sayonara: Takže tě nedráždí ani taková zvěrstva jako "vykakali jsme se", "poblinkali jsme tátu" a podobné? Jako bylo by to cool, kdybych je naučila mluvit jako císaře římského, ale pokaždé jsem lehce v rozpacích, když se někdo zeptá, kolik vážíme.
Nicméně jsem si všimla, že o sobě občas mluvím v třetí osobě. Když se mi třeba něco povede, tak dětem sdělím, že Ereandil je borec.
mow: Když to jakoby říká tomu dítěti, tak vůbec. Když to říká v ordinaci pediatra, už je to na zamyšlení. Ale z Emimina vím, že MP je prý slyšet už i od doktorů a sester
---
mow.pise.cz
iva: Mateřský plurál jsem používala a nikterak mě to netrápilo. Prostě jsme něco dokázali a mě to těšilo. Navíc jsem si plurál dokázala překládat do nemateřštiny a rozhodně jsem necítila potřebu povýšeně jiným matkám pluralistkám dávat najevo, že na rozdíl od nich já jsem samostatný jedinec, který vychovává jiné samostatné jedince. Ale každý to má jinak a každého drží nad vodou něco jiného
Zdrobněliny jsem taky používala, šišlání nesnáším, ale mazlivý tón v hlase mi nevadil u nikoho.
Zato národní nadšení typu: "My jsme vyhráli!" mě deptá dodnes. Zejména ve spojení s protimluvem: "Zy blbci to zas pohnojili!"
Ne že by mě netěšil úspěch našich sportovců a neuronila jsem kroupu, když stála Ester Ledecká na bedně a hráli naši hymnu, ale prostě já a sportovci NEJSME tým (na rozdíl od mých dětí)
radus: Předně: Och! Jsem potěšena tím, že jsi mi spolu se Say věnoval článek!
Musím také moc pochválit vystavění celého článku! Ten odkaz na hokejisty, pojmenování matky a dítěte týmem - bravo! Fakt dobrý.
Ale stejně mě nepřesvědčíš. Vždy bude moje osobnost, jeho (její) osobnost. Moje úspěchy, jeho (její) úspěchy. Ačkoliv dohromady budeme tvořit tým s označením rodina Stejně tak, jako nechci být partnerem oslovována "mamko", jakože pokud to nemá účel pro to dítě, aby jasně pochopilo, že má něco udělat směrem k mamince. Ale abychom si třeba v posteli říkali "mamko" a "taťko", to fakt ne
A ten slovník... Chodívám teď hodně do Džungle, což je takový ten dětský koutek, kde odložíš děti, mají tam spoustu hraček, bazén s míčky, trampošky... a matky (a tety) si tam můžou dát kávu nebo třeba dvojku bílého. Divil by ses, co všechno z těch těhu a snažilek padá. Pfuj.
Už teď vím, jak je těžké udržet si rozum a řekněme "úroveň". Už teď mi solidně hrabe jen z toho rozpoložení, že chci dítě. Ale fakt nechci změklý mateřský mozek!
mow: "Mamko" a "taťko" mi přijde naopak roztomilý, samozřejmě se tak nesmíte oslovovat pořád, ale občas mi to přijde v pohodě, rozhodně lepší, než kdyby ti říkal "Radko". Do postele fakt "mamko" a "taťko" nepatří. Ale jednou mamka budeš, on bude taťka, takže pokud se tak občas budete oslovovat před potomstvem, přijde mi to zcela v pořádku.
Naopak nechápu ten dětský koutek. Téměř všechny mé kamarádky už mají děti a fakt si nevzpomínám, že bych zaslechl něco ze slovníku maminštiny. Když se jednou pokakal Daník, tak mi Chemická neřekla, že je pokakanej, ale že je posranej až na zádech, nebo že tam bude smrdutý překvápko Ne žádný kokínko, jak jsem se dočetl, vždyť to je výraz pro něco sladkýho.
Takže já nějak nechápu, co se to s tím mateřským mozkem děje, všechny ty spermíci, tuleníčka, to určitě při randech ty ženy z dětského koutku nepoužívaly. Vždyť otázka: "Nechceš do mě pustit spermíky?" zní úplně děsivě. A spoustu těch vyrazů ty ženský určitě neznaly, takže buď je začaly používat pod vlivem hormonů, čemuž nevěřím, nebo to začaly použít při styku s těmi, co používají podobně úchylný slovník, nebo je nasáklo Emimino.
Ale trochu praktičnosti to má, je to kratší. Než říkat "těhotenství", tak "těhu", "ovulace" je "ovu", "doktorka" je "MUDra", takže jak vidíš, úspora slabik je tam značná Já původně myslel, že tyhle výrazy používají, aby byly hustý, módní a trendy, aby zapadly do party. Vem si kolik existuje amerikanismů.
A nechat si čvachtat moc nepoužíváme, ale přijde mi to v pohodě. Takže někdy mám pocit, že se to s tou slovní prudérností přehání.
---
mow.pise.cz
radus: Radko nesnáším To plyne i z mého nicku
Evokuje mi to to, jak díky tomu, že mám krátké jméno si nikdo nedá práci s jeho zdrobněním. Zní mi to příkře a hnusně. Ale říkáme si zdrobnělými jmény a taky "lásko" a "miláčku". Synek je na to zvyklý a jeho máma má s nevlastním tátou stejný folklor. Dokonce nás pobavil tím, jak to malej brácha opakoval a přišel za mamkou s oslovením "mijášku"
Otázku sprmíků by takto asi nepoložily, ale zhodnocení toho, že jsou spermíci dle vyšetření mudry pomalé, velmi ochotně!
A ty zkratky jakože... Já to nesnáším obecně. Mám trochu problém i s "tvl" nebo třeba "dpč" *smích* Nenávídím inzeráty typu "Prodám těhu oblečení". Úplně mi to rve oči, uši a vlastně i všechny vnitřnosti
Zkratky teď používám akorát v práci, protože doktory nebaví číst moje elaboráty a mě nebaví, že spoustu věcí píšu až do 4 různých lejster. A taky ONPP považuju za super zkráceninu na místo oddělení následné a paliativní peče
mow: Hm, teď si připadám zaostale, protože ještě tak před rokem dvouma jsem vůbec nevěděl, co to "tvl" je. Ještě když byla Chemická na vysoký, tak jsem zprvu absolutně nechápal, co to je "jj", že to "jo jo". A zkratky typu LOL, IMHO, OMG nebo ROFL nepoužívám vůbec, nejde mi to nějak pod předkožku...
A "dpč" je "do prčič", nebo "do pí...?"
---
mow.pise.cz
radus: Tak s IMHO mě asi poučíš, to neznám. Ale taky jsem dost dlouho čučela na AKA. ROFL už zastaralo, to je ještě z dob ICQ.
No a "dpč" je přece dohoda o pracovní činnosti! (Ale jinak asi to druhé
)
mow: Přísahám, že ta moje blbost nebyla hraná, ale "dpč" mě jako "Dohoda o pracovní činnosti" fakt nenapadla
IMHO = In My Humble Opinion = Podle mého skromného názoru = Podle mě...
---
mow.pise.cz
radus: Jo, tak to jsem si IMHO tipla dobře až na tu skromnost Evokuje mi to Imhotepa