Jsem chlupatej a nestydím se za to, taky milovník Nutelly, masa, dobrých filmů a rockové muziky, sběratel propisek, fanoušek žen, gynekolog-teoretik a především vozíčkář:-)
Článek Smutný noci
Komentáře k článku: Smutný noci
cukrenka®svetu.cz: Chápu Tebe a chápu i ji.
Když člověk pracuje/chodí do školy atd. tak ten čas utíká rychleji. Mně ty pracovní dny utíkají rychlostí blesku. O víkendu je pak rád, že si odfrkne a má čas čistě sám na sebe, případně na dodělání restů z týdne. Ano, přiznávám - teď jsem zrovna na té druhé straně barikády. Vstávala jsem dneska v jedenáct, protože jsem se konečně mohla vyspat a dospat to, co jsem za celej týden nemohla. A teď s Tomem makáme v domácnosti na tom, co jsme nestíhali přes týden (s občasným "odfrknutím" tady u kompu
).
Ale znám i z minulosti jaké to je být delší čas doma a vím, jak MOC je tohle palici. A Ty to tak máš a o to intenzivněji jsi to vnímal, když Ti neodepisovala.
Takže jak říkám - dokážu se dost dobře vžít do obou stran a myslím, že tenhle "souboj" nemá vítěze. Prostě jste se jen rozcházeli ve způsobu života. Každý jste měli jiné tempo a tak to dopadlo takhle.
Nicméně napadlo mě, zda jsi někdy zkusil třeba přes nějakou seznamku najít někoho v okolí na vozíku v invalidním důchodě. Kdo má stejnej problém jako Ty - nedobrovolně spousta času, zajímavých myšlenek a chuť inteligentně konverzovat. Ideálně ženská, protože seš takovej Casanova.
bad girl: Sorry, ale přijde mi, že to moc řešíš a zbytečně hnijes v minulosti když podle mě pro tu holku si neznamenal tolik jako ona pro tebe. Já od 15 si píšu s jedním klukem, který bydlí až na Vysočině a taky prostě občas pokecáme, ale nic spolu neplánujeme ani setkání a každý žijeme svými životy. Chápu, že lidé s handicapem nemají tolik možností jako zdravi lidé, ale např. si můžou najít někoho jako jsou oni sami. Já například na zastávce potkávám pár... Vozíčkáře a holku, která divné chodí a vypadají šťastne. Ale prostě nesmíš žít minulosti
misa: No jo, ale ty jsi se s ni nikdy nevidel a nestravil s ni par realnych situaci. Milujes svou predstavu o ni, kterou sis na zaklade virtualni komunikace vytvoril, coz je obecny problem podobnych pseudovztahu. Mame moznost si do nej vyprojektovat presne to, co chceme a po cem touzime. A ver, ze ani miliony mailu nedaji realny obraz dotycneho cloveka.
Muzes jim byt po pismenkach okouzlen, ale milovat? I me by to vydesilo, navic v situaci, kdy v tomto ohledu jsem plne saturovana nekde jinde jako byla TT. Mela bych pocit, ze ti neco dluzim..
Misa (ta s vozickarem)
mow: Vím, jak vypadá, vím, jak zní. Skvěle a sladce. Někdy v roce 2010 nebo 2011 se mě ptá, jestli bych se nedostal do Prahy, že by se se mnou ráda setkala. Jenže taťka Prahu nemá rád, a i kdybych se s ní setkal, co jí říct? Vášně opadly, už je jinde.
---
mow.pise.cz
hroznetajne: Když ona komunikace přes internet toho umí tolik schovat! věci, které by člověka v reálu na druhém dráždily prostě nejsou přes klávesnice vidět. A proto je to možná tak zrádné. Proto se tak snadno pro druhého člověka zahoří. Já jsem dokonce vedla dlouhé litanie na internetu s člověkem, se kterým jsem se denně viděla!!! Přes počítač to bylo krásný, ale v realitě mi vlastně na něm hrozně moc věcí vadilo. Třeba to, že nechtěl moc doopravdy komunikovat a dával přednost počítači. Zjistila jsem, že ten za počítačem a ten v realitě jsou skoro dva jiní lidé. Ten virtuální mi vyhovoval víc a to není úplně dobrý.
Vím, že máš překážky, které jiní nemají, ale... Nesmíš se nechat ničit iluzí, kterou si vytvoříš v hlavě a kterou ti pomůže vytvořit ten na druhé straně. A pokud jsou tohle pro tebe stejně jenom kecy - ber to tak, že jsi prožil něco nádhernýho. Cítil jsi u toho hezký věci a o tom ten život je 
, i když je to kolikrát fakt na hovno 
.
mow: Nevadí, holky, když si vás vezmu do huby obě? On je to v podstatě začarovaný kruh. Dřív mě ženský bavily, ale taky jsem žil. Chodil do školy, měl jsem dost témat ke konverzaci. Po skončení školy to jelo chvilku samospádem, ale já už v podstatě dnes nežiju.
