Anita, má láska! (aneb trochu cukru do vašich žil)

Je dobré znát číslo účtu Chemický, snadno ji můžu využít pro své nekalé úmysly, protože má velikou alergii na přijímání hotových peněz ode mě, jinou formou by je nevzala, v tomhle ji nechápu. I stalo se, že Deníček mi poslal k svátku balíček (hezky se to rýmuje, úmysl to však není), ve kterém se skvěla nová bohyně na sušenkovém nebi - Anita, obrázek níže.

https://secure.ce-tescoassets.com/assets/CZ/144/8584004031144/ShotType1_328x328.jpg

Chutnala tak božsky, až se mi svíral šourek. Vyhlásil jsem celostátní pátrání a chtěl ji navěky. V obchodech, kam se rodiče vydávali na nákupy, ji však nespatřili. Proto když se vydali do Pardubic pro dveře, poprosil jsem bráchovu přítelkyni, ať mi 10 Anit koupí, ať můj šourek pěkně cvičí (to o tom šourku jsem ji samozřejmě neříkal). Co ale nastane, až těch 10 kusů sežeru? Je tu přece Chemická, která ochotně plní mé příkazy. Píšu ji srdceryvný mail:

Ahoj,

píše ti na cukru a sušenkách závislý magor, který by tě chtěl o něco poprosit - objevil jsem díky Deníčkovi nový druh sušenek. Jak mi totiž poslala ten balíček k svátku, byla tam i tahle Anita a mně hrozně zachutnala:

http://www.idcholding.com/cz1/uploaded/system_files/original/anita-coko-50g-sb.png

Bohužel, tady v obchodech na ni naši zatím nenarazili. Tak jsem tě chtěl poprosit, jestli by ses po ní nekoukla v Praze. Prosím tě, ať tě ani nenapadne objíždět kvůli ní s Davidem půlku Prahy, nebo obrážet obchody jen kvůli mojí sušence, jasný? Myslím tím to, až půjdete na nákup do Tesca nebo Alberta, jestli byste se mi po nich nekoukli. Kolik chci kusů? Nevím, stačí 10:-)

Pozor! Těch Anit jsou dva druhy:

http://www.idcholding.com/cz1/anita

Já mám zájem jen o tu první, tmavou, s přídomkem "Čoko", tu karamelovou nechci. Hned jak dopíšu tenhle mail, posílám ti na účet 100 korun. Mělo by to pokrýt zhruba náklady na ně. Pokud budou stát méně, zbytek si nech, pokud více než 110, doplatím ti to, ale počítám cenu 9,90 za kus. Ty prachy si prostě vezmeš, je to věc, o kterou si říkám já tobě, a tudíž je tvou morální povinností ty money přijmout.A nebo víš co? Vezmi mi jich 20, ať mi chvilku vydrží:-) Dík.

Ty prachy ti musím přeposlat. Kdybych ti je dal až při návštěvě, tak si je nevezmeš, na to už tě znám moc dobře, bohužel:-) Ty seš na to přijímání peněz ode mě úplně děsná, snad až nějaká hyperalergická, nebo co:-) Hele, kdybych byl zdravej a půjdu do krámu, tak za ty sušenky taky budu platit, tak se nezkoušej z toho vyvlíknout, žádný vytáčky:-) Jo, já vím, že mě máš ráda, ale to už prokážeš tím, že vůbec sebereš odvahu si dát do košíku 20 Anit (lidi kolem tebe klopí stydlivě oči, někteří kroutí hlavou, další si poplácávají na čelo, pokladní si posměšně odfrkne, budeš s těma 20 Anitama u kasy za exota:-D).

Jsi asi jediná, kdo mě může propojit s Anitou, a myslím, že jsi vždycky chtěla, abych se s nějakou propojil:-) Posílám tedy dvě kilča, stačí, když mi je přivezeš mezi svátkama. Ještě jednou díky moc a pusu:-* Jo, já tady nějaký sůši mám, aktuálně přes 30 hnědých Fidorek, ale teď mám chuť na Anitu:-)

Martin

Byl jsem kretén, přeposlal jsem 200 korun na její konto, a to velice pronto. Pak mě ale napadlo se podívat, kolik ta Anita stojí - má průměr 11,90. Takže jsem ji poslal ještě 50 korun coby doplatek na koupi těch oplatek.

Rok 2012 - chci koupit paměťovou kartu do mobilu kvůli záloze SMS, stačí 2GB. Všude kolem stojí 150 až 200 korun, ovšem následně zjišťuji, že v Softcomu ji mají za 65 korun. Píšu Chemický brutálně lísací textovku, ochotně souhlasí. O několik týdnů později mi ji přiváží a já ji z postele naviguji, ať mi u psacího stolu otevře prostřední šuplík, ve kterém mám pokladničku. Nechce. Prej to je blbý, aby mi lezla do věcí. Trvám na tom. Odmítá a odchází od stolu. Prej ať to nechám bejt. To mě vytáčí. Naštěstí je doma mamka, takže začnu volat: "Mami, mami!" Maminka rozrazí dveře a ptá se, co chci. Oznamuji, že mě Chemická zlobí, protože si nechce vzít prachy za věc, kterou jsem chtěl. Mamka použije několik donucovacích chvatů a Chemča poslušně, ale nepříliš ochotně kráčí ke stolu a z mé královské pokladnice si s děsivým šklebem bere 65 kachlí. Hodná.

Kdyby tohle náhodou nezabralo, měl jsem připravenou i vylhanou hardcore variantu: "Mamííí, pomoc!!! Chemická mě chce znásilnit!"  

Naštěstí jsem k tomuto kroku nemusel sáhnout. Anita nakonec byla minulý týden objevena mamkou a Karlíkem v Tescu, třeba ale ta z Prahy bude chutnat líp. Ten sušenkový mail jsem totiž odeslal 26. listopadu. 

Váš sušenkový MoW

P. S. (12. prosince 2017) - objevil jsem i tyto úžasné kokosové Mannerky, i ony chutnají velmi erektivně:

https://www.delikatesy.online/manner-milch-schoko-kokos-25g

A můžu tomu dát ještě jeden, tentokrát filozofický rozměr? Jsem rád, že znám její číslo účtu, já už si o něj řekl v minulosti mnohokrát, nikdy mi ho nedala. Možná to považovala za zbytečné, možná měla strach, že bych chtěl vyrovnat dluh z plesu v Bělí v roce 2012, kdy ji určitě dlužím část prachů za ten džus a kompletní prachy za lístky do tomboly. Letos v únoru mě prosí, jestli bych nekoukl na kufříky s nářadím, David chce k narozeninám (má je v březnu).

Hledám, nacházím za výbornou cenu, ptám se jí, jestli ho mám objednat, v textovce odepisuje "Objednávej!". Objednávám, platím ze svého účtu, Chemická mi přeposílá prachy, získávám tak číslo jejího účtu. Jelikož kufřík stál 1 989 korun a od 2 000 byla doprava zdarma, přihazuji k objednávce šestihranný ocelový vrut za 11,11,-. Ten platit nechci, píšu, že je to předsvatební dar. Pokud uvidím na svým účtu jen o halíř víc než těch 1 989 korun, na žádnou svatbu ji nepůjdu, zůstanu doma a budu čučet na prcando (péčko). Fakt poslala jen 1 989 korun, patrně tušila, že jsem magor, který by slib v případě proplaceného vrutu ozajstně dodržel:-)

Navíc Chemická má velmi dobře zapamatovatelné číslo účtu:-D