MoW a pičítače

19. srpen 2016 | 16.22 |

Každý by měl mít nějaké koníčky nebo záliby. Když jsem ještě chodil na základku, hrozně mě bavila zvířata a zoologie. Posléze jsem uvažoval o tom, že se stanu krajským přeborníkem v háčkování nebo paličkování, ale pokud jste jednoruký bandita jako já, je to o dost náročnější, takže po několika nezdařených dečkách jsem dal ručním pracím vale.

K počítačům mě přivedl Velký Tony, který k nám od mého dětství jezdil na chalupu v naší drahé obci. A jelikož byl elektrikářem a měl i blízko k počítačům, začaly se u něho tyhle mašinky objevovat. Já k němu občas chodil mastit hry (1992-1993) a téměř pravidelně od něj odcházel s brekem ("Ještě chvíli, ještě jeden level, ještě rozbombarduji támhletu elektrárnu!"). Byl to právě on, kdo mi věnoval první počítač. Byl to Robotron 1715, který používal jako záznamové médium dvě 5,25 diskety, měl zeleně zobrazující monitor, ale zábavy s ním bylo kopec, třeba hry, které v podstatě neměly žádnou grafiku, ale návykové byly extrémně, třeba Tetris nebo varianta Pac-Mana, kdy jste písmenko "C", musíte vyžrat všechny tečky a do toho vás honí písmenka "E", které vás chtějí sežrat.

Další počítač mi zapůjčuje dědeček, který ho dostal od kamaráda z Holandska. Je to jakýsi IBM, už má disketovou mechaniku standardní velikosti, a dokonce i pevný disk s kapacitou 20MB! Monitor je černobílý a k počítači dostávám i jehličkovou tiskárnu (rok nejspíš 1995). K tomuto stroji si kupuji program Text602, což je textový editor pod DOSem, navíc české výroby, a jde o první program, který se naučím dobře ovládat.

V roce 1996 mi můj češtinář na základce vyjednává zapůjčení počítače od školského úřadu, na kterém píši úkoly, ale v mezičase mastím i hry. Na tu dobu je to dělo, a stávám se tak patrně nejmladším držitelem počítače v obci, možná i na okrese. Návštěvy dvou kamarádů ze základky, vnuků učitelky z nižšího stupně, jsou nyní častější. Objevujeme krásy Dooma a jeho motorové pily, Lemmingů, Prehistorika a téměř pravidelně se u toho zhádáme, protože mám pocit, že mě při herních seancích pouštějí málo k lizu, a já jsem pouze pasivním pozorovatelem jejich krvelačného řádění. Za nějakých 5 tisíc ho dovybavuji mechanikou na CD (tehdy 2 300 korun), zvukovou kartou a reproduktory.

O rok později mi spolupráce rodičů a Ježíška přináší můj první počítač vlastní počítač, který mi vydrží 5 let.Do něho si přendávám mechaniku, zvukovku a repráky ze zapůjčeného počítače.

V prosinci 2002 si kupuji první počítač za své vlastní peníze. Dva dny o tom přemýšlím, protože hry mě baví, a chci si je užít. Mám migrény. Bude to dělo. Ale zároveň se stanu kostelní myší, proč bych to zde nenapsal - ten počítač mě stál i s monitorem 30 litrů, na vkladní knížce mi zůstaly tři tisíce. Cítím závan chudoby, je to jako ztráta panictví, jen více bolestná. Bude to stát za ty prachy? Udělal jsem dobře? Vyrovná se orgasmus z her pod plnými detaily tomu, že se MoW bude chodit ohřívat k zapáleným barelům, prohodit pár slov s bezdomovci a u Armády spásy čekat na horkou polévku a odvšivení? Jistě že ano! Když mi tatínek po týdnu mého nového kamaráda přináší, vybalí, chmury jsou ty tam. Drobnou vadou na kráse je, že nejde vysunout mechanika, vlastně už vypalovačka na CD. Buď stavitel nezapojil kabel, nebo vypadl při transportu. Promptně řešíme. Počítač je ve stříbrné skříni a monitor je bílý.

Na Vánoce 2005 dostávám novou klávesnici a myš. Černou. A jelikož neladí ke zbytku a původní stroj už neumožňuje hraní na nejvyšší detaily, uvažuji o obměně. Původní plán zněl tak, že si koupím jen skříň s komponenty, monitor je ještě cajk. Dle vysněných komponent mě to bude stát 23 táců. Pak se ale zamyslím a řeknu si, že bílý monitor a černá skříň s klávesnicí bude vypadat divně. Zas mě bolí hlava (to mívám pokaždé, když mám dilema a nemůžu se rozhodnout, nejde o menstruaci). Černé monitory se nedělají, ale mám možnost si koupit z 7 000 17" LCD, tehdy tyhle ploché monitory začínaly. Kurva, dalších 30 litrů v hajzlu, nejsem magor? Jsem, ale jdu do toho. Je leden 2006. Počítač je tak sexy, že si ho prodejce fotí a dává si ho na úvodní stránku papírového ceníku.

V říjnu 2008 provádím upgrade - měním desku, procesor, grafiku a paměti. A na tomhle funguji dodnes. Mezitím jsem přestal hrát hry a na internet mi to stačí. Právě hry mě naučily zajímat se o počítače, sledovat trendy, přečetl jsem a odebíral spoustu časopisů. Hodně mě posunulo i působení na fóru. Vesměs vše, co umím, mám vyčteno nebo jsem se naučil metodou pokus-omyl. Dnes působím jako rádkyně pro kamarády, nejen když něco kupují, ale i v případech, kdy něco nefunguje. Občas vypomůžu na Emiminu, zkrátka pičítače mě baví.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře