Mow | Hod brkaší

Už jsem dlouho nic nenapsal, tak je čas to vyspravit i napravit. Tohle je asi poslední předvánoční epopej od pana MoWa, jejíž úvod bude trochu filozofický. Jak se se nám blíží konec (rozk)roku, přepadají mě melancholické myšlenky. Sere mě, jak ten čas letí, že budu zase o (rozk)rok starší a tak. Taky mám ale za sebou nejlepší rok svýho života, za ten rok se událo strašně moc přelomových věcí. Zas mi chutná život, zas se těším. Ne že by předtím nechutnal, ne že bych se netěšil, ale je to jiný. Takhle vyklidněnej, nedepkařskej a obyčejně lidsky šťastnej jsem už nebyl hodně dlouho. A může za to jedna z Ústeckýho kraje, kde si skvělý pivo potichounku zraje.

Džulí včera odjela, byla to její poslední předvánoční návštěva, další je naplánovaná na 27. prsince, ale termín je pohyblivý. V neděli mi pomohla zabalit tři poslední dárečky, které jsem tu měl, ukázala mi, jak se pečetí voskem, a mně se to hrozně líbilo. No, opravdu nekecám - Džulí má pečetidlo, přijela i s voskem a nabídla mi, ať si pečetění taky vyzkouším. Jenže má motorika (strašně se mi pletou slova "motorika" a "notorika", vždycky se musím zamyslet, abych ho použil ve správném kontextu) už stojí za hovno, pečetidýlko jsem sice uchopit zvládl, ale měl jsem strach, že ho neudržím. Ne že by bylo tak těžké, ale bylo drobné, já ho svíral strašně křečovitě, klepala se mi pravá ouda a měl jsem strach, že mi spadne do toho roztavenýho vosku, protože jak všichni dobře víte, nebo alespoň vy, co jste motoricky i notoricky zdatní, pečetidlo se přitiskne do rozehřátého vosku, NEMÁ se do toho vosku upustit. Někdo se stresem potí, někdo se stresem posere, já ze stresu upouštím pečetidla v nevhodnou chvíli. Moc mi záleželo na tom, aby to bylo pěkné, a věděl jsem, že z nás dvou to může zařídit pouze ONA.

Posléze jsem si napravil reputaci tím, že jsem přidržoval papír při balení dárků, protože při tomhle nic posrat nemůžu a rukou není nikdy dost. Džulí mi vždy ukázala místo, kam mám přiložit svůj soví vratiprst, držet a nepustit. Za chvíli bylo hotovo a v našich vnitrech se rozhostil pocit uspokojení.

To se ještě navýšilo ve chvíli, kdy nám mamka donesla oběd - kuře s bramborovou kaší. A zde se událo něco, co Džulí hrozně rozesmálo, mě však uvedlo do rozpaků. Jsem VIP, takže veškeré jídlo, jež se mi nosí, je zpracováno a opracováno tak, aby si ho Martínek mohl strčit lžicí přímo do své obří mordy o rozměrech garsonky. Koknkrétně to spočívá třeba v tom, že je řízek pokrájený, špagety zkráceny na sestřih příslušníka námořní pěchoty a kuřecí stehno obráno, tedy pouze maso bez kosti. I knedlíky mám rozkrájené (u nás na Vysočině říkáme "rozklafané" čili rozkrájet, oddělit, udělat menší kousky).

Naproti tomu Džulí dostala stehno v celku, avšak poradila si s ním velmi zkušeně. Bylo evidentní, že to není její první stehno v životě, až se dostala do fáze, kdy byl kloubek kuřete zcela odhalen. Já se na ten kloubek podíval, té kosti jsem se lekl (nesmějte se mi, kurva), navíc jsem si představil, že to je můj ohlodaný kloub, a jak jsem se lekl, vylítla mi ruka se lžicí, na které jsem měl zrovna nabranou porci kaše, která s neskutečně komickým zvukem pleskla o stůl. Dokonce to letělo o něco dál a část kaše přistála i na plechovce Red Bullu, kterou nám den předtím přivezlo Éčko.

