Záchrana, konkurz a pár drobků (věnováno Poutnici)

27. duben 2017 | 10.15 |

V minulé kapitole o Esterce jsem byl Poutnicí vybídnut, ať vysmrknu zase něco ze života. Problém je v tom, že se v něm nic zajímavého, co by stálo za publikaci, vlastně neudálo. I to je důvod, proč vznikla předchozí, "kozí" kapitola. Zčásti kvůli tomu, že jsem naivně doufal ve skutečnost, že část čtenářek mého blogísku (řikejte mi homoděj) má bezesné až vlhké sny z toho, že touží vědět, jaké ženské zbraně se tomu zmetkovi na vozíku, tedy mně, vlastně líbí. Splněno. Nicméně hlavní důvod je ten, že jsem nechtěl, aby mi to stálo. Ehm, teda z Esterky mi má parodie na pinďoura stála velice dlouho, já však myslel tenhle blog. Měl bych ho udržovat v chodu, i kdybych měl psáti o hovně. Nebo o kozách. Ještě menším důvodem byla zácpa, která mě sužovala z nadměrné konzumace hnědých Fidorek. Koupil jsem si balení 30 kusů, cena byla výhodná, 5,90 za kolo, a každé ráno si jednu dávám k snídani. Pozor! Nikoliv místo snídaně, ale po snídani čili na prkýnko chleba nebo rohlík natřený různorodými emulzemi a vedle toho čeká na čtyři kusy nalámaná kolegyně. 

Kvůli Fidorkám jsem vyburcoval své kamarády, protože už v únoru se objevily stránky, kde měli lidé hlasovat, jaká Fidorka se přestane vyrábět. Já to zjistil až někdy 20. března, kdy do konce hlasování zbývalo 10 dní, a má Hnědka byla beznadějně poslední. Zkopíruji jsem srdceryvný e-mal, který jsem rozeslal. Do jeho předmětu jsem ještě napsal "Prosím o záchranu", čímž jsem Veselé způsobil málem infarkt, myslela si, že umírám, že se blíží konec světa a že si je všechny svolávám proto, abych jim zaskřehotal má poslední slova. Nechce se mi v tom mailu přepisovat jména, takže Chemická je Martina, David její (za nějakých 40 dní) manžel, Sladká je Míša, Martin zase její manžel. Chemická na sladký moc není, ale když se jí narodil malej, poslal jsem jí do porodnice poporodní proviant, má ráda chuť kokosu, takže modrý Fidorky, mléčný Bounty, hořký Bounty, Koko tyčinky, Mars, Knoppers, bílá Delissa, rybízák, Kolonády a pytlík strouhanýho kokosu, aby mohla šňupat. Níže tedy fidorkovský mailík:

Ahoj ženy, ahoj Martine, ahoj Davide,

tímto neformálním pozdravem vás oslovuji proto, že je to kratší a oslovovat vás křestními by bylo hrozně zdlouhavé (David a Martin jsou výjimka). Mám problém, Houstone (jo, jako bych vás slyšel: "Ten máš celou dobu, co tě známe!":-D) - chtějí letos přestat vyrábět jednu z Fidorek. Na tomto webu se o tom hlasuje:

http://www.vykutalenarostarna.cz/

Vůbec mi nejde o výhru 15 kusů pro hlasovanou verzi, ani nechci 15 kusů nové, citronové příchutě. Jde o to, že má nejmilejší Fidorka (hořká) má nejméně hlasů. Jestli ji ti kokoti přestanou dělat, přijdu o jednu z významných radostí v životě. Proto vás snažně prosím, hnědá mrcha nesmí být poslední! Rozešlete tento kulervoucí mail svým sourozencům, rodičům, kamarádkám, kamarádům, nadřízeným i podřízeným.

Jde v podstatě o záchranu světa.

VZKAZ PRO MARTINU:

Ser na kokos! Ať tě ani nenapadne hlasovat pro modrou, teď jdou osobní zájmy stranou, jasný?:-) Kokosová bude žít dál, musíme resuscitovat hořkou, musíme, slyšíš? Musíme!!!!!!!!!!

Omlouvám se ostatním za emotivní výstup, toto dopoledne je pro mě psychicky náročné, přišel jsem o srdce, místo toho mi pod tričkem buší Fidorka.

VZKAZ PRO DAVIDA:

Při hlasování své nastávající jí posečkej za zády, kdyby přece jen měla nutkání podlehnout modrému alobalu. Spoléhám na sílu tvých paží, pokud náhodou bude kurzor myši směřovat jinam než na hořkou verzi. V případě lehké fyzické potyčky hradím zničené myši a touchpady. Silnější klik a bicák musí zvítězit, nic naplat. Totéž platí pro Martina a Míšu.

Závěrem tohoto mailu bych vám chtěl poděkovat za účast i kliky (myší, ne na rukách). Soutěž končí 27. března čili za 10 dní. Nevím, jestli se nám podaří stav zvrátit, ale musíme se, kurvadrát, pokusit. Ani klik nazmar. Spoléhám na vás.

Váš

Martin

Přátelé, oni za to vzali a skutečně zvrátili stav. O pár dní později mi napsal Andílek, ségra Chemický, že už hlasovala taky, ale jestli vypadne modrá, přestane mě mít ráda. A skutečně, modrá vypadla, hnědá skončila předposlední, a to o pouhé procento před modrou. Všem, kteří hlasovali, pak dorazil e-mail s výsledky, a když jsem jednou telefonoval s Veselou, otevřeně se mě zeptala, jestli už mi sesterské komando (Chemická a Andílek) přijelo rozbít držku. Že prý jsem Chemický slíbil, že kokosová přežije. No ano, v tu chvíli, kdy jsem žadál o hlasování, byla třetí a měla setsakra náskok. A to jste neviděli nasranost lidí na fidorkovské facebookové stránce. Pro většinu z nich byla modrá nejoblíbenější příchutí a nemohli pochopit, jak může Opavia zaříznout příchuť jen na základě jednoho blbýho internetovýho hlasovaní. A někdo v té diskuzi poznamenal, že by se nedivil, kdyby šlo o aprílový žertík, což se následně 1. dubna potvrdilo. Takže žádná příchuť nekončí, byla to jen chytrá marketingová kampaň. Jen s ní začli o dva měsíce dřív, protože kdyby to spustili až 1. dubna, lidi by pochopili, že jde o Apríl. Takže jsem své kamarády burcoval zcela zbytečně.

Konkurz - k němu mě inspirovala Poutnice. Tak mě napadlo - vy, co své poprsí považujete za kvalitní, včetně Poutnice, nechtěly byste mi ho přijet předvést? Víte, mám pocit, že mám hovno ze života, možná vinou i té zácpy. Že bych si vedl diář a u každé bych si psal buď  "K" jako koukání, nebo "P" jako pomačkání. Nikdy jsem v ruce nedržel nahý prso, kromě toho mýho, a chtěl bych to prubnout. Mamince to samozřejmě říkat nebudeme, řeknu, že jste moje učitelky španělštiny, latiny, že mě učíte práci na hrnčířským kruhu atd. Asi bych vám je ani ohmatávat nemusel, stejně by mi to způsobilo prohloubení karpálního tunelu, ale hned jak dopíšu tuhle kapitolu, si zkusím vygooglit návod "Jak se drží koza". Záměrně to píšu v jednotném čísle, protože mi obstojně funguje jen pravá ruka. Jo, a kdyžtak dorazte v kulichu, uznejte, že Esterka v něm vypadá nadpozemsky roztomile (teď se tady tlemím jak debil. Přijedete v červenci, maminka vám půjde otevřít, vy budete mít na hlavě kulicha a řeknete: "Já jsem Martinova učitelka špániny.") A ty drobky?

- přijede Chemická, včera přijeli na Vysočinu a budou tady až do úterý, tak prý navštíví starýho pardála. Chtějí zaplatit na matrice správní poplatek, chtěli přijet už o Velikonocích, ale malej měl kašel, teploty a antibiotika

- sehnal jsem jim na inzerát kočárek

- dohodil jsem Chemické kosmetičku, tohle mě baví

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší