atraktivnistrasilka: Hehehe, s tím chcaním mám taky co vyprávět. Odmala mi říkají koroptev, prostě furt courám, ale co se mi stane, když je chladno nebo když se mému tělu prostě zachce, to je do nebe volající. Jednou se mi povedlo chodit CELOU NOC co dvacet minut. Nejdřív jsem byla bytostně přesvědčená, že umřu na diabetes mellitus a zkoumala na sobě všemožné jeho příznaky (které jsem samozřejmě nacházela). Pak jsem začala zobat brusinky v kapslích a pít brusinky v džusu, a ono to nějak odešlo. Diabetes nemám. Dodnes na tu veselou noc vzpomínám s láskou.
Jako už vím, čím to bylo, ale můžu tě ubezpečit, že to u tebe fakt nehrozí. Teda možná po tom urinalu...
Ale to s tou zimou je teda možný, protože v zimě je rozdílné vylučování antidiuretického hormonu a taky se krev distribuuje třeba z kůže dovnitř do těla kvůli udržení vnitřní teploty, takže toho ledviny čistí víc, tím pádem toho víc pošlou ven. Jinými slovy, v zimě se víc kropí. Ale taky na to může mít vliv psychika, protože člověk už má zafixováno, že je to nějak často, myslí na to, a ta sugesce je fakt sviňa.
(U čůracích témat se vždycky rozvášním, je to podstatná součást mého života...)