Mow | MoW bloguje

Měkneš nám a už nemáš ten drajv, co jsi měl, MoWe, dřív. Dřív to byla kunda sem, kunda tam. Ty jsi nám zgayovatěl? Ale hovno, pořád jsem stejný prase a takhle kapitola nechť je toho důkazem. Objevil jsem něco, z čeho jsem sexuálně na větvi, a musím se o to podělit s částí mých nepočestných čtenářů a čtenářek, kteří večer pravidelně usínají s rukou v kalhotkách,

S Lvicí nás spojuje dost věcí, třeba podobná délka vlasů, slabost pro ártové filmy, kde kamera 30 minut zabírá krajinu a vůbec nic se neděje, a také to, že se rádi bojíme. Lvíte třeba to, že Lvice doma svítí zásadně loučemi, ráda se pohybuje v šeru a v ložnici na podlaze má pentáč? Inu, to naší královnu s hřívou ještě málo znáte. Ona má totiž slabost pro horory, a jelikož

Tak stále nemám svůj účet k Facebooku a už se k němu asi nedostanu. Líbí se mi ta rychlost komunikace. Když byste prošli můj profil, neobjevíte žádné pikantní fotky a ani jednu fotku, kde jsem já. Používal jsem ho primárně na komunikaci. Ne, nejsem závislý, Jen jsem byl zvyklý mít otevřené okno v prohlížeči s Facebookem a reagovat, když někdo něco chce.

Tak jsem totálně rozloženej, dojatej, uvědomělej (aspoň pro dnešek). Za poslední měsíc jsem zkoukl seriál Mozaika, můžu doporučit. Ale chci psát o něčem jiném. Začnu zeširoka a už tím svým širokým úvodem bystřejší z vás pochopí, ti méně bystří se to dozví v dalších řádcích: nekoukám na filmy o rakovině, nekoukám na filmy, kde umírají na ni děti nebo celkově děti na

Dne 28. srpna slavila narozeniny Tyčinka, má spolužačka z obchodky. Je hrozně hezko-divný říkat svým spolužačkám i po 25 letech středoškolskými přezdívkami. Přeju ji SMSkou. Ještě ten den vpodvečer mi odepisuje:

"Ahoj Martíku, díky moc za přání 😘 Ode dneška mi můžeš říkat Augustýne 😀"