Bonusová kapitola pro nenasytné

8. srpen 2016 | 09.41 |

Jelikož jsem objevil na vchodových dveřích obří kosočtverec s čárkou uprostřed a poštou v obálce mi dorazila zlomená tužka, došlo mi, že to děvčata s výhružkami pod minulým článkem myslí skutečně vážně. Proto jsem si zavolal pojišťovacího poradce i soudního znalce v oboru urologie a nechal si pojistit levé varle na 7 korun a pravé na 20 (pravé má pravidelnější tvar, proto i vyšší hodnotu plnění), kdyby se děvčata opravdu naštvala (sorry, v obou případech mi za číslovkami vypadlo slovo "miliónů"). Když k tomu přičtu, že jedna ze čtenářek se dožaduje orálního, análního sexu i průzkumné mise pod tričkem s názvem "Ručka šmátralka", zbytky muže ve mně mi velí vyhovět a vymačkat se do poslední kapičky (autorsky, myšleno autorsky, vy prasačky). 

Striptýz - nikdy jsem neviděl nahou ženu v reálu, pokud nepočítám "Teplické lívanečky" v mých 7 letech. Nicměně vím, že ženy mají v oblasti hrudi dva půvabné kopce, některé, pravda, spíše rovinky, a mezi nohama, na rozdíl od nás, Pánů tvorstva, nemají klepadlo.

V listopadu 2011 (odhaduji) mě navštěvuje Sladká s manžou a manža po tom, co mu vyprávím o svých erotických snech, kde se miluji se ženou na hromadě propisek a další padají z nebe, navrhuje, že by mě mohli vzít na striptýz, abych měl prý něco ze života. Je to směs pocitů. Mé libido nadšením hýká, ale z vyprávění vím, že občas si slečna vybere nějakého pána z publika, vytáhne ho na pódium a uhrane svými půvaby za použití kvalitního palmového oleje. Trochu mě ta představa děsí. Mé tělo je totiž nevalného vzhledu i konzistence, a kdybych se někde na veřejnosti do půl těla svlékl, přijely by nejspíše televizní štáby a zástupci novin, že se na planetě Zemi objevila zcela neznámá, nejspíše mimozemská forma života. Ještě o level níž, a to už jsme v podstatě v Předpeklí, je můj obličej. Dokonce mě chtěly zaměstnat ozbrojené složky, abych rozháněl demonstranty. V praxi by to vypadalo tak, že by mě s vozíkem přivezli před rozzuřený dav, na hlavě bych měl pytel od brambůrků, ten by cajti sejmuli a dav, v panické hrůze, po spatření mého ksichtu mizí, prostě taková Medúza ze Souboje titánů, akorát že bez zkamenění. Neudělal jsem ale psychotesty.

Trvám na tom, že na striptýzu chci i Chemickou a Sladkou. Chemická souhlasí a kupuje si notýsek, aby se mohly se Sladkou sázet, co jsou v mém případě orgasmy a co předsmrtné křeče, taková tipovačka pro dospělé. Co správný tip, to pětikoruna. Moc se mi tahle hra nelíbí.

Je to ale to nejmenší, co mě trápí. Nejvíce mě souží MPP (MoWovo Pohlavní Povstání). Zprvu zvažuji, že si pořídím Hospodářské noviny a MF Dnes, které by mohly, pokud je vhodně rozprostřu na svém klínu, erekci dobře skrýt. Pak si ale vzpomenu, co mi občas ten malej (po probuzení spíš velkej) spratek vyvádí po ránu. I kdybych skoupil veškerý denní tisk, homole bude patrná. Zamlouvám si tedy Ottův slovník naučný. Všechny svazky. Snad nedojde k penilní fraktuře pod tíhou vědomostí.

Od Chemické chci půjčit prachy, nebo spíš rozměnit. Toužím slečně strkat za spodky bankovky. Původně uvažuji o kovácích, ale ty by ji skrz kalhotky propadly a studily ji. Jedině použít její klín jako kasičku, takovej erotický juke-box. Než se plán podaří zrealizovat, podnik je bohužel uzavřen.

Ples - co mi chybí? Chci okusit ples. Nikdy jsem nezažil hasičskej, maškarní ani myslivecký. Takže v lednu 2013 volám Chemický a je mi tak trapně, že si okopáváním zničím komplet fungl nový škrpály od Bosse. De facto ji prosím, jestli až půjdou s ostatníma na ples, nemohl bych taky. Má očividnou radost, konečně chci taky něco sám, je prý kumšt mě někam vytáhnout. Má jít Chemická, První s manžou, Andílek, Fotograf (brácha manžela Sladké) a Veselá. Jelikož mám gatě do gumy, protože jsou praktické a nehrozí v nich uskřípnutí životně důležitých organů, nemám si kam dát šrajtofli s prachama. Košile i saka nenosím, protože dostat mě do nich vyžaduje milimetrovou přesnost a sílu na úrovni Oty Zaremby. Kdybych to měl parafrázovat názvem filmu, bylo by to "Hej rup!" od Voskovce a Wericha nebo "Dostaň ho tam". Oba rodičové mě rvali do sakokošile jen asi třikrát nebo čtyřikrát a oba po tomto heroickém výkonu museli několik dní odpočívat, tatínek si dokonce bral dva dny dovolené. Takže nejraději sváteční svetřík do V.

Brácha mi tedy zapůjčuje látkový pytlík, ve kterém měl kabely od reproduktorů, které dostal k Vánocům. Do nich si beru prašule a pytlík je mi schován za zády. Vyrážíme. Jsme na místě, ples je hasičský, koná se v místě bydliště První, cca 6 km od mého doupěte. První nakonec nedorazí, má zánět průdušek, proto vysílá aspoň manžela. Chemická si přebírá vozík se mnou, mamka ji ještě předává brčko, neb je to jediný způsob, jak mohu příjimat vláhu do volátka. Zásilka je kompletní. Stůl máme přímo u pódia, ale mezi song-pauzama se nám daří i pokecat. Po tom, co mě Chemická usazuje u stolu, a všem holkám to tak sluší, že lituji, že jsem si nevzal aspoň jeden svazek Otty, mi oznamuje, že jdou s Veselou pro lístky do tomboly. Jestli chci taky. Chci. Nikdo mě bohužel nepoučil, takže jsem si myslel, že lístky do tomboly jsou normálně zdarma a byly už součástí ceny vstupenky. Do dneška za ně visím Chemické prachy. Několikrát jsem se pokoušel jí je vrátit, pokaždé mě poslala do míst, kde dříme moje prostata. 

Po chvilce přináší i džus pro mě. Lemtám ho tím brčkem a je mi příjemně. V momentě, kdy mám půlku džusu vychlemtanou, si vzpomenu, že mám s sebou peníze a že bych jí ho mohl zaplatit. Ukazuji si mezi nohy, což má znamenat, že chci vyndat pytlik s prachama. Ani se ke mně nepřiblíží, pravděpodobně tuší, že je to další z prvků mého nečistého humoru a že jsem asi hodně nadrženej. Začínám zuřit a ukazuji do svého klína čím dál divočeji. Určitě si říká, že mi přeskočilo. Nakonec se podaří ke mně Chemickou dostat a já jí prosím, ať mi šáhne do pytliku, který mám za zády. Nechce. Sere mě. Naskakují mi žíly jak provazy, skoro začínám vzteky chodit. Nakonec pytlík nahmatává, vyndává ho a bere si z něj 20 korun s takovou nechutí a opovržením, které jsem u ní od té doby neviděl. Toho džusu byl fakt kotel, musel být aspoň za 40. Zbytek večera už je báječný a klidný. 

Líbí se mi na plese jedna vdaná, skutečně půvabná. Stůl má u skříně s vysokým napětím, cítím ho až u sebe, to asi nebude náhoda. Mezitím Andílek vyhrává v tombole flašku medoviny. Dává mi ochutnat, což se po chvíli ukáže jako chyba. Můj nenažraný sosák ji vysaje z flašky třetinu. V tombole vyhrávám kšandy a knížku o chovu morčat. Když se ocitám už ve své posteli, posílám Chemické textovku, kde se omlouvám za způsobené škody, nezaplacené lístky, pozdě zaplacený džus a vychlemtanou medovinu, která navíc nebyla moje. Posílá mě do hajzlu, prý to bylo super a oznamuje, že jsem vyhrál ještě hromádku palivového dříví. Usínám spokojeně a blaženě.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší