Návrat ztraceného synátora

Vy, co jste se báli, že na vás kašlu, nebojte, Ánfánfanfánterybl (haha, já jsem tak vtipnej) celého Píše.cz je zpět. Už pár dní si říkám, že musím vyvrhnout další článek. Je zde, ale bude takový stručný, trochu překotný, tak se omlouvám. Mám se skvěle a zdraví touží i slouží. Ještě bych se chtěl vrátit k předchozí terminátoří kapitole. Termoska byla totiž v ohrožení. Někdy na konci října, mohla to být středa nebo čtvrtek, jsem zaslzel. Sedím si tak u compu a tečou mi slzy. Původně jsem myslel, že to je způsobeno pornem, jež jsem právě dokoukal. Když jsem pak šel ale večeřet, všimla si mamka, že mám oči zablemcané zelenou sračkou, ehm, dámy prominou, vejtokem. Oči jsem měl rudý jak angorák. A jelikož měla v pátek přijet Džulí, začal jsem panikařit, protože množství "zekretu" bylo nadměrné, dokonce jsem uvažoval o vysání vysavačem.

"Co když mám zánět spojnic"?

Chci být fér, musím to Džuli říct. Z Emimina se dozvídám, že zánět spojnic je vysoce infekční, a když mi rodina Džuliů na pár dní vždy půjčí svoji prvorozenou, očekávají, že se v pořádku také navrátí. Pokud ji vrátim se zelenou krustou v očích, budou se jistotně snažit zabránit v naší kontaktáži.

Posílá smutnou SMSku ve stylu, že je jí moc líto, že jsem očně indišponován, a že tedy návštěvu odložíme. Úzkostí se mi sevře hruď i šourek, takže ji hned volám zpátky, načež mě po zvednutí sluchadla uvítá její pobavený smích. Nebudu citovat úplně přesně, ale znělo to zhruba takto:

"To sis vážně myslel, že mě od cesty za tebou odradí to, že máš voči zablemcaný od zelený sračky?"

Bylo to asi to nejromantičtější, co mi kdo kdy řekl. V kině mi pak otírala slzavý očíčko. Ráno po probuzení jsem měl tak zakrustovaný oči, že mi nešly otevřít. A když se to povedlo, vyvalila se asi půlkilová megaospalka, kterou si Džulí odvezla na památku domů.

Tatínek koupil oční kapičky, který zabraly, a vše se nakonec v dobré obrátilo. Nejdřív mi kapala maminka, potom i Džulí. Pro obě to byl životní zážitek, protože jak jsem spastik, hrozně mrkám a klepu se. Taky hrozně funím. Nesnáším kapání do očí. To mě radši stokrát kopněte do kulí. Byl jsem ale statečník a plakal jsem jen jednou. Tolik tedy ještě k údálostem přelomu října a listopadu. Nyní aktuálněji:

- brácha si pořídil nový 27" prohnutý 144Hz monitor

- máme nový router

- 16. listopadu se se potkala Džulí s Chemickou a Aničkou. Džulí a Aničce to spolu moc slušelo, hrály si se sponkama do vlasů, pak daly sponky do vlasů i mně. Od Chemči jsme dostali hru "Zločin a sex" a taky mi přivezla fotky ze svatby. Trochu se stydela, protože je dostávám po cca 2,5 letech od svatby

- Éčko stále nojbuk nemá a touhle dobou je ve sklípku

- Nevychytal jsem vhodný čas k nákupu pro bráchu a Carlose a nakoupil o 700 dráž, protože jsem váhal. Čekal jsem tak moc na Black Friday, že jsem si nevšiml, že dárek postupně mizí z e-shopů, a tím postupně roste jeho cena. Chápete? Já, který je zárukou nejlepších cen, to poseru sám u sebe. Nejde o ty prachy, ale o princip. Jdu cinknout přes webku Džulí.

 Jo, a už vím, co budu dělat, když si budu chtít přilepšit k důchodu:

https://www.novinky.cz/koktejl/clanek/schovat-drogy-pod-predkozku-nebyl-dobry-napad-40303029?dop-ab-variant=2&seq-no=6&source=hp

Od teď mi říkejte PP = Pedro Předkožka