Mow | MoW bloguje

Včera jsem se tak přehraboval maily a narazil na konverzaci s Leonou, kterou jsem, jak víte z minulosti, připravil o kalhotky. Nyní bych to mohl zveřejnit v plném znění, když mi bylo divné, proč se tak znenadání odpojila. Druhý den poslala vysvětlení:

Promiň,

Tuhle kapitolu tvořím speciálně pro Mraka, už byla téměř dokončená, ale když jsem přetahoval poslední obrázek, smekla se mi ruka a já ho pustil přímo do textu kapitoly, takže veškerý text a veškeré fotky zmizely. Ten pohledný mladý muž mě velmi potěšil tím, že zná Markétku, proto jsem se rozhodl, že mu předhodím další dvě, z kterých se mi ještě dnes rozevírá a vibruje

Ha, první z dvojmatek zítra dorazí, obdržel jsem tuto kouzelnou textovku:

"Ahoj milacku, zitra bychom se mohli s Eliaskem stavit, ale idealne kolem jedne, potom bych zajela rovnou pro Emmi a na tenis. Vim, ze mas zrovna siestu, tak pochopim, ze se to treba nehodi. Ale zkusim to...:)"

Jasně že hodí, tohle vždycky:-)

Včera jsem zkusil po X měsících napsat Lumpici textovku, nevím proč. Od dob, co má chlapa, je jako Stalingrad - těžce proniknutelná. Ale to už bývala i předtím. Poslední týdny mi něco dochází, něco se změnilo. Možná se tu budu opakovat, dost z toho, co zde budete číst, jste už četli v minulých kapitolách, ale cítím se jinak, hůř. Možná je to tím, že jdeme zase do léta,

Tak už jsem byl v kině včera, tedy o týden dřív, a v Brodě. Chotěboř se nám totiž trochu vysmekla. Já původně nevěděl, že se dá obsazenost chotěbořského kina sledovat online, a nebýt Karlíka, nevěděl bych, že už jsou místa obsazená, respektive pro vozíčkáře obsazená. Jako vozíčkář totiž můžete být před první řadou, což se mi nechtělo, nebo v řadě osmé, kde asi ještě