iva: První věta předposledního odstavce si zasluhuje velký potlesk a
Vidím to na sobě, vidím to na lidech, s kterými musím jednat. A věříš, že kdykoliv si tohle zlaté pravidlo uvědomím, jde najednou jednání lehčeji?!
Jsem sobec, konečně, a vůbec se za to nestydím. Protože dokud jsem se snažila vyhovět, byla jsem onuce, se kterou si každej vytřel pozadí, měla jsem vztah, který ze mě skoro vysál poslední zbytky sebevědomí a málem jsem se zhroutila.
Teď žiju a jsem fajn!
PS: ten přímer s jednoročním opilcem je fajn, pokud si tedy ten jednoročák nevybere den, kdy dopředu ví, že s jeho funkčností od následujícího rána počítáš. To je pak nefér a je to na zabití
Ale pokud nemá druhej den úkol, je to spíš uvařit mu česnečku a mít z něj srandu. Alespoň my to tak s Chotěm praktikujeme