Teď je všechno nějak na hovno

Zdar, mí drazí čtenáři. Po delší menopauze jsem zase tady, ale připadá mi, že je teď nějaké horší období, mé mužo uvnitř je skleslé, na Ukrajině válka a někteří lidi vám říkají tak "milí" věci, že jsem měl chuť rozmlátit klávesnici na kaši. Ale začnu pozitivně, protože v současné hovnodobě je cokoliv pozitivního vítano. Povýšil jsem. Z funkce moderátora na admistrátora. Vůbec jsem o tu funkci nestál, jenže jsme byli moderátoři jen já a kolega, měli jsme nějaké zlobivé uživatele, které bylo potřeba potrestat, jenže tresty může udělovat jen administrátor, který byl už 4 dny pryč. Nato kolega prohlásil, že ho bombarduje zlobivý uživatel, a že pokud se neukáže admin, že už na to sere, a končí s moderováním. Tak jsem začal jednat - napsal jsem hlavním administrátorům, že máme personální krizi a zmizel nám admin. Tak udělali admina ze mě a já sehnal další dva moderátory. Tím, že jsem admin, můžu banovat, dávat Schvalování příspěvků a docela si tu moc užívám.

Loni v listopadu jsem se registroval na portálu Doucuji.eu, zaplatil jsem 999 korun a čekal na zástupy zájemců. Jak název napovídá, Doucuji.eu je portál pro ty, kteří nabízejí, nebo shání doučování, a to z různých oborů. Matky tam shání doučování pro svá dítka na základce, středoškoláci chtějí věci k maturitě, jazykům, programování, a vysokoškoláci chtějí třeba doučování meducíny. 

Já nic z toho neumím. K matkám na základce nemám důvěru, mám strach, že by mě vyprcaly (jako seřvaly), že jnsem to jejich harantům vysvětlil blbě. Taky neovládám dost dobře žádný světový jazyk na kolík, abych ho mohl učit jiné. A programování už vůbec ne. Takže se nejspíš ptáte, co tam vlastně nabízím, když nic neumím. Jde o základy informatiky - trochu Windows, trochu Wordu, trochu Excelu, žádné programování ani grafické programy. Ich bin tak trochu kopyto.

A před měsícem se mi ozvala jistá Karla, která chtěla nalít do hlavy čtyři roky informatiky za zhruba měsíc kvůli maturitě. Třicet sekund jsme si volali přes Skype, zrovna uspávala dceru. Říkala, že se domluvíme, pak jsem ještě dva dny dorážel na Skypu, jestli chce poslat nějaký matroš (studijní, vy troubové), na to neodpověděla a nedávno si na Doucuji.eu kompletně zrušila učet, takže Karlu jsem o svých schopnostech evidentně nepřesvědčil.

Ale teď v březnu učím 11letou Klaudii a je to fajn, objednala si mě její maminka, zatím proběhly dvě hodiny, vždy v sobotu dopoledne v 10.00. Beru 50 korun na hodinu, nižší částka nastavit nešla, dal jsem jim první dvě hodiny zdarma, aby věděly, jestli to má se mnou cenu. Klaudiině mamince přišlo 50 málo, tak mě ukecala na stovku, protože prej učitelka angličtiny její dcery bere 250. Vůbec neumím učit děti, ale nějak to zvládáme, Klaudi je šikovná. A jestli má Audi, to nevím.

2. dubna jdu na svatbu Chemčiny ségry, příští víkend přiveze svatební buchtičky. A teď co mě trápí. Jsem extrémně citlivý na svý kamarády, nemám rád, když někdo soudí druhé, když mě zná 30 minut, nemám rád, když mi někdo říká, jaký mám být, ale tohle se mě vážně dotklo: