radus: Hm. Přijde mi, že se dost uzavíráš před světem. Chápu. Dělala bych to naprosto stejně na tvém místě. Ale cesta je... Princip je stejný: i já, i ty si dáváme úplně hloupé překážky - proč to nejde. Zkusme se prostě rozběhnout a řešit tu reálnou překážku až si o ni rozbijeme hubu. Co se stane? Nic... Pomyslně oprášíme kolena a znovu se rozběhneme...

S tím jazykem bych to taky neviděla tak marně. Zrovna ráno mě rozsekal v mailu jeden z tvých komentářů. To prostě dokážeš sepsat jen ty. Ty bláho!!!

Btw. Měla bych pro tebe dvě překvapení. Jedno je realizovatelné hned. Druhé musím promyslet a rozběhnout se přes překážky, ale určitě je taky realizovatelné ;-)

A jestli chceš zvednout sebevědomí: včera jsem o tobě řekla tchýni :-D

---
radus.pise.cz

mow: Ahoj,

dík moc. A tchýně co?*smich* Nadšená. Když jsem byl na svatbě První, byla tam i Tyčinka, spolužačka ze střední, chodila s První do stejný třídy na základku. A když mi ho představovala, on mi podával ruku a říká: "Ahoj Martině, já jsem XY, slyšel jsem, že jsi docela dost na ženský."

Trochu mě to šoklo, když vám tohle řekne někdo při prvním setkání. Bylo ale fajn vědět, že má slabost pro ženy je známa nejen tady na Vysočině, ale sahá až do Prahy.

---
mow.pise.cz

radus: Tchýně překvapená a... jo... nadšená *smich*

Tvoje slabost pro ženy dosáhla vnitrostátního vrcholu, dosáhla až na Moravu :-D

---
radus.pise.cz