iva: Ani nevíš, jak jsi mě dojal. Hned nadvakrát. Nebo nakvadrát :-D
Celý čtení jsem si říkala, že i když je článek pro Chemču, musím ti stejně poděkovat, protože ač to asi netušíš (páč ti někdy buď nezvedám nebo típnu telefon), máš neomylnej čich tavolat vždycky, když to potřebuju. Buď něco sehnat (a už skoro přestávám mít výčitky) nebo je mi mizerně. A to vědomí, že sis na mě zrovna vzpomněl je fajn a zvedne mi náladu *andel*
A i když jsme si už přáli, ještě jednou ti chci povinšovat šťastný a veselý a zdraví, který se možná nezlepší (a ne, čůrat ve stoje fakt není vrchol chlapství :-D), tak ať se aspoň nehorší!
Díky, že jsi ;-)
rebarbora: Osobně jsem měla do určitého věku taky problém telefonovat *hi*
Ale teď vážně - asi nikdy mě na tobě nepřestane udivovat, jak jsi ochoten na sobě makat a posouvat svoje limity :) A navíc to všechno děláš vlastně jen proto, abys pomohl ostatním *frajer* Máš pravdu, moc takových lidí není *srdce*
Užij si krásné svátky a do nového roku ti přeju, aby byl pro tebe aspoň tak skvělý jako rok 2017 ;)
mow: Díky moc, holky, zrovna píšu z fungl nového 22" monitoru, předtím jsem používal monitory z roku 2006 (17") a 2009 (19"), tohle je úplně jiný kafe:-) Těšte se na vytučnělou štědrovečerní kapitolu*smich* Mně ještě telefonování dělalo problém před 5 rokama a i dnes, když telefonuji, chci mít zavřený dveře.
---
mow.pise.cz