Návštěvní ohlédnutí

MoW žije, kyne a roste. Ve čtvrtek (27. 12.) jsme byli u Sladké a bylo to moc příjemný, baráček mají krásný, prostorný a Sweetka mě totálně okouzlila svojí neformálností, kdy byla oblečena velmi domácky, bylo to tak neuvěřitelně roztomilý. že jsem málem vypadl z vozejku. Jejímu Marťovi jsem k Vánocům pomáhal vybírovat zastřihovač vousů, a když manžel Sladké zavedl naše do horního patra, kam se mi s vozíkem nechtělo, zůstal jsem s paní domu o samotě. Hned jsem toho využil a naznačil, ať u toho zastřihovače nezapomene do 3 měsíců provést registraci na webu Philipsu, získá tak rok záruky navíc. Prý ok, ale zatím ho neráčil vyzkoušet, má ho na nabíječce, a až přijde, prej ho kvůli tomu trochu zdrbnem. Byla strhující. Pak si sedla na židli a já říkám: "Sedněte si, jako doma."  Tím jsem ji rozchechtal. Rád rozchechtávám ženy.

Pak sedíme všichni u stolu a nevím, jak jsme se dostali ke Sladčiným vlasům, stalo se to, asi když tatínek poznamenal, že je má nějaký dlouhý. To už má prej delší dobu. Na střední je měla kratší. Na to jsem zcela nevhodně poznamenal, že už si vůbec nepamatuju, jaký měla na střední vlasy. To ji zarazilo:

"Ty nevíš, jaký jsem měla na střední vlasy? A kams mi teda celý ty čtyři roky čuměl?"

"To bych teď a tady před tvým manželem radši nerozebíral." 

Řekli jsme si, co kdo dostal, Sladká měla evidentně největší radost z lístků na koncert Eda Sheerana, pak prý dostala předplatné do "Jíme jinak", z toho jsem si hned udělal prdel, jak jinak hodlá dojit.

A včera jsem tady měl Chemču. Pro ty, co mě nečtou pravidelně, připomenu, že letos byli na Vysočině pouhé 3 dny. Původní plán zněl, že přijedou až poslední den pobytu tady (28. 12), protože 29. už jde Dejv do práce. Logicky jsem tedy usoudil, že jim bude více vyhovovat návštěva dopoledne, protože odpo už pofrčí směr Líbeznice. Den před návštěvou mi píše, jestli by nemohli přijet na půl druhou odpoledne, že na desátou Chemčiným rodičům přivezou novou sedačku, a rádi by jim pomohli se stěhováním. V 13.37 mi píše, že to bude spíš po druhý hodině, byli s Daníkem dopo na lyžích, Dejv jel na nádraží do Golčova Jeníkova pro přítele Chemčiny ségry, mají v Malči oběd a teď jim usnuly děti. Nakonec přijela ve 14.45 a pouze s Aničkou. Někde v okolí totiž byla nějaká akce s vláčkama, Daník vláčky rád, pravděpodobně se o tý akci dopoledne zmínili před Daníkem, ale možná doufali, že už si na ty vláčky po lyžích nevzpomene, ale on je překvapil: "Kdy teda pojedeme na ty vláčky?" Tak jel Dejv s ním. Chemča ode mě kolem 16.35 odjížděla, bylo to fajn, ale přece jen jsem se cejtil trochu provinile, protože to měli dost hektický, a ještě já do toho, což mi i naznačila. Teda ne že by vinila mě, ale že to bylo náročný, původně uvažovala, že by přijeli na týden, ale rozmysleli si to. Na druhou stranu mě může hřát u bypassu, že si na mě jako na svýho nejoblíbenějšího kámoše udělala čas, že si mě vůbec někam byla schopná narvat. Strašně ji chutnaly maminčiny vosáky a hrozně si přeju, aby padla cena Lego Duplo Lesopark, chce koupit Aničce k prvním narozeninám, normálně stojí kolem "dvojky". Po fenomenálním Tajnůstkářčině robotu jsem si naivně myslel, že zvopáknu úspěch u Chemický, a po pomníku, který mi prý na zahradě Tajnůstkářů staví, si podobný triumf ve stylu "čtvrtina z ceny dolů" repetnu i u Chemči a budu mít minipomník taky v Líbeznicích. Au. Nejlevněji na Heuréce za 2 299 korun + 95 doprava. Ještě před rokem šla pořídit za cca 1 300 a před dvěma lety za 1 200. Aktuálně to Lego nabízí jen 6 obchodů a třeba na Megahračkách je za šílených 2 899. Za tyhle prachy prej na to kašlem, vybereme jiný. Já dnes našel na Sbazaru paní, která ho prodává za 1 800, ale i to se Chemče zdá moc. Třeba budu mít kliku a posledních kus zlevní na 1 500.

Kdybyste měli známýho ve vedení Lega, ozvěte se...Dík moc. 

P. S. A zítra ve čtyři přijede Éčko.