Los kozos de Julia (recenze)

Tak mám za sebou nejnapínavější film poslední doby, název jsem schválně trochu zkomolil, aby vyniklo mé prasáctví, nicméně správný název je "Los Ojos de Julia", což se dá ze španělštiny přeložit jako Džulina kukadla. Je to španělský thriller, někde se uvádí i horor, ale do hororu to má daleko. Já o tomhle filmu věděl už dlouho, předhodil jsem ho před lety Chemče, která má ráda španělský filmy, třeba Almodorovara a tak (hm, teď jsem nejslavnějšímu španělskýmu rejžasérovi zkomolil jméno, omlouvám se), sám jsem ale neměl odvahu si ten film pustit. Španělský thrillery/horory mají vždycky hrozně zajímavou zápletku a vyuzlení, kdy vás pojnta velmi příjemně překvapí.

Mě však odradila škatulka horor, na horory koukám rád, ale musí tám být záporák člověk, extrémně mě děsí horory, kde jsou bubáci a nadpřirozeno. Vím, že chlapa s motorovkou můžu zabít, ale takovýho ducha asi těžko. Děsí mě starý babice, obludy s drápama a tak. "Los Ojos de Julia" vypráví o dívce (hm, té představitelce bylo v době natáčení 46, takže jí budeme říkat spíš MILFKA. což lze pro neagličtináře přeložit jako šukézní mamina), které zemře za zahadných okolností ségra. Pak zemře za záhadných okolností i manžel šukézní maminy, který šukal s její sestrou a tak dál a tak dál. Velmi podstatným prvkem je to, že sestra podstoupila operaci bulev, která úplně nezabrala, a i šukézní mamina má zrak zhoršený o 20 % a progóza se dále zhoršuje. Víc vám neprozradím, stojí to za to.

Po nějakých sedmi osmi letech, co jsem film předhodil Chemče, jsem zmobilizoval síly a po přečtení komentářů na CSFD, že tam nejde o žádného nadpřirozeního bubáka, který bude v představách hlavní hrdinky na ni otevírat tlamu a všemožně se na ni šklíbit, jsem si řekl, že to chci vidět. A není lepší nápad, než na jednu Julii koukat s druhou Julii. Nebudu machrovat, dvakrát jsem si zakrýval oči a křičel na Džulí do telefonu, co tam je. Prej nic, jen holka připíchnutá nožem ke zdi. Nečekejte vyhřezlá střeva, nechuťárny, spíš velmi napínavý film. Jestli existuje něco, co byste měli v nouzovým stavu zkouknout, je to rozhodně tahle španělská lahůdka o jedný Julče, která je taky v nouzovým stavu.

A protože koukám, že jsem stále nevypotil dost dlouhý text, přihodím ještě jeden vzrušující film z Pyrenejí. v originále se jmenuje "Hogar", v angličtině "The Occupant", v češtině "Kde jsem doma", což furt zkurveně překládám "Tady jsem doma". To je takhle úspěšný manažer v reklamce, který přijde o práci. Tím, že přijde o práci, se musí vzdát svého života na vysoké trojnožce, prodat svýho bavoráka a hlavně, musí opustít fakt nádhernejkurvapíčomegabožíbyljsemznějtotálněvysranej barák, který byl vlastně symbolem jeho postavení a úspěchu. I když mu jeho moudrá španělská manželka radí, ať prodá BMW, a jezdí Fiatem, že se přestěhujou do menšího, nechce o tom náš managor ani slyšet, místo toho se snaží vyvádět piškuntálie a nezbednosti nové rodině, která se do jeho původního haciendího bejváku nastěhovala. Určitě si "Foglara" dejte, nebudete litovat. Oba filmy doporučuji konzumovat s nějakým dobrým španělským vínem, a samozřejmě, jak jinak, i se španělským ptáčkem.

Mějte se, kompaněroz