korektorka: Moc gratuluju, Tajná!! Taky mám za sebou nějaký ten rok na češtině (FFUK) a musím říct, že z češtiny se i tam opravdu vyhazuje a ne málo. Na jiných oborech se skoro nevyhazuje, maximálně vyhodí jen úplně neschopného jedince nebo toho, kdo se na všechno vykašle, ale na češtině to neplatí. Dost lidí končí kvůli normativní mluvnici, historické mluvnici a především kvůli postupovým zkouškám.
Podivný zážitek mám z češtiny jen jeden. Nejmenovaný docent na literaturu 19. století se u testu choval jako cvok, běhal po třídě jak smyslů zbavený a místo toho, aby napomínal studenty, aby nenapovídali, špicoval uši a nic neříkal. Po písemce spustil výlev, ve kterém líčil trasy, kterými se prý šířila nápověda. Největší fór byl v tom, že prohlásil, že vyhodí od zkoušky každého, kdo poznal literární dílo podle úryvku a nemá toto literární dílo ve svém čtenářském seznamu, protože to znamená, že opisoval. To jsem si oddechla, neb jsem dílo naštěstí nepoznala. Zjistila jsem výsledky své písemné práce, splnila jsem požadovaný počet bodů, tak jsem se hrnula na ústní zkoušku. Tam mi dotyčný oznámil, že jsem písemnou část sice oficiálně splnila, ale pro něj je to málo, takže si vše přijdu zopakovat za 14 dní. Navíc mě narychlo přezkoušel z věcí, které jsem v písemce před hodinou nevěděla.
Za 14 dní jsem přijela našprtaná jako nikdy, test jsem dala skoro za plný počet bodů (dávala jsem si pozor, abych nepoznala žádné literární dílo, které nemám v seznamu četby)
, dorazila jsem na ústní, dotyčný mně a dalším třem lidem přidělil pár otázek a zavřel nás u sebe v kabinetě a odešel. Tak deset minut bylo ticho a pak rozrazil dveře s pokřikem, zda si neradíme. My z něj byli po písemné části celkem vynervovaní, takže jsme seděli tiše a psali. Tenhle vpád si zopakoval asi ještě dvakrát, nakonec přišel a zahájil zkoušení. Brzy ale řeč stočil na nějakou duchařinu, témata, co mi zadal k vypracování, nechtěl vůbec slyšet, prý s nima nemám nudit.
Pak se rozhodl, že nám všem vyvěští osud z ruky. Pokračování za chvíli, vzbudil se mi syn.