radus: Hm. Přijde mi, že se dost uzavíráš před světem. Chápu. Dělala bych to naprosto stejně na tvém místě. Ale cesta je... Princip je stejný: i já, i ty si dáváme úplně hloupé překážky - proč to nejde. Zkusme se prostě rozběhnout a řešit tu reálnou překážku až si o ni rozbijeme hubu. Co se stane? Nic... Pomyslně oprášíme kolena a znovu se rozběhneme...
S tím jazykem bych to taky neviděla tak marně. Zrovna ráno mě rozsekal v mailu jeden z tvých komentářů. To prostě dokážeš sepsat jen ty. Ty bláho!!!
Btw. Měla bych pro tebe dvě překvapení. Jedno je realizovatelné hned. Druhé musím promyslet a rozběhnout se přes překážky, ale určitě je taky realizovatelné
A jestli chceš zvednout sebevědomí: včera jsem o tobě řekla tchýni