Tak se to včera stalo. Ptám se Tajné, jaký by si dala film, protože většinou film vybíram já. Řekla horor. Překvapilo mě to, protože někdy je to horor se mnou, hlavně pokud jde o faxy a hodiny. Až přifrčí, máme v plánu korejský film Oko (2002). Na dálku na něj nemám sílu, pustil jsem si ho naposledy před sedmnácti lety a vypnul to zhruba po 5 minutách, přesně ve chvíli,
Tímto článkem navazuji na ten předchozí - lehce po půl jedné odpoledne volám do O2, kdy to zvedne jistý operátor jménem Tumáš. Vysvětluji mu situaci, on mě uklidní a řekne, že ta smrdutá cena 549 korun platí pouze v případě, že si neprodloužím závazek. Když prý si závazek prodloužím, zůstane mi můj původní tarif za 399 korun. Tak jsem řekl, ať to odklikne, nebylo o
Pamatujete, jak jsem se dmul pýchou, že jsem vyřešil cukání při sledování televize? Nevyřešil. I po správném nastavení modemu tu a tam docházelo k cukání. Nemůžu za to, že jsem řiťopich, ehm, teda hnidopich, který má rád perfektně fungující věci. Vyřešil jsem to až před pár dny. Víte, co pomohlo? Snížit rozlišení! To už jsem sice udělal předtím, kdy jsem ubral z FullHD
Tohle bude zvláštní článek, ještě teď se cejtím smutný. Dnes ráno jsem ťuknul na článek pana Valenčíka "Žena, která porazila mediální mainstream." Visel tam od včerejška. Nejdřív jsem myslel, že je to článek o té sestřičce, která zemřela pravděpodobně psychickým vyčerpáním. Dnes ráno jsem ho rozklikl a zemřela Tereza Spencerová, moje oblíbená novinářka. Byla
Tak mám za sebou nejnapínavější film poslední doby, název jsem schválně trochu zkomolil, aby vyniklo mé prasáctví, nicméně správný název je "Los Ojos de Julia", což se dá ze španělštiny přeložit jako Džulina kukadla. Je to španělský thriller, někde se uvádí i horor, ale do hororu to má daleko. Já o tomhle filmu věděl už dlouho, předhodil jsem ho před lety
Tímhle článkem určitě naseru všechny příznivce této knihy, leč video níže vám vše osvětlí. Ještě než se k němu dostanu, musím vám říct, že mě bolí rameno. Zásadně odmítám prepisu, jež mnohým z vás probleskla hlavou, a to tu, že mě bolí proto, že si často leštím ságo. Vy, co mě čtete od počátku, víte, že má levačka je taktéž postižena obrnou, prstíčky mám v určité svalové
Když vlezu na výchozí stránku Píše.cz, neunikne mi, že jsem jeden z mála, co se ještě nevyjádřil ke karanténě a nastálé situaci v ČR. V předchozím sladkostním článku jsem o tom neviditelném sráči psal trochu lehkovážně, avšak tento článek se ponese ve vážnějším puchu.
Úvodem chci říct, že se cítím dobře a koronaviru se nebojím. Možná
Dějí se velké věci, možná mě za část v tomhle článku budete nenávidět, ale začnu pozitivně - díky uzavřeným školám jsem si užil severské krásy daleko více, než bylo původně v plánu. Původní plán zněl tak, že přijede v pátek odpo, a odjede v neděli odpo, což už je v našem pojetí relativně otočková návštěva. V úterý se však objevila zpráva, že se budou plošně zavírat
Nemohu se nezmínit o tom, jak se váš nejoblíbenější vozíčkář připravuje na pandeepidemii tohoto záškodníka. Koupil jsem si respirátor, alternátor, vibrátor, ústenku na ústa a mrněnku na mrnína. Vždy připraven. Jelikož je v našem obchůdku zcela vyprodaná rýže, fazole i olej, musel jsem se spokojit s nákupem krmiva pro ptáčky a v jednom havlíčkobrodském hypermarketu skoupit
Když jsem přemýšlel o napsání této kapitoly, chtěl jsem ji pojmenovat nějak romanticky a něžně, třeba "Vyjebané O2". Už od Štědrého dne mě trápilo drobné cukání obrazu u televize, takové nepatrné záškuby, které se ve hrách vyskytují pod označením microstuttering, níže naleznete ukázku: