thetis: Vždyť člověk může uvažovat dopředu jak chce, ale nikdy nedokáže zvážit úplně všechny možnosti. Holt nejsme jasnovidci. Vždycky se může stát něco nepěkmněho a nepříjemného. A vždycky se časem taky stane. Ale když nebudeme nikdy jednat podle svých přání a snů nestane se NIC, ani to krásne. A to je teprve důvod k trvalému utrpení. Nejen toho, který takové utrpení zažívá osobně, ale i jeho bezprostředního okolí. A to mi připadá hrozné a děsivé. Kdo nic neriskuje, nic neztratí. Ale taky nic nezíská. A nejsou zisky a ztráty tak trochu definicí života?