Mow | MoW a baterie

Určitě si vzpomínáte na malování pokoje a honění. Nikoliv na to vaše, ale na to moje. Toho osudového 6. srpna jsem strávil ráno i oidpoledne v ložnici rodičů čuměním na telku a honěním mobilu. Dorážím na Chemču, že chci úkoly a že je mi to dlouhý. Odměnou mi je cca třicetiminutový hovor a několik úkolů.

Víte, už asi tři čtvrtě roku nebo rok to mám tak, že mám trvale nabíječku v zásuvce u počítače. Když jdu k počítači, připojím telefon a nabíjím. Celou dobu, co jsem u počítače, mám mobil hned vedle klávesnice na nabíječce. Pak si jdu srovnat záda na postel a mobil jde se mnou (už bez nabíječky). Na posteli koukám na telku a honím na mobilu net. Když jdu pak zase ve tři ke compu, opět si beru mobil, připojuji k nabíječce a doplňuji to, o co jsem ho svým honěním na posteli připravil. Závislák na mobilu? Vůbec ne. Závislák na lidech.

Dřív jsem měl nabíječku u křesla, když jsem chtěl nabít mobil, mamka zastrčila nabíječku do zásuvky. Dost často se ale stávalo, že mi volala Chemča, to ještě matkou nebyla a Dejva neznala, a já, než jsem houkl na mamku, že mi někdo volá, a než mi mobil podala, bylo po všem. Navíc jsem lekavý, takže jsem většinou míval vypnutý zvuky, a že mi někdo volal, jsem zjistil třeba až s dvouhodinovým zpožděním, kdy už Chemča měla jiný program a neměla na vykecávání čas (jídlo, nákupy, žehlit, akce s kámošema).

Po tom, co se Chemče narodil Daník, jsem začal mobil mít u sebe ještě víc. Pochopil jsem, že pokud jí to nezvednu, když mi volá a má čas, po zbytek dne už si nepokecáme. A totéž platí i pro ostatní matky. V miminkovském věku se totiž prckové stali pány jejich času. A já, jak mám lidi rád, tak mě každý zmeškaný hovor od kámošů mrzí, protože zas až tak těch možností pokecat, když jste na mateřský, není. A zavolat za hodinu prostě nešlo. Ale fakt je, že mi Chemča i jako novomatka volala celkem dost, ne sice tak často jako nematka, ale rozhodně dost často na to, aby mi to stačilo. Volala hlavně z procházek.

A ještě předtím, než se stala bříškatou, jsme uzavřeli dohodu, že když to bude zprvu záhul, nemusíme být v kontaktu vůbec. Být matkou je náročný, chtěl jsem jí dát prostor, otevřeně jsem řekl, že počítám s tím, že to bude první půl rok tak náročný, že mi třeba nebude volat a psát vůbec. Byl jsem připraven. Prioritou je mateřství a dát jí dostatek času, než se zaběhne.. Ale ona mě neodsunula ani tehdy. Takže zpátky k pointě - co jsou kamarádky matkami, nejsou už tak snadno přístupné a já jim volám fakt málo. Většinou je voláno mně. Vždy si řeknu, že můžou uspávat, kojit, a když váš miláček zabírá (ano, třeba i manžel), a najednou vám začne zvonit mobil, určitě byste volajícího ukřižovali. Ale Chemča má mininimálně u SMS zvuky vypnutý.

I dřív jsem měl mobil u sebe skoro pořád, ale k počítači si ho nebral. Ono taky dřív bylo volání dost drahý, takže mi kamarádi téměř výhradně psali, a na textovku můžete reagovat i se zpožděním. To se mi nevyplatilo asi jen jednou, nějaká z kamarádek chtěla přijet, ale dala vědět až ten den, dám příklad, ve tři odpo. A já si tu SMSku přečetl až v 17.00. Proto jsem raději, když se návštěvy hlásí dopředu, den předem bohatě stačí. Já se vždycky zeptám mamky, jestli nemají nějaký plány, a posléze návštěvníkům odepíšu.

