Hudební zamyšlení

12. únor 2021 | 15.44 |
blog › 
Hudební zamyšlení

Mám hudbu moc rád, duší jsem rocker, dokonce mám i pivní bříško, zato dlouhá mastná hříva už nikdy nebude. Chci vám sem dát tři videa a taky se zamyslet nad krutostí šoubyznysu. Věděli jste, že spousta písniček, na který jste trsali, když jste byli týnejdři, jsou pouze covery neboli předělávky a originál pochází z dob ještě dřívějších? Zaujalo mě a taky zamrzelo, kolik jich je vlastně coververzema, a já si přitom myslel, že to jsou originály. Za vůbec nejlepší hudební období já považuju 80. a 90. léta, ale možná to mám zkreslený vzpomínkama na dětství. Nějak mi přijde, že tehdy vznikaly chytlavější a melodičtější songy. A špatná zpráva pro Džulí - "Crying in the rain" od A-HA je taky cover, to mě hrozně překvapilo. Ještě než sem hodím to video, chci se omluvit za to, že u některých písní nejde zvuk:

Musím říct, že se mi líbí víc ty předělávky než originály. Možná proto, že to má modernější zvuk. A taky se říká, že když chcete napsat hit, je daleko jednodušší předělat nějakou starou pecku, dát jí modernější kabátek než ji z gruntu vymyslet. Podělte se, co jste poslouchali vy?

A pak mě zaujalo video, kde je přehled zpěváků, co se nedožili šedesátky. Dost depresivní, ale také zajímavé. Třeba Buddy Holly zemřel s Ritchiem Valencem, autorem hitu La Bamba, při leteckým neštěstí, letěli ve stejným letadle. Tehdy se říkalo, že to je nejsmutnější den v historii populární hudby. Vězte, že budete velmi překvapení, kdo všechno ze známých zpěváků už nežije. A vlastně proto píšu tenhle článek. Pro ty, co neumí anglicky, malý slovníček:

cancer - rakovina

car/traffic accident - dopravní nehoda

plane accident/crash - letecké neštěstí

murder - vražda

gunshot - zastřelení

drowning - utopení

drug overdose - předávkování drogami

heart failure - srdeční selhání

suicide - sebevražda

heart attack - srdeční příhoda

alcohol poisoning - otrava alkoholem

stroke - mrtvice

shot by his father - zastřelen svým otcem

brain tumor - mozkový nádor

kidney failure - selhání ledvin

hit by powerboat - zasažena motorovým člunem

renal failure - problémy s ledvinami

aneurysm - aneurysma

Jako za rakoviny, mrtvice, infarkty, dopravní i letecký nehody, vraždy člověk nemůže, to prostě neovlivní. Nebo jen zčásti. Ale strašně mě překvapil počet těch, kteří zemřeli na otravu alkoholem, předávkování drogama nebo lékama či dokonce sebevražda. Přijde mi to jako obrovská neúcta k životu. Možná jsem naivní trubec, ale ty lidi byli slavný, bohatý, úspěšný. Vím, že prachy nejsou vše, ale když se dostanete na vrchol, nevím. Nějak to nemůžu rozumem vesnickýho kluka pochopit. Vlastně jednu teorii mám - někteří zkrátka tu slávu a peníze neustojí a třeba jim z toho trochu jebne. Jsem přesvědčený, že šoubyznys je hrozně krutej. Umím si představit, že spousta lidí sáhne po nějaký berličce. Slavní lidi mají kolem sebe obrovskej ansámbl lidí, který musí živit. Když jsem byl dítě, hrozně rád jsem si představoval, jaký by to bylo, kdybych byl slavný a bohatý. Jako kurevsky bohatý. Jsem totiž dost na prachy. Až v dospělosti a na základě spousty životopisných filmů jsem pochopil, že být slavný a bohatý není vždy příjemný. Třeba u Gotta nebo Lucky Bílý jsem nikdy neměl pocit, že by je popularita ničila, vadila jim. Nebo třeba jo, nevím. Ale rozhodně nevypadali jako ty rozervané osobnosti, které sláva a úspěch psychicky zlomily.

Řekl bych, že to tempo toho šoubyznysu je tak rychlé, že to ustojí málokdo. Je těžký to vydržet. Všichni po vás něco chtěj, ve spoustě případů jste cvičená opička. Musíte nahrávat, koncertovat, dávat rozhovory. Třeba Joe Cocker nebo Leonard Cohen byli asi ok. Ale jinak? Jak to zvládnout a neposrat se? Jaký byl Míša Džeksn, Whitney Houston nebo třeba Amy Winehouse? Byli tyhle lidi rádi, že jsou slavní a bohatí? Bavila je jejich sláva? Nebo někde hluboko uvnitř byli hrozně nešťastní, protože se cítili jako stroje na peníze, jako cvičené opičky? Natočit album, ve tři rozhovor, tohle, tamto. Musí být neskutečně těžký z toho rozjetýho vlaku vystoupit, některý začnou chlastat a brát drogy, protože jim stoupne sláva do hlavy, jiní do toho jdou proto, aby vůbec v tý džungli přežili. Tak mi ale vysvětlete, proč nebere drogy třeba Zdeněk Svěrák nebo Marie Rotrová?

Hodně jsem sledoval první řadu Česko hledá Superstar a až později mi docvaklo, že si ty lidi neuvědomujou, že už nebudou svými pány. Třeba Gott nebo Bílá, ty si můžou rozhodovat určitě víc. Bílý určitě nikdo neřekne: "Buď budeš dělat tohle, nebo končíš!", protože už je tak obrovsky slavná, že si to může dovolit. A její ztráta by reálně bolela víc toho manažera a nahrávací společnost, takže Lucka si může diktovat. Ale nějaká holka nebo kluk z televizní soutěže, jejich názor nikoho nezajímá. "Ty chceš být slavný/á, na tvý místo čekají desítky dalších!" Gottovi nebo Bílý by tohle nikdo neřekl.

Nedávno běžel dokument o Karlu Svobodovi. Neměl lehký život. Jeho první žena zemřela na nádor na mozku, s druhou ženou Vendulou přišli o holčičku (leukémie), což jsou obrovská duševní zranění, která se asi nikdy nezacelí. Přesto jsem byl v šoku, když jsem si přečetl, že spáchal sebevraždu. Považoval jsem ho za vyrovnaného člověka. Pak jsem si ale vzpomněl, že jednou běžel v televizi pořad, kde přebíral nějakou cenu, a u pultíku řekl, že už ho ten český šoubyznys nebaví, že by se nejradši odstěhoval někam do ciziny a vykašlal by se tady na to.

Po jeho smrti vycházely články o tom, jak si to rozdával s Dádou Patrasovou, pak se rozprdli se Štaidlem kvůli Ivetě. A nedávno vyšel článek, že měl Štaidl i něco s tehdy ještě neplnoletou Darinkou Rolincovou:

 "Velký milostný příběh jsem prožil s Darinkou Rolincovou v době, kdy jsem se přestal dělit o postel se svojí ženou. Nejdřív mě to děvčátko uhranulo obrovskou dávkou muzikálnosti, později také nečekanou sexualitou." 

Nechci být nechutný, ale tohle mi nějak potvrzuje, že v šoubyznysu trtká každý s každým aneb i sex může být ventil, jak se nezcvoknout. A teď mě omluvte, volá Vídeň:

A ještě bonus:

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Hudební zamyšlení ebeca 26. 02. 2021 - 12:50
RE(2x): Hudební zamyšlení ebeca 26. 02. 2021 - 12:51