Mow | Mow ščasný...

Omlouvám se, snažím se vydávat za Tarzana-Pána vopic. I tak vypadám, akorát nemám bederní roušku. Asi se ptáte, jak se mám, jestli už jsem nějakou přefik, co kamarádky a tak. No, žiju. Osaměle, nut/dně, prázdně, občas se objeví drobný výstřík dobrého pocitu.

Éčko jede do Emirátů, chce Vánoce v teple a příští rok v květnu frčí na tři týdny na Bali s dalšíma pěti "Balistama". Érem. Ne pěšky. Říká se, že kozy mají ženský plus mínus všude stejný, ale mít kozy z Bali, to jste nečekali, co? Prý ať si nechám zajít touhu, na plážích tam jsou ženy oblečené. Totiž známá Éčka v práci má známou, jejíž manžel je velmi dobře situovaný, a má na Bali chatu, kterou za drobný penis pronajímá, opravdu symbolický penis. Aktuálně je jeho manželka na roční cestě kolem světa, jestli i s ním, nevím.

Mezi 26. až 28. říjnem byla na Vysočině Chemčata, tajně jsem doufal v návštěvu, protože jsme se viděli naposled 1. srpna na tom promítání. Trochu mě mrzelo, že nepřijeli, ale chápu to. Kór když ji ve čtvrtek 25. října píšu, že jsme trochu nachcípaný (já ne, ale brácha, mamka a Carlos). V sobotu odpoledne mi volá z Malče, prosí, jestli bych ji neobjednal dětský ručníky, čtvery do Baště, čtvery do Malče. Byli na představení pohádky Kocour v botách. Vím, že se ptám zbytečně, protože to už by se zmínila sama: "Nepřijedete se podívat?" Prej ne, mrzí ji to, ale jsme nasmrkaný, oni se z toho před nedávnem vyhrabali a Chemča prý taky není ještě stopro.

Ve středu 31. října mi volá. Píšu jí na FB, že chci úkoly, nebo se nudou zblázním. Poslední týdny a měsíce na mě dolíhá tlak života tak enormním způsobem, že mě to děsí. Mám panickou hrůzu z toho, že tohle je všechno. Konečná. Žádný nadchutí, šílenosti, vyražený dech. Odepisuje: "Věšák ve tvaru psa, trička, mikina a trekový kalhoty pro Davida." Žeru ji

Najednou se mi přeškrtne ikona připojení internetu na mobilu. To obvykle značí, že a) zmizel signál, b) přišla mi SMS, c) někdo mi volá. Tentokrát byla správně třetí možnost. Je to ona. Krmí Aničku (steak a bramborová kaše), a i když jsou ženy multifunkční, zjevně jí dělá problém mi odepisovat a zároveň krmit Annie, jak jí důvěrně přezdívám. Hlasitý odposlech je super. Najednou se ozve zaklení, nikoliv od Aničky, ale od Chemči. Při krmení si pocintala kalhoty. Tak si mě bere na chvilku Daník a kecá se s ním výborně. Na to, že mu jsou 3, se vůbec nestydí si se mnou povídat. Tak se ho ptám, jak se má. Prý za chvíli jedou do bazénu, ještě i s babičkou (Davidova mamka). A tady se dostáváme k tomu, co mě potěšilo:

Asi před dvěma týdny mě poprosila o průzkum bazarových kláves do líbeznickýho klubíku. Nechápu. Až v tu středu 31. října se dozvídám pravdu - 9 líbeznických mamin si řeklo, že založený dětský klub, kam si budou moct ostatní maminky s dětma chodit pohrát. A mezi nima je i Chemča, na kterou to vyjde jednou měsíčřně. Prvního listopadu měly holky sebeprezentaci, Chemická bude mít na starosti pohybový aktivity, dostaly dokonce příspěvek od manželky pana starosty. A když tam v ten čtvrtek Chemča odcházela, volala mi a zněla hrozně šťastně. Poznám jí to na hlase, když je z něčeho nabitá, a strašně jí to závidím. Vidím v ní sebe. Závidím jí její možnosti, jak jde za vším, co jí baví, těší. A obdivuju jí i za to, že měla odvahu do toho jít, spousta matek bohatě zvládá vytěžovat mateřská a na nic jiného už není prostor, čas, chuť, energie. A víte, co je ještě lepší? Že já jsem toho všeho součástí. Už ve středu jsem hledal listy stromů a jejich plody, dnes jsem dělal průzkum dětských padáků. Vůbec jsem to neznal. Myslel jsem, že budou prcky učit parašutismus - skok z 8 km. Ne, jde o didaktickou pomůcku, hodně barevnou, vypadá to jako střecha šapitó.

Závidím jí, jak je akční a že se kolem ní něco děje. Štve mě, že jsou Líbeznice tak daleko, chtěl bych se toho účastnit napřímo. Ale nic neznám, neumím. Ledaže by mě použily jako příklad při nedostatku pohybu ("Podívejte, děti, jak má strejda MoW křivý záda, vypadá, jako když kopnete do hada, musíte pravidelně cvičit!"). A nebo by na mně mohly děti dělat pokusy ("Ano, Honzíku, můžeš strejdovi vrazit do očička šroubovák. A pak ho připojíme na proud."). Prostě medicína pro malé v praxi.

Jinak mi Chemča při tom čtvrtečním telefonátu oznámila, že 16. a 17. listopadu budou zase na Vysočině, takže návštěva snad už klapne. Slíbila, že se do Vánoc ještě uvidíme.