martinax01: Já se teda prosmála od začátku až do konce, dobře ty. Připomnělo mi to taky pár mých historek, zejména tu, kdy jsem kdysi po třech dnech urputných průjmů mohla konečně opustit na hodinu domov a zamířit k doktorce. Tam mi po vysvětlení mého problému sestra oznámila, že udělá stěr, a bohužel nešlo o stěr z krku nebo z jiného dobře přístupného místa. Po pravdě kdybych tušila, že něco takového bude nutné, nikdo by mě k doktorce nedostal. Dnes jsem už moudřejší. Sestra navíc hodlala udělat stěr na sesterně, když viděla můj vyděšený pohled, říkala nebojte, bude to rychlé, nikdo tady není. Tak jsem stáhla kalhoty, vystrčila zadek a v tom momentě se otevřely dveře z obou stran a kolem mého zadku prošlo procesí. Nakonec mi bylo sděleno, že za týden se mám ozvat, až laboratoř vyhodnotí stěr, a oni mi pak popř. nasadí účinnou léčbu. Tak jsem jen vytřeštila oči, v duchu zaúpěla a zanadávala a pospíchala domů. Za 2 dny jsem už byla v pořádku a za týden jsem si jen pro formu zavolala k doktorce a ta mi řekla, že nález byl v pořádku, tudíž mi žádné léky nenasadí. Za některé životní zkušenosti se prostě musí platit.