Mow | Počítačově rozhořčeně

Tak se zase MoW lehce přinasral. Dnes mu dorazilo nové vydání časopisu Computer a už několik let mají tradici, že před začátkem školního roku otestují notebooky pro studenty. Já se samozřejmě v pičítačích trochu vyznám, ale když pak se na mě někdo vyprsí s otázkou, jaký vocas (ehm, tedy noťas) koupit, můžu se alibsticky odvolat na recenze v časopise.

Přátelé, asi se ze mě stává socka, ale všechny notebooky stály přes 20 tisíc. V následujících dnech mám v plánu napsat do redakce a trochu je tam vyprcat, protože das ist nicht normal. Snad mi Džulí neutrhne...uši, když řeknu, že její Swift nestál ani polovinu, a jakou skvělou diplomku, která byla dokonce fakultně oceněna, na něm vyšvihla. Éčka přístroj byl cca za 15. Jako pro mě psychologická hranice pro studentský notebook by byla 10-15 tisíc. Ano, když jsem pomáhal vybírat notebook Chemický, stál 18 490, což byla na rok 2006 úžasná cena. Proč? Protože nejlevnější notebooky stály 20k, takže i ten Asus za 18 a něco byl výborný kauf. Ty lepší stroje byly brutálně nad 20. V dubnu 2014 si kupuje druhý notebook (HP 450 G0) za 10 140 korun a na něm funguje dodnes.

Když jsem před pár týdny pomáhal vybírat notebook její mamince, povedl se mi dobrý úlovek za 13,5 tisíce (limit byl 15), ale to bylo víceméně jen díky tomu, že jsem měl slevový kupon na tisíc korun do TS Bohemky. Je v tom Ryzen 4500U, 8GB RAM, 512B SSD, podsvícená klávesnice, za ty prachy super stroj. Ale kdyby za mnou přišel někdo, kdo chce stroj kolem 10 tisíc, dva modely bych asi někde vyhrabal, ale to je všechno. Nevím, co se to děje, ale kolem desítky není skoro nic, za co bych dal svůj úd do ohně. A to jsme v únoru 2019 kupovali z Alzy notebook asi za 7 990 korun, sice byl v akci, ale i tak. Dneska si připravte 11-13 jako startovací částku, a to se i trošku zapotím.

Víte, přijde mi to jako neúcta k penězům rodičů. Pokud si třeba vysoškolák na polovinu toho notebobku vydělá třeba na brigádě, tak nemám problém. Ale neumím si představit, že potomek přijde za fotrem, a řekne:

"Hele, potřebuju noťas na vejšku, nějaký testovali v Computeru!"

Otec: "Ukaž. Ty pičo, vždyt jsou všechny za 22-23 tisíc, ses posral, ne? Si myslíš, že kradu?"

Podle mě jsou to obrovský peníze, klidně mohli zařadit levnější modely. Jo, já chápu, za tyhle prachy je většina z nich, možná všechny, celokovový, ale stejně. Nejsem kolenovrt, ale překvapí mě palačinka s čokoládou na louce za 84 korun, překvapí mě Václavská klobása z Václaváku za 89, prostě mám v hlavě určitou představu nebo strop, kterej by určitý věci měly stát. A spojení notebooky pro studenty mi prostě evokuje lidi, pro který je důležitá každá koruna, kteří často večeří kolejní stravu v podobě špaget se salámem a kečupem. A do tohohle konceptu mi nojbuk za tisíc dolarů vážně nezapadá, když student je, kromě brigád, v podstatě nevydělávající člověk. Je samozřejmě v pořádku, a dokonce žádoucí, když se na té koupi podílí i rodič, ale kurva - dvaadvacet tisíc. Co v tom Computeru hulí za matroš?

Omlouvám se, musel jsem si vyblejt osrdečník:-)