Jak jsem si filmově poplakal aneb děkuji, Džulí

Málokdy tady píšu recence a doporučení na filmy, ale tentokrát musím. Úvodem chci poděkovat Džulce, která ho nejdříve sama zhlédla, a pak řekla, že to bylo dobrý. Já jsem samozřejmě ten film zahlédl na CSFD, kde má v tuhle chvíli 82 %. Nejdřív jsem ho ignoroval, protože jsem si myslel, že to je zase nějaká intelektuální konverzační sračka, kde se řeší holýúdské pseudoproblémy typu "Mám si koupit tenhle týden Porsche, nebo Ferrari?"

Co tím chce MoWátor říct? Že mi většinou vztahové filmy ze Zámoří moc neříkají, nějak se mi nedaří jejich pocity a problémy napresovat do reálií českého venkova. Ano, slyším vás, jak se tlemíte, že se mi zase povedl vydařený vtip. Jo, měl to být vtip, ale i vtip myšlený vážně. Nikdy jsem neměl ambici si založit partnerskou poradnu, ale pravdou je, že když člověk občas kouká na nějaké vztahové filmy, třeba "Výměnu manželek", neubrání se pocitu, že se tam ti soutěžicí chovají jako hrozní píčusové. Stále mě nechápete? Myslím to tak, že se zkrátka s těma postavama neidentifikuji, nevidím logiku v jejich chování a tak. Dělají věci, které já bych nedělal, a i dnes, když mi táhne skoro na čtyřicet, mě neuvěřitelně udivuje neschopnost lidí spolu vycházet, protože podle mě je umění spolu vycházet ta nejsnazší věc na světě, pro mě je to snadný jako dejchání. Stačí dvě pravidla:

- nebýt sobec

- vědět, co druhým vadí, a nedělat to, nebo aspoň odhadnout, co nedělat

A v těhle dvou věcech je podle mě klíč ke všemu, pak by mohli zrušit manželský poradny. Ale zpátky k filmu. Džulí má VDFF (Velmi Dobrý Filmový Fkus), takže co se líbí jí, se téměř jistotně bude líbit mně. Zde si dovolím malou odbočku - moc nechápu filmy Woodyho Allena, nechci se dotknout jeho fanoušků tady, ale podle mě je to jeden z nejpřeceňovanějších režisérů, vím, že točí hlavně vztahovky, ale v jeho filmech se strašně křičí a mám pocit, že se jeho postavy chovají divně. Nicméně existuje jeden film od něj, který se žánrově vymyká, a mně se líbí velmi - "Match Point - Hra osudu."

Naštěstí, ten film, který Džulí doporučila, datel Woody nerežíroval. Režijní stolici měl totiž nějaký maník jménem Hrombauch, což my němčináři překládáme jako Hromové břicho, a ten natočil "Manželskou historii." Včera jsem začal, dneska dokoukal a na konci mi ukápla slzička. Nebudu zastírat, že (po)hlavní motivací k puštění filmu byla přítomnost Scarlett Johansson, vy, co mě znáte, víte, že se mi dost líbí, i když už ne tolik jako zamlada (myšleno za jejího mlada). Navíc to, co si udělala s vlasama, pořád nemůžu skousnout. Má je nakrátko a dělá jí to starší, je to takovej hezkej kluk.

No, co vám budu povídat, nelituju ani jediný minuty strávený ve společnosti toho filmu. Scarlettka i její partner Adam Driver hrajou jako bohové. Nechápu, proč se vlastně rozvedli. Vlastně jo. On byl divadelní rejžasér, ona hrála v jeho filmech. Jeho pínas omylem zahučel do okundí jeho asistentky, což ale není důvod k rozvodu. Podle mě hlavním důvodem bylo to, že on byl diktátor, moc ji neposlouchal a vše muselo být podle něj. Teda, musím říct, že ona taky nebyla úplně bezchyby, ale minimálně polovinu roční produkce z mlékarny Kundín (haha, dnes jsem fakt vtipnej), měl na kebuli on.

Podle mě stačilo hrozně málo, aby byli spolu, nakonec si uvědomili, že už spolu nejsou šťastní. Ale proč? Stačilo tak málo, stačilo trochu upustit z ega, nebýt tak přehnaně ambiciózní a soustředit se na to důležité - na vztah. To prostředí mi nebylo osobně úplně sympatické a mám pocit, že taková průměrná černošská hospodyňka v USA se bude mít problém s těmi postavami identifikovat. Já trochu měl. Nevím, třeba se mnou nebudete souhlasit, ale i u nás mi připadá, že rozvodovost je značně větší u různých celebrit, umělců a lidí ze šourbyznysu. Tím neříkám, že se nemůže rozvést Franta-traktorista nebo Mařka-pokladní z Billy, nicméně, když čte člověk tu a tam bulvární články ze světa selebrit, neubrání se pocitu, omluvte ten výraz, že tam prostě šuká každý s (téměř) každým. Je ale možný, že to mám zkreslený tím, že o rozpadech a rozvodech známých tváří píší média, kdežto o rozvodu Franty a Mařky vám maximálně povypráví vesnická drbna.

Já bych si nikdy za manžela umělce nevzal. Dokonce i právník Charlieho (Scarlettčin filmový manžel) ho u soudu obhajuje, že je to "avantgardní režisér."  Vím, že je to myšleno umělecky, a asi mám v sobě zažitých dost stereotypů, ale někdy mám pocit, že umělecky avantgardní lidé bývají avantgardní i v soukromém životě. Tím se snažím naznačit, že může být problém s ním vyjít, že je prostě trochu švihlej, divnej, bohémskej, nevypočitatelnej. Složitá osobnost.

Ale je to tak fantasticky zahraný. Další věc, která mě překvapila, je to, že ten rozvod je málem zruinuje. Jeho první právník, kterýho hraje Alan cvAlda (Hawkey Pierce ze seriálu MASH) si řekne o 450 dolarů na hodinu a zálohu 10 tisíc dolarů, její právnice bere rovných tisíc doláčů za hodinu, a to ještě 30 % platí manžel, to mi přišlo neuvěřitelný. Já už v momentě, kdy by mi řekli ty taxy, tak radši řeknu, že se rozvádět nebudu.

Musím teda říct, že oni to původně chtěli vyřešit bez právníků, že se prostě jen lidsky domluví, ale nějak to nevyšlo. Hrozně silnej, přesvědčivej film, výborně zahranej, naprosto skvělý dialogy, chvílema mi připadalo, že sleduju dokument. A přitom stačilo tak málo, tohle prostě MUSĺTE vidět. Těším se, až o tom pokecáme v komentech.