Píšu z Finska, mám omrzlýho pincka

7. leden 2017 | 09.12 |

Můj první blábol na Píše.cz v roce 2017. Dodatečně v něm vítejte, ať se vám v něm daří. Tenhle článek vzniká v nejchladnější den, tedy 7. ledna, a v Havlíčkově Brodě prý naměřili -14. Samozřejmě že vám nepíšu z Finska, to je jen taková slovní hříčka, jsem stále na území Čechie, ale přece jen nechci riskovat prochladnutí intimních partií, takže mám rukavici navlečenou i na páté, nejdůležitější noze.

Svátky jsem si užil maximálně, byť s drobnými zdravotními problémy. Ty u mě začly v pondělí 19. prosince bolestí krku. To mě naštvalo, protože pár týdnů předtím už horlivě domlouvám vánoční návštěvy kamarádů, a představa, že budu lazar o Vánocích, mě psychicky ničí. Klidně budu chcípat kdykoliv jindy, ale o Vánocích prostě ne! Naštěstí maminčina domácí lékárna je solidně zásobena, takže objevuje Septofort, který mi ihned podává, abych byl zase rybou. Jsem naivní. Očekávám, že po jedné pastilce přijde masivní úleva. Omyl! Takže začíná asi čtyřdenní intenzivní cucba, na jejímž konci je mé hrdlo, nikoliv to děložní, opět v dokonalé formě.

Tuším, že v pátek se stavuje Éčko, původně chce jen mezi dveřma, aby mi předalo vánoční dáreček, ale je nemocné. Maminka ho však ukecává, ať aspoň na chvíli jde dál, čemuž jsem rád. Éčko tedy souhlasí, ale sedí co nejdál ode mě a celou dobu mluví přes šálu, vypadá trochu teroristicky. Už při její návštěvě občas zakašlu (tahle poznámka je důležitá).

Štědrý den super, MoWík dostal vše, co chtěl, a ještě mnohem více - chtěl nějakou lepší propi (líbil se mu Diplomat), dostal hned dvě diplomatí. Dostal krásnou mikinu, voňavku, předplatný Computeru, Autotipu, příspěvek na paušál na tři měsíce, hromadu SCORE, Levelů, další várku propisek, trenky, ponožky. A opět u stromečku brečel dojetím. Kašlání se zhoršuje, ale pořád v pohodě, prostě zas na prsou drobeček, co dráždí ke kašli. Bez teplot. Začínám mít i trochu rýmu a hlavně večer, když si lehnu, už mám několikasekundové záchvaty chrchláku. Jako na mrchu žádný medikament na suchý a dráždivý kašel doma nemáme. To je neděle. O svátcích jsme se chtěli podívat za babičkou do Přibyslavi, ale když mamka vidí, v jakým jsem stavu, a je fakt, že večer vypadám docela blbě, domlouváme se tak, že za babičkou pojede jen ona s bráchou a já zůstanu doma s taťkou. Jsem přesvědčený, že nemám nic infekčního, že drobeček vznikl z přetopeného pokoje, ale uznávám, že kdyby mě záchvat chytl u babičky, asi by to nebylo pro ostatní nic příjemného. Návštěvu u mamnčina bráchy ve Vysokém Mýtě rušíme úplně, sestřenice má totiž tříměsíčního chlapečka, a kdyby náhodou přišla na návštěvu tam a já začal hýpat před ní, měl bych výčítky. Mamka se vidí se svým bráchou u babičky v Přibyslavi.

Tohle vše mě přívádí na myšlenku férovosti, takže v pondělí 26. prosince dopoledne posílám košatou textovku Sladké, Chemické a Éčku, kde je podrobně zpravuji o svém zdravotním stavu.

Od návštěvy u mě je nezrazuji, ale jelikož první dvě jmenované mají malé děti, činím tak zejména kvůli nim, neb by ode mě bylo asi dost sobecké zamlčet můj stav jen proto, abych viděl kamarády.

SMSka od Éčka: "Marťo? Že tys to nakonec chytil ode mě?"

Následuje další košatá textovka, tentokrát jen pro ni, kde ji garantuji, že fakt během těch 30 minut návštěvy na vzdálenost 3 metrů a přes šálu jsem to fakt chytit nemohl. A jestli si nevšimla, tak už jsem dvakrát zakuckal během její návštěvy.

Těším se na úterý, až otevřou lékárny a až vyšlu otce shánět léky. Tady je dobré podotknout, že funguji doma normálně, neležím, chodím k počítači, jako bych byl zdravý. A tak pročítám recenze na prostředky proti kašli a vybírám kandidáty, které by mi zabraly co nejrychleji. Sirupy odmítám, tabletky budou účinnější. Takže vybírám Sinecod v tabletách a Stopex v tabletách. Obrázky obou balení léků vytisknu a předávám tatínkovi, aby veděl, co koupit. Tatínek lejstro balí do ruličky, strká za košili a v úterý se vydává na záchrannou misi svého hrcavého syna.

Mezitím mi v pondělí píše Veselá, jestli by se mohla v úterý stavit. Té jsem zdravotní textovku neposílal, neb její sestra Maggie, tou dobou také nemocná, mi psala, že se za mnou obě zastaví až po Novém roce, a tou dobou už snad budu zdravý. I Veselé posílám zdravotní textovku a rozšiřuji ji o nové informace, aby dokonale pochopita kontext. Píše, že dorazí i tak, že mám beztak chlapskou rýmičku a ta prý na ženský nejde. Ok. Tatínek mi tedy v úterý přiváží Stopex na kašel a Sinupret na rýmu. Už po prvním Stopexu je mi líp. Během návštěvy Veselé zakašlu dvakrát třikrát. Tvrdí, že vypadám zdravě.

V úterý večer mi píše Sladká, děkuje za férovou textovku a oznamuje, že i ona má špatné zprávy, protože malá i Sladká mají zvýšenou teplotu, takže návštěva u mě je prý zatím v nedohlednu. Ve středu dopo mi píše Chemická, jak mi je a jestli můžou přijet, protože někdy ještě v sobotu jsme se předběžně domluvili na 28. prosince (to jsem ještě věřil, že se kašel nebude zhoršovat). Tak jí píšu, že to je lepší, že kašlu pořád, ale už ne tolik, že jsem tu měl v úterý Veselou, a podle ní vypadám zdravě, ale že bych stejně na malýho něco nerad naprskal, tak ať radši přijedou bez něj, jen na chvíli, na dva vosáky. Píše, že malýho by neměl kdo pohlídat a že Andílek i mamka prskaj stejně, což mě přivadí na myšlenku, že není co ztratit, tak ať ho vezmou taky. Přijíždí. Na konci návštěvy tvrdí, že mi nic není.

Ve středu nebo ve čtvrtek píše Sladká. Byla s malou u doktora, 38,6, dostala antibiotika, hnusnej, dráždivej kašel. Že by přijeli v sobotu 31. 12., ale jen Sladká s manželem, malou by prý nechali u rodičů. Nakonec přijíždí i s ní, už je bez teplot, zaléčená, nekašle. 

Takže jak jsem se bál, že letos ty návštěvy kvůli krátkému týdnu a mému zdravotnímu stavu nedopadnou, tak nakonec přijeli skoro všichni, až na Éčko. I podle Sladké jsem vypadal zdravě, takže jsem možná tou SMSkou plašil zbytečně, ale v tu chvíli mi to přišlo fér. Já zas nejsem paranoik, že všichni ke mně musí ve 100% stavu, nějaká rýma nebo mírné nachlazení bez teplot přece neznamená, že to chytnu taky. Ale zrovna ten kašel je dost nepříjemný onemocnění, tak jsem chtěl před sebou varovat.

Ještě jsem kašlal dost na Silvestra večer, vždy po ulehnutí do postele. A pak mamka vysledovala, že kašlu víc po studený šťávě, přešel jsem na čaje a skoro už vůbec nekašlu.

Silvestr v pohodě, přežral jsem se chlebíčkama, pro mě se dělají speciální, sociální chlebíčky - jen večka, máslo, Vysočina a okurka. Salát, papriku a vajíčko nežeru. O půlnoci jsme si popřáli s našima, bráchou a jeho slečnou, já rozeslal porci půlnočních přání, na kterou Éčko i Chemická reagovaly až druhý den. Éčko bylo pořád marodné, proto mezi svátky nepřijelo. Původně jsem ji neférově podezříval, že nepřijela z obav, abych na ni nenaprskal já. A Chemická mi 1. ledna volala, na Silvouše šla spát v 10 večer, nebylo jí prý dobře a malý se prý pořád budil, jak bouchali s petardama. Takže takové byly naše svátky.

Váš pincek

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Píšu z Finska, mám omrzlýho pincka iva 07. 01. 2017 - 19:13
RE: Píšu z Finska, mám omrzlýho pincka mow 08. 01. 2017 - 09:14
RE: Píšu z Finska, mám omrzlýho pincka rebarbora 07. 02. 2017 - 17:09