Je to v prdeli, přátelé. Začínám psát ultradepresivní kapitolu, kterou by slabší povahy číst neměly. Dnes mě dopo zvedla trochu svým telefonátem Chemča, volala, jak se mám a že už jim naběhli maníci na kuchyň, a příští týden bude hotová. Ten minulý jí přivezli digestoř, rozesmála mě tím, jak popisovala pana řidiče, jak s ní zápasil (ne s Chemickou, s digestoří!), a

Zas smutný období, kdy mám pocit osamělosti, zbytečnosti a nudy. Zrovna včera večer jsem chtěl strašně cetít něčí blízkost, ale... Nejsem součástí ničeho, nikam nesměřuju. Cítím se nepotřebně a zbytečně, možná to souvisí s blížícíma se narozeninama, který na náladě taky nepřidaj. Je to těžký, je to boj...

Určitě jste si všimli, že mám celkem kladný vztah k erotice a sexu, a protože mě bavií si rozšiřovat obzory, občas si pustím péčko, ale celkově mám radši soft-erotiku čili prsíčko a pahorek maximálně (Venušin, vy horolezci). Problém je v tom, že sehnat dnes časopis, který nevypadá, že byste díky němu mohli vystudovat gynekologii, je zkrátka nemožné.Nicméně tuhle kapitolu

Ano, stalo se to převčírem. Než mi začnou chodit na mobil gratulační textovky, musím jejich pisatelky lehce zchladit. Můj pinďour v tom vůbec nehraje. Jako roli, ne film. I když teď se musím smát, jak by bylo super, kdyby se můj nejbližší spolupracovník stal hercem. Byste četli titulky a tam by bylo:

Hrají:

Fakt jsem to ani v nejmenším plánovati neráčil, vyšlo to tak náhodně, ale tenhle útržek, prostřednictvím kterého chci popřát všem svým čtenářům, čtenářkám a čtenářčatům do toho roku 2018 především pevné zdraví, nervy, pánům navíc také erekce, samozřejmě i štěstí, lásku, nějakej ten vejvar ve šrajtofli, a abyste, pokud se budete cítit pod psa, na prd, na houby nebo na

Tak mám úspěšně za sebou včerejší návštěvní koktejl. Super, a tímto chci všem zúčastněným, kteří přijeli potěšit chlupatého vlka s obrnou, poděkovat. Skutečně přijela Chemická se ségrou a Daníkem, Andílkův přítel Kubikula byl v práci a David taky zůstal v Praze, původně měl být v práci, ale dostal kašel, tak se kurýruje. Pokud vás zajímá Chemčin kašel, je to prý lepší,

Jen pro info: převčírem mi psala Sladká, jak na tom jsme v pátek 16.00, že by se přijeli mrknout. Včera jsem tu měl Éčko a večer mi psal Andílek, že by se taky v pátek, tedy vlastně zítra, s Chemčou a prckem (28. ledna mu bude 2,5, je to stále prcek, nebo už mladý muž?) na chvíli stavily. Takže se těším. 

Její předchozí koment mě donutil k napsání tohohle článku. Napsala mi, že ji udivuju. Kdypak jsme si já a ona naposledy pořádně a důvěrně pokecali? Tohle je možná poprvý. Jak čteš (a vy ostatní taky) celý tenhle blog, určitě ti docvaklo, že jsem divnej a dělám věci, který zdraví nedělají. Přemýšlel jsem poslední týden a došlo mi, že zdraví lidi dělají něco především

Zdravím své čtenáře na první svátek vánoční,

právě jsme se vrátili z Přibyslavi, kde jsme návštívili babičku s dědou. Drobeček i rýma zmizely, cítím se zcela zdráv. Následující řádky mohou Iva, Rebarbora, Sayonara i Vášnivá přeskočit, protože vědí či tuší, ostatní, kteří netuší, mohou číst dál, protože letos jsem rodiče opravdu vypekl

Tenhle článek vznikne z myšlenek, který mě napadly. Chemická už pravděpodobně od loňského podzimu tenhle blog nečte, když jsem ale předminulý týden pomáhal vybírat vysavač, došlo mi, že tahle holka je zodpovědná za nejlepší rok mýho života - ono už to začalo tou svatbou, kdy mě 6. února (to beru důchod) v 9.00 ráno volá a oznamuje tužbu si dobrovolně změnit příjmení.