Mow | MoW na BR

Tak jsem byl v sobotu v kině na Bohemian Rhapsody, jeli i mamka s taťkou a byla to bomba. Ještě nikdy jsem z kina neodjížděl tak nabitej energií jako uplynulou sobotu. Oba rodiče nejsou žádní kinaři, nicméně nadšené hýkání tátových kolegů v práci, kdy byly noční směny provázeny jejich podupáváním v rytmu "We will rock you", tatínka přesvědčilo, že na tohle se jít musí. Prý je to bomba. A podupávači nekecali.

Pár dní před uplynulou sobotou se rodičové obávali ledovky. Varování meterologů i jejich hlavního bosse Zákonečníka, že lidi mohou vycházet jen v horolezeckých mačkách, jinak si nabijou držku, jsem ani já, jako nechodící, nechtěl brát na podváhu. Naštěstí, a snad se sekl i můj meterologický sexy symbol Dáša Honsová, přišla ledovka až v neděli. Aby cesta do jihlavského kina Dukla nabrala na dramatičnosti, zamrzly nám ostřikovače. Tatínek pár dní předtím dolíval směsku, zkoušel stříkat a fungovaly. O to větší paradox je, že směs byla do -30, a ráno bylo osm pod nulou.

Kino Dukla mě uchvátilo svým interiérem - předsálí jako bufet, kde roznáší jídlo hostesky nahoře bez (kecám, jen jsem se zasnil), ale pochutin a chlastu kvanta. Tohle jsem neznal. Když jsme byli v kině v Brodě, pouštěli nás vždycky bokem. Carlos si v Dukle koupil nachos, já slané tyčinky, což mi připomíná, že jim stále visím prachy za ně aneb přízrak plesu s Chemickou se vrací:-)

Slaná cíga byla výborná, nikdy jsem jich nesežral tolik jako ten večer. Jo, večeřel jsem. A cíga požíral bez použití rukou, Carlos mi vždycky strcil do pusy jedno nebo dvě a já je vždycky rozkousl a pozřel, aniž bych se slané tyčinky dotkl rukou - zlomit ve rtech a vcucnout. Ano, má pusa dokáže zázraky, milé čtenářky. Pak se mě Carlos zeptal, jestli nechci ochutnat načos (budem to psát česky, jsme Češi). Dala mi teda kukuřičný lupínek a nepatrně ho namočila do pálivého dipu. Prý to palí jen trošičku. Slovo "trošičku" má pro každého z nás trochu jiný význam. Ještě jsem to měl v puse a uvaděčka, co šla kolem, byla sežehnuta plamenem z mé huby, takže tam stála jen v kalhotkách a podprdě, protože zbytek její uniformy lehl popelem. Brácha si dokonce všiml slzy v mém pravém oku a za cca 10 sekund mě začla pálit prdel.

Pálení análu ustalo v momentě, kdy se na plátně objevila znělka Twenty Century Fox, zahraná na kytaru Briana Maye. Víte, měli byste vědět, že na světě existují pouze dva kytaristi, které poznám podle zvuku kytary, respektive jejich kytary mají tak charakteristický zvuk, že si je s žádnou jinou nespletete. Nebudu popisovat děj, běžte na to do kina. Já jen řeknu, že to byla bomba, že jsem dostal skvělý film a koncert v jednom balení. Tohle je totiž bohužel/bohudík ten druh filmu, na který se MUSĺ do kina, protože tenhle film si prostě ZASLOUŽĺ pořádný plátno a pořádný zvuk. Pokud si ho pustíte v televizi nebo na noťasu, bude zážitek nejvýše poloviční.

Pokud čekáte životopis Freddieho, budete trochu zklamáni. Někteří diváci chtěli, aby šel víc film na dřeň - chybělo víc o Mercuryho homosexualitě, o tom, jak se vyrovnával s nemocí, o vztahu s jeho otcem. Vše je jen naznačeno. Ale co jsem si googlil, byl to trochu záměr. Do scénáře hodně mluvil May i Taylor a ti chtěli, aby byl film oslavou Mercuryho, nechtěli ho tam kritizovat, i když v reálu bylo vše mnohem drsnější, a zdaleka ne tak idylické, jak film naznačuje. Není to film o Freddiem, jako spíš o Queenech.

A nejvíc mě dostal ten závěrečný koncert ve Wembley. To už jsem se ve vozíku vyloženě vzrušeně vrtěl. Speciálně musím pochválit výběr herců, hlavně May a basák Deacon vypadají, jako když vypadnou z prdele originálům. A kolikrát za život se vám stane, že půjdete do KINA na třetí nejlepší film podle CSFD? Na film, který už po měsíci je lepší než Formanův Přelet nad kukaččím hnízdem?

Když u mě byla 18. listopadu Chemča, hned jsem se jí pochlubil, že jdu. A ona, že už o tom slyšela, že by na to šla ráda taky, ale spíš odpoledne nebo navečer, kvůli dětem. A byla na tom ve čtvrtek 29. listopadu. Daníka pohlídala Davidova mamka a Aničku jeho ségra. A super, je nadšená jako já. Nemusíte být úplní fanoušci týhle kapely, ale fakt je, že neznám moc jiných skupin, které by měly tolik hitů, jež jsou notoricky známé. Ten film můžete brát i jako oslavu rockové hudby jako takové.

Ve stručnosti:

- v sobotu jedou Chemčata na hory, takže jsem dělal průzkum bobů pro Daníka

- zítra mají v klubíku mikulášský den, tak jsem dostal za úkol sehnat nějaké čertovské písničky na dětskou diskotéku, což je asi nejtěžší úkol, ale něco mám - 6 kousků, ale v součtu to nemá ani 15 minut. Podle Tajnůstkářky je to ale vydařený výběr, včera si to pustila a zdemolovala při tom pokoj, navíc jí začaly růst rohy. Já původně uvažoval o tom, že tam dám i od Kabátů "Čert na koze jel", ale to bylo z jakéhosi zahádného důvodu Chemickou zamítnuto, že prý těm dětem jsou maximálně 2 roky. No a? Musíme je už nyní vychovávat k lásce k rocku a metalu

- Chemča shání bílý bavlněný ubrus 140 x 240 cm (vyřešeno)

P. S. Majetek Briana Maye se v přepočtu odhaduje na 3 miliardy korun!