Máme návrh rozpočtu aneb 50 mld. schodek

Většinou nepíšu o politice, vlastně na blogu mám jen dva politické články. Teď jsem ale koukal na telku a viděl tiskovku Babiše a Schillerky, pak ekonoma Dřímala z Komerčky a nakonec komentář ekonomického experta ODS Skopečka. Nejsem ekonom, ačkoliv mám ekonomickou školu, takže budu psát jako laik. V podstatě smyslem celého tohohle článku bude zamyšlení nad tím, proč především politiky z pravicové části spektra irituje schodkový rozpočet. Pozor! Já neschvaluji zadlužování, ale kdyby značná část předchozích vlád měla schodky kolem 50 miliard korun, mohly by si gratulovat. Loni skončil rozpočet ve schodku jen 6 miliard korun, a předloni dokonce v přebytku 60 miliard korun, i když to prý bylo především zásluhou fondů z EU.

Naše celkové zadlužení vůči HDP prý od roku 2014 snižujeme, aktuálně máme asi čtvrtou nejnižší zadluženost k poměru HDP z celé Evropy. Podle Dřímala je to zásluha ekonomického růstu a také toho, že byla rozpuštěna státní rozpočtová rezerva. Pokud je to s tou rezervou pravda, není to úplně šťastné, protože rezerva má sloužit pro nenadálé krizové situace, třeba povodně. Na druhou stranu nechápu, proč rezervu nepoužil třeba Kalousek, když v roce, tuším, 2009 byl schodek skoro 200 miliard korun (jo, máte pravdu, byla krize. Ale i tak).

Je ošklivé, když ekonomika roste kolem 5 % ročně (což je v penězích 240 miliard korun), a přesto je rozpočet schodkový? Já si to úplně nemyslím, a když jsem viděl v Otázkách Václava Moravce Markétu Pekarovou Adamovou z TOPky, musel bych si dát panáka, nebo jí dát facku, a to ženský nemlátím. Proč? Protože ona řekla něco v tom smyslu, že v době ekonomického růstu je nemístné mít schodkový rozpočet a takhle rozhazovat, máme se prý připravovat na horší časy, až přijde další krize. Nejdřív jsem ji v duchu označil za rohaté stvoření, co dává mléčko, a pak jsem se zamyslel: 

Kdy jindy důchodcům, státním zaměstnancům přidat než v době růstu? Je krize, tak se šetří, to chápu. I když některý ekonomové tvrdí, že rozpočtový schodek v priměřené míře je v době krize ospravedlnitelný, že jako když pustíte mezi lidi prachy i za cenu mírnýho schodku, podpoří to spotřebu a nakopne ekonomiku. Ale Kalousek utáhl v době krize šrouby, a to až tak moc, že lidi neutráceli, čímž se propad podle mých středoškolských znalostí prohloubil. Hrozně rád bych se Markéty zeptal, kdy by teda byla ochotná pustit mezi lidi peníze? Je krize, musíme šetřit. Fajn. Je růst, tak musíme šetřit taky, protože se pripravujeme na další krizi? A pokud to takhle má být, tak, kurva, kdy jindy se mají mít lidi, jejichž živobytí/přežití závisí na státu, líp?

Zajímavé je, že když se ptají politiků napříč celým politickým spektrem, všichni říkají, že je potřeba důchody zvyšovat, že jsou důchody nízké, že je potřeba přidávat i pracovníkům ve školství, lékářům, sestrám. Ale pak skutek utek. Když mluvili se Skopečkem, redaktor se ho ptal, jestli ten schodek není legitimní, když je to kupříkladu ve prospěch důchodců a učitelů. A Skopcova odpověď spočívala zhruba v tom, že řekl, že kdyby stát nevyhazoval prachy například za inkluzi, mohl to použít třeba na platy nebo důchody. Čili podle Skopečka je inkluze blbost. Ale můžu vás ubezpečit, že letošní navýšení důchodů, nebo zvýšení platů ve školství by zrušení inkluze fakt nezaplatilo. A i když se mi (teoreticky) nemusí přílišné rozhazování líbit (nestačil by růst důchodů o pětikilo a růst platů o deset procent místo patnácti?), je to prostě legitimní, protože politik zkrátka musí něco voličům slíbit, jinak ten růst HDP je jen imaginární číslo, z kterého by nikdo nic neměl. 