Občas v posledních týdnech přemýšlím, že bych zkusil dopisování s někým. Ale je to blbost. Po takových dvou třech měsících by témata ke konverzaci vázla. Zajímavý je, že s Chemickou na vejšce jsem tenhle problém neměl, možná to bylo tím, že jsme primárně kecali o jejím životě, a s tou mi konverzace téměř nikdy nevázla. Mrkněte na můj blog. Je jako život v sínusoidách. Chtěl jsem holku? Chtěl. Ale o čem jí psát, když je každý den stejný? Nejdřív musím dát svýmu životu smysl. A smysl mu dávají úkoly od kamarádů. Většinu roku je můj život nezajímavý a po počáteční, i když sebevětší vášni to nadšení opadne. Na to dojely veškerý mý internetový známosti. Možná se naštvete a Cukřenka, Korektorka, Alča, Say, Mečoun, Pacička, Barča, zkrátka všichni mi určitě napíšete, že váš život je taky nezajímavej, nic moc vzrušujícího se v něm neděje, totéž by asi řekly i ty, které znáte z tohohle blogu (Chemču, První, Sladkou a další). Já vím. Ale rozhodně je zajímavější než můj, respektive je v něm pořád co řešit - poblitý děti, zlobivý děti, práci, potkal jsem tuhle, potkal jsem támhletoho, je to jiný. Řeší společný situace, zážitky. Nevím, asi jsem moc naivní, ale problém je můj bezstarostný a nudný život. A do týhle prázdnoty si mám přivést Držitelku čárky (tohle Korektorku určitě rozchechtá
).
Dnes už kamarádky mají rodiny = děti = svůj život = méně času na mě. Změnil jsem já svůj život nějak? Dřív jsem jim vyprávěl o životě, seznamkách, zážitcích. Dnes jsem spíš zjišťovač, co se má furt stejně - včera, dnes i zítra.
Postiženou? To jsem zkoušel, nevedlo to k výsledku. Já musím překopat svůj život, pak se můžu o někoho ucházet.
Jo, je blbost žít minulostí. Ale trochu se ti to kecá, bad-girl. Skoro všichni mají nějaký svý ex, někteří na ně vzpomínají v dobrém, jiní ve špatném, ale většina z vás tady vztah má, někteří relativně funkční, takže není důvod chlastat a hrabat se ve vzpomínkách. A i pokud vztah nemáte, je pro vás snazší to něčím přebít, máte funkční údy, můžete cokoliv. Já funkční údy nemám, takže jsem závislý na druhých. Čili takhle. Ale dík za podnětné myšlenky. Váš život je prostě bohatší, i když to tak někdy nevidíte či necítíte. A Cukřenko, jsou věci, který ani sexy mozek nezachrání.
---
mow.pise.cz
cukrenka®svetu.cz: Broučku, na koho byl ten komentář?
Já Tě chápu. A vůbec bych neřekla, že se v mým životě nic neděje. Naopak..., jak jsi napsal - pořád je co k řešení. Už i tím, že člověk chodí do práce. Takže já Tě fakt chápu, že máš dlouhé chvíle...věř mi. A soucítím. Sice mě sere každé ráno vstávat do práce, protože pro moje tělo fakt není přirozené vstávat o půl sedmé. Ale i přes to mrmlání jsem pak ráda, že jsem někde užitečná. A je mi líto, že Ty tu možnost nemáš - jít to někam třeba "vyběhat", pracovat nebo tak něco. Nemyslím si, že to máš jednoduché. Naopak. 
Škoda, že Ti nikdo nedal možnost pracovat třeba přes počítač. Přitom bys byl tak šikovnej, kor s tím Tvým umem vyhledávání. Bohužel mě nenapadá, jak tohle zpeněžit...:/
Je lehké Tě odsoudit, žes byl na ni "závislý" a tak. Ale kdo není ve Tvý situaci, těžko Tě může soudit.
Jak to dopadlo, když sis zkoušel najít nějakou vozíčkářku alespoň jako kamarádku? V čem byl zádrhel? Měla jsem kolegu (teď už je pryč) po obrně, ale nějaké "lehčí" a ten měl problém s chůzí a s rukama. A našel si vozíčkářku a jsou spolu opravdu šťastní.
zlomenymec: Tvojí nejsilnější stránkou je rychlý internet, spousta času (i když se ti to nezdá) a tvůj sexy mozek (jo, i ten)
S tím, ač se ti to nezdá, zmůžeš mnohem víc než kdejaký chudý sběrač odpadků někde v Indii. Můžes se sebevzdělávat, můžeš se učit cizí jazyk(y), můžeš navštěvovat spoustu internetových kurzů, hrome, můžeš přes internet i vystudovat (pravda, na to potřebuješ ten cizí jazyk...)
Takže bych fakt být tebou neházel čerta na zeď, ani nemaloval flintu na žito. Chodíval jsem dobrovolničit k jednomu pánovi s DMO (byl-je na tom dost podobně jako ty) a sakra, ten chlap znal naši historii tak jak snad nikdo Když jsem s ním hrál nějakou vědomostní hru, tak jsem se modlil, aby si nevytáhl nějakou otázku z historie...
Takže tu máš docela možnosti, né že né. A jakmile jich začneš využívat, rozprostřou se před tebou nová téma, o kterých se bavit s kočenkama na internetech... a to by pak byl ten další krok.
Teda, mně se to píše hrozně lehce, jasný, ale líp ti asi poradit neumím
mow: Až po dopsání komentu jsem si všiml, že přibyly od míši a VB (Vlasová bohyně aka Tajnůstkářka). O TT jsem vyprávěl i jinejm, a občas čelil posměchu. Jak se můžeš přes net zamilovat? Někteří mě považovali možná i za magora, ale jde to. Kdo nezažil, nepochopí.
VB, přesně tak, byl to můj nejdelší internetovej vztah. Dost zničující, ale i krásnej. Jen se divím, že nikoho z vás nezarazila ta její věta "Pět let života v háji", kterou bych pochopil, kdybych měl šanci na vztah, ale tu jsem neměl. Že mi jako "obětovala" 5 zbytečných let? Pro mě to teda zbytečný roky nebyly.
---
mow.pise.cz
misa: Ja jsem tu vetu pochopila ne jako litost a zmar, ale proste konstatovani, ze kazdy z vas mel pocit, ze s druhym buduje jiny druh vztahu. At uz podvedome (u tebe) mozna nenechava zhasnout jiskricku nadeje na vztah jiny, nez ten pratelsky, zatimco ona te brala jako dobreho virtualniho kamarada, spriznenou dusi a mela pocit, ze tim vyznanim tvych citu uz to nikdy nebude jako driv. Ze to mezi vami zustane viset jako neco nevyrceneho. A mela podle meho nazoru bohuzel pravdu. Marto, vzdyt ty se tim uziras i deset let pote. Ja samozrejme chapu, ze jsi v jine situaci, nez vetsinova populace a neposmivam se ti. Ale chapu i ji, ze ti proste nechtela davat zbytecne nadeje, podporovat ity a treba i jitrit stare rany. kazdy asi nekdy nekoho proste odstrihl a ne proto, ze by byl hajzl bez srdce. At uz kvuli sobe a svym citum, tak i s ohledem na druheho, protoze mu nemuze dat to, v co ten druhy tajne doufa.
mow: Jo, v pohodě, vím, jak to myslíš. Jako já vždycky věděl, že nic nebude, naposledy jsem byl naivní u První. Ale Drtící prostě úžasně vyplnila to vakuum, který po konci střední přišlo. Cítil jsem hrozně sám. Kamarádi, o kterých tu čtete, byli dost zaneprázdněný svýma životama, nástupem na vejšku, a já se cítil hrozně sám. Ano, stal jsem se na komunikaci s ní závislý.
---
mow.pise.cz
a.: Přesně jak psala slečna v prvním komentáři. Vy jste měli každý jiný způsob života. Ty mraky času a jí to jinak utíkalo, protože škola, práce, povinnosti, dospělý život po boku partnera, kdy už to všechno jde jiným směrem. Ten čas je potřeba si nějak vyplnit, ne se upínat na někoho...
korektorka: Mowe, díky za nahlédnutí do osobní korespondence. Mně se zdá, že Drtící je v jádru hodná holka, která ti nechtěla ublížit, jen to bohužel tak dopadlo. Bylo od ní naivní si myslet, že může mít vrbu a přítele, který je kvůli svému hendikepu odkázán hlavně na virtuální svět, a vše s ním prožívat a vylévat mu svoje srdce, aniž by to pohnulo s jeho city...
Sice jste si to pak vyjasnili a tys po ní chtěl intenzivní přátelství, aby to uspokojovalo tvoje city k ní, ale ona byla už jinde a chtěla jen běžné přátelství, kdy si napíšete párkrát do roka a budete o sobě vědět nadále to podstatné.
Bohužel to lépe dopadnout nemohlo. Kdyby ses nevyslovil, litoval bys toho možná ještě víc. Prostě jsi to musel zkusit.
Těch 5 let v háji myslela tak, že jste 5 let něco budovali a mohli byste na to navázat už jen občasným kontaktem, ale ty to vidíš jinak a boříš svou aktivitou i to, co ona chce zachovat. A ty jsi prostě nemohl jinak, delší pauzy v kontaktu tě ubíjely a spíš ti to bralo než dávalo, tak to nemělo jiné řešení.
cukrenka®svetu.cz: Nenapsala bych to líp...myslím, že jsi to vystihla dost dobře.
