila, že jsem o nich neměl moc vysoké mínění. Ale měl.

Každopádně Drtící zabila chlapa ve mně - lovce, samce, chtíče. Ještě pár let po jsem bojoval, hledal, ale ve finále jsem věděl, že už nikdy nebudu nikoho chtít a toužit. Od té doby funguji víceméně v režimu Strýčka Jedličky. Kanec a rozsévač vypustil duši. Nebo se spíš stal realistou, ale o tom jindy. Ovšem lidi mi chyběli pořád. Do kolektivu na VOŠce jsem nezapadl a po tom, co jsem z písemky z matematiky dosáhl 4 bodů z 50 možných, rozhodl jsem se odejít. Možná to začalo už tady, nevím.

Postupně bylo pro mě čím dál těžší se naplnit, protože tehdy jsem si neuvědomoval, že zlatý hřeb mého života byla středoškolská studia a že zlatý hřeb toho zlatého hřebu byly chaty s Chemickou, kdy kolikrát zazdila na vejšce přednášku, zůstala na koleji a prokecali jsme celý dopo. Mockrát. I večery.

Ale ani Chemická nedokázala plně nasytit mé hladové panděro, bažící po lidech. Takže se v červenci 2007 registruji na největším českém počítačovém fóru, kde nepřetržitě působím 7 let. Po konfliktu s tamním Šalamounem na rok fórum opouštím a radím jinde. Časem se vracím a poslední půl rok v roce 2014 působím i jako jeden z jeho moderátorů. Jenže těsně před koncem roku 2014 opět dochází ke konfliktu se Šalamounem, já okamžitě žádám nejvyšší velení o to, aby mě zbavilo funkce moderátora. Je mi vyhověno.

Hlad po lidech je stále, a tak kromě radění na fóru chodím radit na chat Lide.cz, který je tehdy ještě v přijatelné podobě. Je tam počítačová místnost a v ní potkávám Paštičku. Paštička je matka pubertální dcery a neustále se jí sere comp. Všímá si mé virtuozity, a jelikož radit po chatu na Lidech není optimální, po čase si vyměňujeme ICQ i čísla telefonů. Dost to ovlivní můj život. Je rok 2008.

Baví mě pomáhat kamarádům. Dokonce mi ani nemusí děkovat, zakázal jsem jim to. Ale těší mě, když si z toho něco vezmou - něco jim ukážu, vysvětlím a příště, až se vyskytne stejná situace, si už poradí sami. Paštičce jsem ukázal desítky situací, ovšem téměř vždycky po mně chtěla to samý. Než vypisovat přes ICQ, aby klepla tam nebo tam, nainstalovala si Team Viewer a já se tak mohl hrabat v jejím PC na dálku.

Já mám takový určitý rozvrh, kdy od 12.00 do 15.00 jsem na posteli a dávám zádům voraz. Takže si takhle ležím a SMS: "MoWe, pomoc! Seká se mi PC." Tehdy se volalo za 6,60 za minutu, takže jsem mlčel, a zkoušel radit přes textovky, což se stejně ukázalo často jako neefektivní. Tudíž jsem jí většinou napsal, že se na to podívám kolem třetí, nyní svým skoliózním zádíčkům dopřávám relax.

Jednou jsem ji radil ve věci, kterou už jsem jednou ukazoval. Napsal jsem jí, ať to zkusí sama, šlo o věc triviální, ale ona řekla, že tomu nerozumí a ani ji to nezajímá. To mě vytočilo. Nakonec používala můj mozek 6 let a všimla si mé samoty. A jelikož ve vztahu nebyla tenkrát úplně happy, zmínila se o Amatérech, na které se registruji až v roce 2012. MoW chce sexík...

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Paštička a počítače am 03. 08. 2016 - 17:41
RE(2x): Paštička a počítače mow 03. 08. 2016 - 17:48
RE(3x): Paštička a počítače am 03. 08. 2016 - 17:52
RE(4x): Paštička a počítače mow 03. 08. 2016 - 18:02
RE: Paštička a počítače mow 03. 08. 2016 - 17:44
RE(2x): Paštička a počítače am 03. 08. 2016 - 17:49