Je velkou výhodou, že na stole, u kterého baštím, už snad od 12 nepoužívám látkový ubrus, ale takový ten pogumovaný, přezdívaný vixlajvant. Když mi takhle občas něco kydne, kápne omáčka, je to velmi praktické. Ponechme nyní stranou, proč při obědě myslím na to, že mi někdo hlodá kloub, onehdá, už je to mnoho let, jsem zase spadnul v koupelně, poněvadž jsem při sezení na židli myslel na to, jak mi trhají zub, toho jsem se lekl a spadl. Nebojte, nic se mi nestalo. Jen jsem trochu magor. 

Povedl se mi kauf roku - doufám, že můj blog nečte brácha, to by bylo v prdeli, ale strašně si přál hru Forza 4 Ultimate Edition. Pokud neznáte, Forza je podle mnohých nejlepší závodní hra všech dob, z její grafiky ustříkávám. No, a verze Ultimate obsahuje všecha rozšíření a doplňky, které si do nižších edic musíte dokupovat po balíčcích. Jenže Ultimate stála 2 500. Tak jsem bráchovi řekl, že mu ji koupím k 25. narozkám, které má v dubnu. Jenže on si mezitím koupil 27" prohnutý monitor a říká, ať mu přidám na ten. Tak jsem mu poslal příspěvek na něj s tím, že jsem mu napsal, že k narozkám dostane ode mě kulový. Jenže jsem to popletl a do zprávy jsem napsal "na monitor, k SVÁTKU kulový:-)". Myslím, že se v Poštovní spořitelně pobavily. No ale zpátky k Forze - 29. listopadu mě napadlo se podívat, jestli nemají na ni náhodou Black Friday. A vidím, že na strankách Microsoftu mají na všechno 50% slevu,  za čtyři dny to končilo, takže Forza 4 Ultimate byla za 1 250, což je super. Já už rozpočet vypotřeboval, takže ji cvakla mamka, ale já měl skvělý pocit z úžasného úlovku.

Džulí objednávala něco z Tchiba, já ji říkám: "Neobjednávej, posečkej na mě, určitě budu mít nějaký slevový kód." A nekecal jsem - měl jsem kupón na 10 % dolů. Dovolila mi to i objednat, já ji ušetřil brutálních 78 korun asi a hned druhý den jsem objevil kód do Tchiba na 20 %, no nenasralo by vas to?

O téhle návštěvě jsme zkoukli "Je třeba zabít Sekala", hodně dobrej a hodně silnej film. Já si ještě pamatuji, když to sbíralo Český lvy (1998). A trochu mě zamrazilo, když jsem si uvědomil, že to je 21 let starý film, neuvěřitelně ten čas letí. Džulí tomu dala 5 hvězd a Boguslaw Pinda tam hraje ukázkovýho zmrdouše. A Bartoška, hrající kněze Floru, je k sežrání ("Já ti dám takovou do držky, že se z toho posereš!"). Líbil se nám i "Nightingale", viděli jsme i nejdivnější film našeho života ("Posedlost" od Žulowského) a zažili jsme i největší filmový zklamání, za které může "Tenkrát v Hollywoodu", asi nejnudnější Tarantino, žádný děj, je spousta kéců 

Éčko má nový exterák, tak ať ji dlouho a dobře slouží, nakonec jsme koupili řešení zvlášť - disk samostatně a krabičku samostatně. Když se vám podělá hotový externí disk, v dost případech to není porucha disku, ale porucha elektroniky v tý krabičce, takže počítač disk nevidí, protože odešel převodník, ale samotný disk funguje. Jenže jelikož je převodník natvrdo přidělaný k disku, nejde disk vyndat z tý krabičky a dát do počítače. Proto se doporučuje nekupovat hotové exteráky, ale poskládat si exterák doma.

Mamka dnes začíná píct cukroví - linecký a banánky, odpoledne kluci pomůžou s lepením. A já bych vám chtěl popřát už teď krásný Vánoce, pohodu, užijte si je, jak nejlíp umíte. Díky, že jste se mnou zmákli další rok.