"Můj milý Deníčku" (věnováno Tobě)

Až se z únorových kapitol plných deprese a erekcí prokoušeš sem do listopadu, snad poznáš, že tyhle řádky jsou o Tobě, Deníčku. Konečně mám pocit, že zase Osud začal makat v můj prospěch. Chápu svý čtenáře, který určitě budou chtít vědět jak, proč a kdy, ale já si tě, Deníčku můj, vážím moc na to, abych tady do detailů ventiloval vše, co se mezi námi od 31. října 2017 událo.

Ale nechci svý čtenáře nasrat, zároveň nechci nasrat tebe, takže kompromis? Poznal jsem ženu, velmi krásnou a velmi chytrou. Má neobyčejně sexy jméno (Deníček), přičemž ty okolnosti, za kterých se to stalo, by vás ohromily. Vděčím za to nepřímo Chemický. Chemická měla určitý přání, sen. A já ji v tom snu chtěl podpořit. Je důležitý za něčím jít. Jenže objednávka se úplně nevyvedla, krapítek zazlobily interní systémy, já tak trochu reklamoval a při vysvětlování mých pohnutek, proč zrovna kupuju to, co chlapi obvykle nekupujou, a kdo vlastně jsem, to dotyčnou pracovnici podpory onoho e-shopu oslovilo natolik, že jsem jsem ji začal na její samozřejmě že soukromý e-mail posílat kapitoly tohohle blogu.

Z oslovování "Nejváženější zákazníku, vždy k Vašim službám" jsem ji nabídl jako první tykání, takže jsem se stal během toho týdne "Marťou". Už jsem vlastně zapomněl, jaký to je být delší dobu šťastný, opravdu a moc. Dík za to, že jsem se zas v někom našel.

Prcek Chemický má antibiotika, náběh na zápal plic, takže nic moc v tomhle. A o co šlo s Chemčou? Ne, o erotický pomůcky ne, vy kaňouři, nejsem debil. Týká se to jógy, zbytek si domyslíte. Loučí se MoW v pozici Šávásána:-)