Jsem chlupatej a nestydím se za to, taky milovník Nutelly, masa, dobrých filmů a rockové muziky, sběratel propisek, fanoušek žen, gynekolog-teoretik a především vozíčkář:-)

míša: Ja jsem jednou pred otazkou, zda-li do vztahu s tezce postizenym, stala. Byl to clovek, ktery s nasi firmou externe spolupracoval a velmi jsme si rozumeli a casem nase konverzace o praci prerostla do osobni roviny a doslo i na setkani. Mimochodem pratele jsme dodnes. A jeste pred zacatkem cehokoliv intimnejsiho jsem si (protoze jsem mu nechtela ublizit tim, ze bych sebe a sve sily precenila) kladla otazku, kam to povede. Protoze on se bez asistence u tech nejbeznejsich cinnosti od hygieny az po stravovani neobesel. Zustane s maminkou, ktera o nej pecovala, budeme se obcas navstevovat a nebudeme spolu zit? I pres vsechny problemy s tim spojene najdeme vhodne bydleni a co dal? Asistentka, pripadne ja se vzdam do znacne miry sve prace a budu se o nej starat? Zvladnu to? Chci tak zit cely zivot (protoze si neumim predstavit jit do takto lozeneho vztahu a opustit)?
Odpoved byla zaporna. Jina situace by byla, kdybych pred tu situaci (napr. po urazu) byla postavena a bylo treba se k ni postavit, tam bych nic neresila a snazila se s tim popasovat, jak bych nejlepe mohla a umela. Ale pokud vse nevidis se zamilovanou naivitou, nutne se ptas i na tyhle otazky.
Tudiz co se vztahu tyka, jsem skepticka a rada si treba za cas prectu, ze jsem se spletla a jsi stastny.
Co se uplatneni tyka, myslim si, ze byla trochu chyba, ze jsi nestudoval dal a neprohloubil znalosti ze stredni. V tomto ohledu znam vice hendikepovanych, kteri maji dobre pracovni uplatneni, ale faktem je, ze jsou obvykle pomerne specificky zamereni a ve svych oborech hodne dobri. Ale chapu, ze to je i o casovych moznostech ostatnich clenu rodiny v pripade odvozu atd.
Preji ti hodne stesti a alespon nejaky splneny sen.