No a jak mi v srpnu naši malovali a já byl v tý ložnici sám, povedlo se mi vybít telefon do červený čárky, která je poslední před úplným zdechnutím telefonu. Fakt je, že já čumím do mobilu v noci. Ve tři ráno se probudím a sjíždím diskuzní fóra. Potřebuji totiž mobil i večer a v noci v posteli. O kraviny si neříkám, rozhodně nebudím naše kvůli tomu, že chci nabumbat, nicméně mobil je potřeba, když mám ve střevech mejdan. Naši mají totiž mobil v ložnici, takže prozvoním, a oni vědí. Někdy zkouším čekat, jestli mě revoluční pnutí a hnutí, co mě na záchod nutí, nepřejde, což se většinou nestává. O to víc jsem pak ztuhlejší a zpocenější a je velký kumšt mě na ten záchod dotáhnout. Viděli jste někdy ztopořený péro ve velikosti člověka? Tak takhle zhruba vypadám ve dvě ráno cestou na hajzl. To ale stále ještě není pointa.

A jak jsem tak ležel v tý ložnici rodičů a ten mobil honil, došlo mi, že už opravdu houno vydrží. Když ho máte celý dopo na nabíječce, nevadí to, ale v tý ložnici jsem si uvědomil, že už ta výdrž tý 6 let starý a ještě původní baterky fakt není nejlepší. A tak jsem si pár dní po malování objednal novou. Super spokojenost, držák. Jedu stejný styl, od 9.00 do 12.00 je se mnou u compu na nabíječce, od 12.00 do 15.00 na posteli a od 15.00 do 19.00 zase na nabíječce.

Iva, Korektorka, Sayonara i Cukřenka, tyhle všechny vám potvrdí, že hovory se mnou fakt nejsou na dvě minuty, a když přijdete během čtyřicetiminutový hovoru o dvě čárky, štve vás to. A já nechci omezovat kontakt s lidma, které mám rád jen kvůli baterce. S novou jsem byl velmi spokojen. Do včerejška.

V neděli jsme byli na výlovu toho Rožmberka, od rána plný stav baterie, domů jsme přijeli kolem třetí, já se šel natáhnout po dlouhé cestě na postel, abych dal odpočinout zádům, a lehce poklimbával. Najednou se podívám na mobil a mám červenou čárku. Holky, znáte to přece, ne? Zkouším svojí Nokču vypnout a zapnout, dostávám se na jednu bílou, která se po čase opět mění na červenou. 

Druhý den udělám test. Nokču si beru k počítači, ale žádná nabíječka, chci vidět, kolik vydrží. Celé dopo mám plno. Při odpolední siestě taky. Kolem třetí sttále plno. Říkám si, že to je dobrý, že to byla asi jen nějaká náhoda. No a v 17.12 mi skočí ukazatel baterie z plného nabití na jednu jedinou červenou čárku, žádné postupné ubývání. U mé Nokie je to tak, že: jedna čárka pryč, druhá čárka pryč (to už je polovina), třetí čárka pryč (zbývá poslední bílá). Pak se ta poslední bílá změní na červenou a začne se objevovat hláška "Baterie vybitá".

Volám si do TS Bohemie na Technický a ptám se, jestli jsem tu baterku mohl častým připojováním na nabíječku zkurvit. Prej mohl. Tahle odpověď mě neuspokojuje. Volám si tedy do Batteryshopu.cz a tam se dozvídám, že je to blbost. Tu baterku jsem tím zničit nemohl. Co prý fakt škodí bateriím typu Li-pol a Li-on, je úplné vybíjení. To fakt nesnáší. Nabíjejte kdykoliv, ale nevybíjejte úplně:

"U Li-ion a Li-Poly baterií nedochází k samovolnému úbytku kapacity, takže ztrácejí kapacitu jen opravdu velmi nepatrně a nepotřebují takovou péči jako Ni-MH baterie. Nejlepším řešením, při používání baterie s články Li-ion nebo Li-Poly, je baterii vybít maximálně na 10% své kapacity a po té baterii plně nabít. Všeobecně se také doporučuje baterii dobíjet v průběhu, tedy nečekat na její úplné vybití. Při vybíjení baterie je také důležité brát ohled na úroveň vybití baterie. V případě příliš nízké úrovně vybití hrozí tzv. podvybití baterie a následně i poškození článků."

Už mám objednanou další, zatím jedu na baterce z náhradní Nokie C2-01.