Babiše jsem sice nevolil a volit nebudu, ale jako ministr financí patřil k těm lepším. A pokud budu opravdu striktní, tak přebytkový rozpočet byl od roku 1990 do 2017 jen čtyřikrát: v roce 1993 (+1,081 mld.), 94 (+10, 449 mld.), 95 (+7,23 mld.) a 2016 (+61,77 mld.). Ano, v roce 1990 byl schodek jen lehce přes miliardu, takže i takovýhle rozpočet je de facto vyrovnaný.

Když píšu tenhle článek, vzpomínám si na strašení Řeckem - musíme šetřit, jinak dopadneme jako v Řecku, pamatujete? Nám Řecko nehrozí. A zaráží mě, že nemluví o USA, které je nejzadluženější ekonomikou, nikoliv procentuálně, ale v penězích a tu a tam se uvádí, že jejich dluh už není splatitelný ani teoreticky (jo, ten náš možná taky ne, ale přece jen se líp splácí 1,6 biliónů korun než 20 bilionů dolarů). Takže já bych z toho našeho padesátimiliardového schodku nebyl vůbec špatný, beztak bude na konci roku výrazně nižší.

Vždycky se těm analytikům a rozumbradům z bank musím smát - stát prostě nejde řídit jako firma. Dost často jsem slýchával Kalouska, který stát přirovnával k rodinnému rozpočtu. Taky prý v rodině žijete na dluh? No, někteří mají hypotéky, ale i bez nich to přirovnání pokulhává. Jak má stát hospodařit, aby nebyl zadlužený? Nepochybuji o tom, že stát je poměrně neefektivní organismus, ale zas není tak neefektivní, aby zefektivněním sebe sama ušetřil 50 až 80 miliard ročně. Z mého pohledu může stát na svém provozu ušetřit maximálně jednotky miliard, víc ne. Pokud by měl ušetřit desítky miliard, už by to odsrali přímo lidi ve svých peněženkách nebo pohodlí a dostupnosti veřejných služeb. A určitě nepotěší věta:

"Pane Voříšku, tento měsíc důchod nedostanete, stát je zadlužený!"

Jo, šlo by udělat vyrovnaný rozpočet - o 15 % snížit důchody a sociální dávky, propustit třetinu státních zaměstnanců (ironie). Ale věřte mi, že spousta ekonomů z bankovního sektoru takhle uvažuje. Možná už jsem to psal v předchozím politickém článku - pro tyhle lidi je stát zbytečný. Obvykle mají dost peněz na to, aby si platili slušné penzijní pojištění, děti mohou dávat do soukromých škol, mohou využívat a dovolit si soukromou lékařskou péči. Takže stát ve většině případů nepotřebují.

Stát je prostě služba lidem a ty by měly být zajišťovány i přes určitou nerentabilitu, ztrátovost. Pro stát nemá být nejdůležitější zisk. Naštěstí.  Ano, z výdajů ve výši 1,482 biliónu korun jsou 825 miliard korun (cca 55 %) mandatorní výdaje, tedy důchody, sociální dávky, platy ve veřejném sektoru, splátka zahraničního dluhu, desátek EU a ještě určitě pár dalších věcí. Jsou to výdaje dané zákonem a nejde s nimi moc pohnout. To ale není starost nás, běžných smrtelníků. My si přece platíme politiky, aby tenhle stát (aspoň trochu) fungoval a nekrachl. A to mi stačí.