Jsem chlupatej a nestydím se za to, taky milovník Nutelly, masa, dobrých filmů a rockové muziky, sběratel propisek, fanoušek žen, gynekolog-teoretik a především vozíčkář:-)

mow: Jo, je to těžký. Hlavně mi chyběl někdo, kdo mi to vysvětil po lopatě, pro úplný debily. Já nechci dělat větný rozbory, ty jsem nesnášel, dneska vím, že jsou pro správné kladení čárek nezbytné. Psal jsem si s paní Janou Svobodou, učí češtinu na vejšce, její knížka o interpunkci dopadla v těch Robertových recenzích nejlépe, proto jsem si ji koupil, a následně té paní poslal pochvalný mail s několika příklady vět, které mě trápily. Odepsala:

"Vážený pane Martine,

děkuji Vám za důvěru i slova uznání. Dnes večer moc času nemám, ale stručně odpovím, abyste nemusel tápat.
1) Přiznávám, že jsem byl na čárky lehce levý, a samozřejmě vím, že to nikdy nebude perfektní, ale chci psát dobře.
Hlavní věta, po ní vedlejší, další zase hlavní, zase vedlejší, poslední hlavní. První hlavní a třetí hlavní jsou sice spojeny slučovacím "a", vklínila se mezi ně však vedl. věta, proto se před "a" ocitne čárka. Vaše vysvětlení, že by 2. i 3. věta měly být vedlejší, poněkud pokulhává... Vzato pohledem valenční syntaxe (bez syntaxe se znalec interpunkce bohužel neobejde), obsazuje 2. věta pozici předmětu u slovesa "přiznávám" + pak ta 4. věta obsazuje zase pozici předmětu u slovesa "vím". Prostě jsou to předměty (v podobě vedl. vět). Přiznávám NĚCO + vím NĚCO. Podumejte.
2) Příklad "Buď hodný a dostaneš polárku" je prapodivný - já bych čárku nedala. Pravý důsledkový poměr vypadá jinak, možná by šlo toto: Byl hodný, a proto dostal polárku. Z toho vyvozeno: Byl hodný (,) a dostal polárku. Tato čárka by se tam snad dala dát, ovšem jen jako potenciální. Může, ale nemusí být. Spíš nemusí! Osobně bych ji nepoužila a nehledala všude nějaké náznaky jiných poměrů - normální slučovací "a" má přednost (myslím si já).
3) Emil není hloupý ani není zlý. Zde bych to "ani" taky chápala jako slučovací - viz výše: nepodezírat všechno, že je to "zakuklený" jiný poměr. V jednoduchosti je krása...

Srdečně zdravím z Ostravy na Vysočinu!
Hodně pohody a radosti - třeba i ze správně "nakladených" čárek.
Recenzi doc. Adama jsem objevila na webu nedávno, vůbec se mi o ní nezmínil. Hodně mě potěšilo, že mou příručku tak ocenil. Známe se, zasedáme občas v Praze v nějakých odborných či oborových radách. Je pečlivý a důsledný (ne jako někteří "badatelé" odjinud).

J. Svobodová"

Ten příklad s tou polárkou byl z čárkového testu na iDnesu, podle výsledku by tam iDnes čárku dal. "Nebyl ani hodný ani zlý" - tam mě zmátlo dvakrát "ani", proto jsem myslel, že tam bude čárka (mail je z ledna 2016).

Robert ty tři příručky zrecenzoval, a i když je psali češtináři, objevil v nich spoustu nepřesností až nepravd, v příručce paní Svobodové je jich suverénně nejmíň. A mě právě zarazilo, jak se můžou češtináři tak lišit, nebo vnímat interpunkci velmi odlišně.

Logika a uvažování mi nikdy nešlo, proto jsem tak plaval v matice. Ale když chci být dobrý v čárkách, neříkejte mi, že musím jít na vejšku studovat syntax. Já prostě chtěl někoho, kdo jednoduše vysvětlí, jak poznat, kde má, nebo nemá být čárka.

A do toho jsem pronikl právě díky těm dvěma obrázkům z knížky "Pište správně česky: poradna šílených korektorů (rozšířené vydání)". Tu sepsali dva bráchové, oba korektoři, ale ani jeden z nich není vystudovaný češtinář

Dost věcí jsem si odvodil z té Internetové příručky pro jazyk český.