Jak u mě strašilo

Serete rádi strachy? Tak to vám budu vyprávět strašidelný příběh a hlavně mi pak netvrďte (a neprďte), že duchové neexistují. Mám tu knížky plné záhad, kde se dočtete o zmizení lidí, jejichž těla byla nalezena tisíce kilometrů od místa bydliště, a vypadala o desítky let starší. Četl jsem o samovznícení, během zlomku sekundy jste hromádka popela, nikdo neví proč.

Když jsem v jedné z předchozích kapitul vyprávěl o mém protestním počůrávání v teplických lázních, je na čase prozradit další intimnost - mám jednu kouli větší než druhou. Kecám. Obě jsou nádherně symetrické. Nyní vážně. Bojím se tmy a zhruba do deseti let jsem spal v posteli s pistolí na antiperle a v zásuvce měl nepatrnou lampičku. Když jsme se nastěhovali v roce 89 do novýho bydlení, často se mi zdály děsivý sny a občas jsem se budil s šíleným bolestným pláčem, kdy jsem řval na celý barák jako tur, dokud jsem naše neprobudil. Zpocenej, vyděšenej. To jsem měl pokojík jinde, a když jsem se v noci probudil, zíral jsem do vedlejší místnosti, kuchyně. Představte si, že zíráte do tmy. A trnete hrůzou, kdy na vás vyskočí Bubákozmrd.

Už spoustu let mám pokoj tady, v býválem obýváku, zatímco z mého dřívějšího pokoje se obývák stal. V lednu 2018 jsem si koupil nový modem, nádherně mu svítí LEDky, takže mi dělá i v noci šero. Na Vánoce 2018 mi Ježíšek dovalí novou stolní lampičku, která má dotykové ovládání, vypadá jak z kůže a je na ní displej zobrazující datum, hodiny a pokojskou teplotu. Další zdroj příjemného šera.

V srpnu 2019 si kupuju webku, abych mohl s Džulí komunikovat i vizuálně, poněvadž komunikace prostřednictvím mnou vydávaných skřeků už mi přestává stačit. A když občas videochatujeme i večer, často musím někoho poprosit, ať mi na psacím stole rozsvítí lampičku, abych byl v záběru vůbec vidět. A tak mi Ježíšek na Vánoce udělal na počítačový stůl knihovničku, jejiž součástí je polička, a vespod té poličky je LED pásek, viz obrázek:

Pro jistotu jsem to znázornil šipkama - červenou knihovku, modrou poličku zespoda, kde je LED pásek. Zapínací tlačítko mi zabudovali do stolu, prostým přejetím prstu rozsvítím či zhasnu, podržením zesiluji či zeslabuji svit. Tolik úvodem.

A letos 11. září 2021 v 0.54 v noci mě probudí blikání. Jsem rozespalej, takže si myslím, že se blíží bouřka. Jenže pak se probudím a zjistím, že v šíleným tempu a frekvenci poblikává ten LED pásek. Bliká přesně tak, jako blikají žárovky v hororech. Zkouším prozvonit mamku do ložnice a zazní: "Volaný účastník je dočasně nedostupný."

Chci prozvonit bráchu, ale na poslední chvíli si to rozmyslím. Bác. Pásek přestal blikat a nejde elektřina v celým domě. Mezitím mamce dorazí SMSka, že jsem ji volal,.takže nahazujeme svíčky a baterky. Kurva, budu spát v úplný tmě. v 1.30 se zase rozbliká pásek. A pak zase nejde v celým baráku elektřina, pokouším se usnout, nechci zírat do černočerný tmy.

Elektřina šla až v 7.30 ráno a nešla prý v celý obci. Docela by mě zajímalo, co rozbliká LED pásek, který byl od večera zhasnutý. Taťka říká, že to mohlo být přepětím v síti. Ale stejně. Ráno jsem měl v trenkách trochu Nutelly.

Dále už jen stručně a tučně:

- Džulí vybírá tiskárnu a je to hustý, v Brotheru už mi tykají a zvou mě na pivko

- Maminka Éčka vybírá sporák a lednicu

- Chemická sušičku

- Korektorka vysavač

MoW opět v životní hledací formě. Mějte se pěkně a ať vám nic nikde nebliká.