MoW má megaradost aneb Tajná se stavila...

...a neskutečně potěšila, protože ona to ani jinak neumí. Zase jí to megaslušelo, ještě více než minule. Od téhle soboty mám slabost pro myslivecké košile s číhajícími zající. Snad mi neutrhne palici, když prozradím, že ségra Tajné běžela v Kutné Noře běžecký závod zvaný Spartan. A MoW je se nachází cca hodinu od místa, kde je chrám svaté Rebarbory.

Dnes to bylo poprvé, co jsem poobědval s ženou a co jsem krmil ženu. Tou šťastnou byla Tajná, přičemž se mi povedlo ji vložit lžci do jejich úst přesně tak, aby nepodráždil její mandličky. Přiznávám, nerad jím před lidmi. Vidět MoWa jíst není rozhodně životním zážitkem, Tajná seděla se mnou u stolu, ale vypadala tak shovívavě, že i kdybych jedl svoji hubou přímo z talíře nebo rukama, nehnula by ani brvou. Mamka dělala lívance s jahodovou pěnou - to se rozmixují a osladí jahody a smíchá se to s ušlehaným sněhem z bílků. Ne každému ovšem jahod. pěna chutná. Tak se mamka zeptala užméněTajné, jestli je nechce radši s domací borůvkovou marmeládou a šlehačkou, Tajnůstkářka souhlasila. Já zůstal věren jahodové pěně.

Proč jsem se styděl jísti před takovou Půvabnicí? V zásadě ze dvou důvodů - občas při jídle hekám, funím, trochu mlasknu, nezřídka mám blízko k buldokovi. Občas mám tiky, kdy se leknu při myšlence, že třeba padám z mrakodrapu, nebo mi do sítnice vpichují půlmetrovou jehlu. To mám třeba nabráno na lžici a ta nabraná porce pak lítá po stole. Hrozně jsem se bál, abych Julče nevohodil vohoz. Dopadlo to dobře, nic nelétalo ani po stole, ani na Julču.

Trochu nejistě jsem se cítil i z důvodu, jak bude vypadat moje morda, až ty lívance s pěnou dojím. Naši mě v případech vysokého znečištění ošplíchavají vapkou, zde mi však nesmírně záleželo na tom, abych po dojedení byl Tajnou stále identifikován, a neměl zadělanou hubu vod jahod, jako kdyby kanibal právě sežral pionýrský tábor. S Tajnou máme dost upřímný vztah, nelže mi. Takže když jsem se jí po dojedění mého talíře zeptal, zda nemám špinavou hubu, bez zaváhání odpověděla, že trochu jo.

Přišlo mi blbý, aby neochutnala jahodovou pěnu, tak si nabrala na hranu mé lžice, a já jí ke konci svého dojedení strčil do pusy dvě sousta lívanců s pěnou. Ona mi zase pomohla vyškrabat můj talíř, který byl zapěněnený od jahod. A ukázal jsem jí Rolls-Royce.

Dík, že seš a dík za krásnou sobotu.