Pro Martina

Tohle je takový trochu depres článek. Chci vám o něčem vyprávět. Před asi měsícem jsem narazil na tento článek:

https://www.novinky.cz/zena/clanek/otec-dvou-malych-deti-onemocnel-als-rozhodl-se-pro-asistovanou-sebevrazdu-40363040

Strašně mě to dojalo, hodně mi to připomnělo Willa z Než jsem tě poznala. Poslal jsem mu tehdy dvě stovky. Ne jako podporu pro jeho čin, ale měl manželku, dvě děti, peníze se hodí. Jasně, tátu jim to nevrátí, ale nebudou muset řešit existenční věci aspoň. Má transparentní účet, kdybyste chtěli přispět, budu rád. Lidi mu tam můžou do zprávy pro příjemce psát různé vzkazy. Většina mu vyjadřuje hlubokou úctu a respekt, že na ně myslí, že drží palce a tak. Pobavil mě pán, který poslal tři koruny a šest halířů s poznámkou, že víc poslat nemůže.

Přispěl i nějaký věřící pán, který ale do zprávy napsal, že asistovaná sebevražda je proti Božímu záměru. Pak jsem si v diskuzi pod článkem přečetl názor, že když si ten život on sám nedal, nemá právo si ho brát. Jako docela dobrý protiargument byl ten, že Martina se taky nikdo neptal, jestli chce život s touhle nemocí. ALS znamená, že vám postupně začnou ochabovat všechny svaly, včetně dýchacích, a nakonec se udusíte.

Martine, jakou děláš práci?

Martin: Pracuju ve Škodě Auto v Mladé Boleslavi, kde mám na starosti logistiku. Nechávají mě hodně pracovat z domova. Jsem ale rád, že chodím i za kolegy do kanceláře. Je pro mě důležité, že jsem zapojený do běžného života i s prací. To mi pomáhá. Díky kolegům mám taky stránku www.martinprecechtel.cz, kde jsou informace o mně a lidé mi i přes ní posílají peníze.

Od začátku června už ti lidé poslali víc než milion korun. To je moc hezká podpora.

Martin: Je to moc hezké, i když bych byl samozřejmě mnohem radši, kdybych byl zdravý. Kolegové mi společně s webem zřídili transparentní konto u Komerční banky a přímo z webu se na něj dá prokliknout. Jsme za každou pomoc hodně rádi a vděční. Peníze můžu využít na pomůcky, na léčbu. Moje největší přání je mít zdravou rodinu a sám se uzdravit.

Jak se teď cítíš a jak se nemoc vyvíjí?

Martin: Teď jsem ok, ale cítím, že nemoc postupuje. Jím dvakrát pomaleji než ostatní, až je to studené. Musím si také dávat pozor, aby mi jídlo z pusy nevypadlo. Maso už nerozkoušu. Nezapískám, nemůžu si odplivnout, nefouknu, neudělám ani "pšššt", špatně se mi pije z lahve nebo plechovky. Nezakřičím. To vše je o dechu a s tím mám kvůli ALS potíže.  

A dnes ráno jsem se dozvěděl tohle:

https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/spolecnost/nemoc-als-martin-precechtel-asistovana-sebevrazda-svycarsko-spolek-alsa_2107120912_aur#dop_ab_variant=578210&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&dop_req_id=KCrTO6ih10Z-202107020818&dop_id=12461381

Čekal jsem, že to potrvá déle, respektive třeba rok, než se vyřeší administrativní a právní věci. Někdo v tom může vidět sobeckost, ale myslím, že chtěl vysvobodit sebe i rodinu. Na konci jste totiž jen bezvládně ležící tělo, sice vidíte, slyšíte, mozek vám funguje, ale nemůžete vůbec nic, nemůžete mluvit, polykat, dýchat. Je tohle ještě život? Má člověk vždycky všechno vydržet až do konce? Má být takový bojovník a zůstat, dokud nad ním nezvítězí příroda? A k čemu to je? Že si můžu říct, že jsem tady byl až do naprostýho totálního konce? A proč? Jen proto abych si mohl říct, že nejsem zbabělec? Podle mě se Martin tímhle řešením rozhodl dát Přírodě a Osudu mat, nečekat, až přijde konec, blbej a hnusnej konec, ale trošku to uspíšit. Je mi takový divný smutno.

P. S. To jeho příjmení je takový černohumorný - Přecechtěl - trochu to evokuje, že to neměl vzdát (Přecechtěl žít), stejně tak vůli a chuť to ukončit, nečekat, až konec přijde sám. V diskuzi lidi psali, že naděje je vždy, aspoň teoretická, třeba výzkum kmenových buněk. Je otázka, jestli vůbec někdy bude na tuhle nemoc lék, každopádně Martin moc času nedostal. Snad už ti je líp, chlape.