Žiješ, vole?:-)

Yes, sir. Víte, já vždycky nechávám mé články trochu nakynout, aby toho bylo víc. Pak je toho skutečně víc, dokonce tolik, že jsem zas líný to psát, protože než ten můj "zafakovníček" všechno vyblije, trvá to tak dvě tři hodiny. Jelikož v tomto řádku ukazují watchky 17.26 a o půl sedmé chci prudit Tajnou na webce, nepatrně vás svým šulínem ošulím, příště vám to ale samozřejmě vynahradím. Pro snazší přehled budu jednotlivé pasáže číslovat, aby to bylo přehlednější a abyste to mohli předčítat svému okolí ("Haha, ten MoW je fakt vtipný šulín, já ti přečtu tohle, jo?"). Tak se hezky usaďte, Shu-lin začíná:

1) Byli jsme se podívat na výstavu Země Živitelka. Pro neznalé - je to největší zemědělský veletrh v ČR, spousta kombajnů a traktorů, ale taky spousta stánků. Nejezdíme tam každý rok, většinou tak jednou za pět let, a letos to byl fakt masakr co do počtu lidí. Davy, davy, davy. Určitě víte, že jsem ze zemědělského kraj, takže pro všechny ty mamutí stroje s rozměry rodinného domu mám trochu slabost. Tajné jsem koupil traktor, sobě vyžumral reklamní propisku a mamka s taťkou si pořídili nazouvací lžici. Měli tam barevné, s velmi vtipnými názvy. Třeba:

- OBUJ SE A VYPADNI!

- TVOJE ZÁDA ŠETŘĺM RÁDA

- VEJDI A NEUŠKOĎ

- TAK ČAU

- MOC SE S TĺM NEMALUJ, OBUJ SE A UPALUJ

- KRÁTKÁ NÁVŠTĚVA POTĚŠĺ

- S TEBOU MĚ BAVĺ SVĚT

2) Opět se u mě zjevila Tajná, hrozně jsem se na ni těšil. Vlaky tentokrát nenabraly ani minutové zpoždění, zase byla k sežrání a dali jsme chotěbořský kebab. Hodně mě překvapilo, že jí kebab z Vysočiny šmakuje víc, vždyť přece Řekové jsou mistři kebabu. Jo, prej ji chutnal, ale na ten z Chotěboře neměl. Vyřídím to vrchnímu chotěbořskýmu kebabákovi. Zkoukli jsme oba díly Žhavých výstřelů a já teď, z důvodů, které zde nemohu ventilovat, sháním olivy. Dost mě ten film inspiroval.

Tajná se taky seznámilla se Sladkou i jejím manželem a bylo to super. Sladká byla stylová, přivezla totiž limonádu se jménem Julie, a jak byla Julča (limonáda) napěněná, část vytekla do klína Sladké. Vážně vtipné odpoledne a Sladká má naprosto smrtící hlášky.

3) Sháněl jsem mamce misky pod květináče. Teoreticky by se mělo jednat o triviální operaci, ale chyba mostu. Šlo o květináče, které jsou dole užší, a my jsme si nebyli jisti, jestli se ten průměr misky bere podle spodku nebo vršku květináče. Průměr dna měl totiž 21 cm, průměr vrchu 28. Povedlo se mi sehnat mističky za super cenu - 24 cm za 14 korun, 28centimetrová pak za 18. Tak tam volám do toho e-shopu, že se zeptáme u zdroje.

Paní říká, že ten udávaný rozměr je průměr spodku té mističky. Takže se jí ptám, že když vezmu 24 cm mističku, že to bude stačit. Trochu ji znejistím, takže mi to dojde změřit. Vy, co mě znáte, víte, že ne, ale speciálně na ženy v zahradnických potřebách se snažím působit dojmem miláčka a džentlmena, takže ji říkám, ať se neobtěžuje, že ji věřím, ona ale furt, že mi poslouží. Dokonce zaslechnu i slovo "služebníček". A s tím se rozloučíme. Čekám, že mi za chvilku cinkne zpátky. Po půl hodině čekání jí volám zpátky, jestli už to přeměřila. Trochu na mě vyjíždí, že prej jsem říkal, ať se na to vykašle. Já ji teda říkám, že jsme se špatně pochopili a ať se na to vykašle, to už to ale jde lehce přinasraná skutečně změřit. A ten průměr 24 je průměr hořejšku, dno 24centimetrové misky má průměr 20,5, takže ten květináč by se tam nevešel, tudíž to bylo přesně obráceně, než mi tvrdila. Ještě že jsem byl otravný čurin a nenechal se odbýt. Misky proto vždy kupujte podle vrchního průměru květináče.

Speciální dík potom patří Éčku, e-shop totiž nejlevněji zasílal přes Geis Point za 64 korun, který máme sice v Chotěboři na náměstí, ale to je až někdy do konce října rozkopané a nedá se tam parkovat. Proto jsem to dal na pobočku do Žďáru, kam každý den Éčko dojíždí za prací.

4) Měl jsem zažívací trable, takže jsem byl několik dní bez sladkého, nemůžu uvěřit, že ještě žiju, možná proto je dnes v plánu s Tajnou horor Stáhni mě do pekla. Éčku jsem sehnal granulky pro pejsky za super cenu a koupil jsem si modrou propisku Parker.