Jistě už všichni toužíte a těšíte se na vánoční MoWův článek. Je zde, ale úvodní stať bych chtěl věnovat sebezpytu svého (bez)vědomí. Vždycky se snažím se svými gratulacemi na nikoho nezapomenout. Zapomněl jsem popřát Mečounovi, moc se omlouvám, chtěl jsem mu popřát pod některým z jeho článků, ale zapomněl jsem na to. Mrzí mě to. Tímto tě tedy vyzývám, dej mi své číslo!!!

Blíží se Vánoce, a tak je čas na poslední předvánoční článek. Už asi před rokem jsem se rozhodl, že až bude bráchovi končit smlouva, vyjednám mu na retenčním oddělení lepší cenu. Na to vás přepojí, když oznámíte, že chcete odejít, a nabídnou vám ve většině případů lepší cenu. Brácha už dva roky používá 100 minut + 100 SMS + 10GB dat za 499 korun. Ještě letos v březnu

Tohle je jen nepatrný výstřik, chtěl bych ho věnovat především Džulí a Korektorce, neb zejména tyhle dvě si s češtinou tykají, a vy víte, že jsem dost posedlý interpunkcí. Takže hlavně na pobavení, některé větičky budete znát, některé ne, ale přijde mi úžasný, jak jedno malé znaménko ve větě dokáže posunout význam věty:

Už jsem dlouho nic nenapsal, tak je čas to vyspravit i napravit. Tohle je asi poslední předvánoční epopej od pana MoWa, jejíž úvod bude trochu filozofický. Jak se se nám blíží konec (rozk)roku, přepadají mě melancholické myšlenky. Sere mě, jak ten čas letí, že budu zase o (rozk)rok starší a tak. Taky mám ale za sebou nejlepší rok svýho života, za ten rok se událo strašně

To, co jste mnozí už léta tušili, se před pár dny potvrdilo. Občas mi to někdo v komentářích napsal, nyní je to bohužel realita. Můj mentální věk neodpovídá mému skutečnému věku. Ačkoliv mi v lednu 2020 bude 37, v testu jsem dosáhl 300 bodů (kurva, kdyby to tak bylo aspoň moje IQ) a bylo mi oznámeno, že mentálně jsem v rozmezí 9-16 let. Pro mnohé z vás to bude stejně

Nebojte, nestal jsem se anomálií přírody a nevyrostl mi na zádech sekundární pinďour, to jen brácha před pár dny přišel, že mají s Carlosem v patře na houno signál wifiny. Už se jim nepřipojí ani mobily, když si chtějí v ložnici na telce pustit Youtube, měli jen jednu čárku, YT se často vůbec nespustila. Proto jsme se rozhodli, že pořídíme nový router. To, co se zdálo

Vy, co jste se báli, že na vás kašlu, nebojte, Ánfánfanfánterybl (haha, já jsem tak vtipnej) celého Píše.cz je zpět. Už pár dní si říkám, že musím vyvrhnout další článek. Je zde, ale bude takový stručný, trochu překotný, tak se omlouvám. Mám se skvěle a zdraví touží i slouží. Ještě bych se chtěl vrátit k předchozí terminátoří kapitole. Termoska byla totiž v ohrožení.

Tak jsem byl v pátek v kině, konkrétně na pokračování terminátoroří ságy s názvem Terminátor: Temný osud. Tahle projekce byla plánovaná už celkem dlouho, navíc jsem velmi chtěl, aby promítání byla přítomná i nejhezčí lounská fjůčr týčr, kterou jsem plechovkama taky dost nakazil, viděli jsme všechny díly, kromě Salvation, který je moc přeplácaný. A díl s názvem Genisys

Tuhle situaci jsem chtěl původně přilípnout k předchozí kapitole, ale je to tak vtipný, tak trapný a budu před váma za naprostýho kreténa, že si to zaslouží samostatný článek. Začnu zeširoka - když jsem byl ještě smutný a osamělý, hledal jsem způsob, jak se naplnit. Satanistické a onanistické orgie už mi přestávaly stačit. Tou dobou už jsem byl kamarádkami často oslovován

Přátelé, dnes se mi ozvala Poutnice a trochu mě vyděsila, napsala mi takovou hezkou SMSku:

"Ahoj MoW, jsi v cajku? Žádný vtipy, žádný slevy...😎 Sim tě, nemáš náhodou slevu do hraček? Sháním velkou dřevěnou duhu, ideálně Grimms ( ale stojí skoro dvě tyčky, tak asi bude stačit i Small foot 😁)"