Letošní vyvrholení a o Nikim

Je to malé, scvrklé, je to součást mě, potmě to nahmatáte jen obtížně, ale včera se to zvedlo. Co to je? Vy, kteří jste mysleli, že jde o mého pinďoura, se pletete. Píši o mém egu. Včera jsem uskutečnil svůj nejlepší hledací výkon. Tajnůstkářka se totiž rozhodla, a to velmi nesměle, si o něco říci. Stále totiž žije v iluzi, že otravuje, prudí, že jsem neustále v jednom kole (ne, nejsem, vole), a nemám čas. Čas je to jediný, co mám. Time is mine. A tak se zmínila, že její maminka by ráda kuchyňského robota, a jestli bych se jako nepokusil. Pokusil. Mně se chce vždycky. 

Ze začátku jsem bojoval s hledáním, protože různé e-shopy měly ten robot pod různými názvy, takže částky, které plivala Heuréka, mi svíraly kulky. Až jsem se do toho obul a výsledek byl ten, že jsem ho v jednom e-shopu našel o skoro 18 % levněji oproti maloobchodní ceně. Klepnu na odkaz do onoho e-shopu a vidím, že za tři hodiny končí akce, která ten robot zlevňuje o dalších 10 %, takže to už stojí za to, burcovat Tajnůstkářku, a svým řvaním do telefonu jí způsobit infarkt. V danou chvíli to vypadalo trochu jako na burze, kde makléři nebo brokeři (jak se říká těm na burze? Nejsou to buržousti?) řvou "Kupuj, kurva!" nebo "Prodej, do hajzlu!"

Mamka Tajnůstkářky měla zájem o dvě barvy - buď bílou, nebo barva "bílá káva". Ryze bílou jsem nikde za skvělou cenu nenašel, ale kávičková byla zrovna tahle. Navíc skladem byly poslední dva kusy. Tajná tedy zavolala mamce, ta řekla "Yes, buy it!" a bylo. Napadlo mě, jestli Julča neobjednala dva, protože odpo už skladem nebyly, a jako poslední kupující je uvedena Tajná. Trochu infarktové, ale finále skvělé. Jen mě začíná lehce nenávidět, co prý mě má v telefonu, poklesla rapidně jejich životní úroveň. Neustále jí chodí nabídky na nejrůznější akce a první obětí je sama Julča, extrémně se totiž u ní zvýšila konzumace chleba a vody. Dřív prý měli jednou týdně kaviár a v neděli humra, teď hovno. Jsem finanční upír.

Musím zmínit i Korektorku, na Emiminu vyhlásil Fisher-Price soutěž o krásné hračky a těsně před těmi lepšími z nich (o tři hlasy) skončil Nikolásek. Čtyřletý hošík, kterému v roce diagnostikovali epilepsii a opožděný psychomotorický vývoj, kdy se postaví na nožičky, ale samostatné chůze prozatím není schopný. Byly pokusy o to, jestli by adminky fóra nepoprosily Fisher-Price, aby přimhouřil očko, a věnoval Nikoláskovi hračky určené pro desaté místo, které mu uniklo jen o ty tři hlasy. Bez úspěchu. A tak Korektorku napadlo, že se na nějaké hračky pro Nikoláska složíme. Za část peněz se nakoupily hračky a zbytek se pošle na účet jeho mamince, která s ním v březnu frčí na rehabilitační pobyt. Přispělo téměř 60 lidí.

Vím, že o to, Korektorko, nestojíš, ale musel jsem to zmínit, protože mě tvůj přístup hrozně moc dojal, a já ti chci aspoň zmínkou v téhle kapitole vyseknout poklonu.

P. S. Vybíral jsem rudly pro tátu Sladčina manžela k Vánocům

P. P. S. Ve středu přijede První spolu se švagrovou Sladký, takže zažiju trojku. Pravda, bude u toho i manžel První, ale to se zvládne. Původně měla přijet i Sladká, ale Elík má od čtvrtka antibiotika a zánět středního ucha, třeba se ale do středy ještě uzdraví.